skleník ze skla nebo polykarbonátu?

Chtěl bych připojit reakci, Efektivita skleníku se zvyšuje s jeho izolací - tj vzduchotěsností a tepelnou propustností povrchu. Sleněný skleník propustí asi o 10% více záření dovnitř než skleník polykarbonátový / záleží na tl. polykarbonátu /, na druhou stranu sko má 5x vyšší ztráty než 6mm polykarbonát a 8x vyšší ztráty než 16mm polykarbonát. Na druhou stranu ztráty jsou závislé na rozdílu okolních teplot, pokud máte okolní teplotu 15°C a svítí slunce - 2 pol dubna, květen. Pak sklo je lepší povrch než polykarbonát, protože rostliny mají více světla. Naopak v měsících , kdy se sluneční záření slabé a skleník se neohřeje je lepší polykarbonát. Největší efekt je na podzim v zimě cca do března.. Vytápěný skleník z polykarbonátu má zhruba poloviční spotřebu energie než skleněný. Pro běžného pěstitele není zasklení rozhodující. Ale pokud chcete na jaře přitápět, pak volte polykarbonát a rozhodně šikmé boční stěny. Je to kvůli tzv. indexu lomu , kterým vás nebudu zatěžovat , jen je třeba si zapamotovat že čím více je slunce od kolmice proti stěnám tím více světla se odrazí proto šikmé stěny pohlní více světla než kolné neboť směřují kolměji na slunce. (efekt je patrný hlavně na jaře v létě se slunce dost) Jde vždy jen o jižní stěnu skleníku severní pokud se takový skleník vyrábí může být kolmá - je to dokonce lepší kvůli prostoru uvnitř. Samozřejmě pol. skleník je více teplodržný v noci, chladne pomaleji a přes den v něm bude více teplo platí to i o 4mm pol., který je nejhorší možností. Na druhou stranu objektivně bez dotápění se vegetační období stejně moc nezvedne. Určitě ne u 4mm pol. jen vám to zmrzne o pár hodin později než těm co mají jen skla. 16mm pol. to už je něco jiného. Je to přibližně stejný efekt jako dvojité zasklení. Výsledkem je že ve skleníku je i při horším počasí větší teplo, takže akumulace na večer je podstatně větší. a zhruba o 30% nižší ztráta než 4mm pol. což povede o 1/3 pomalejšímu vychládání z vyšší teploty to bude významné. Faktický rozdíl proti 4mm pol. nikdy nepřekročí 5°C (ráno) pokud přijde slunný den , pak v takovém skleníku můžete teoreticky naměřit v poledne i o 10°C více než ve skleněném. (je jen otázka jestli to využijete!!!) Samozřejmě že ano, protože při horším počasí se poměry dělí, ale 80 tisíc za skleník..

Stručně řečeno – izolační vlastnosti polykarbonátu jsou výhodné u skleníků, které vytápíme přes zimu, neboť přináší významné úspory nákladů na vytápění. (Platí to ale jen pro silnější tloušťky desek; u 4 mm polykarbonátu jsou úspory minimální. Stejně tak budou úspory zanedbatelné, pokud ve skleníku zkraje jara přitopíme na pár nocí.)

Přes léto, kdy naopak nechceme, aby se teplo drželo ve skleníku, jsou izolační vlastnosti spíš na obtíž. Znamenají jen zvýšenou potřebu větrání nebo stínění skleníku.

Pro pana 235.147: Váš příspěvek nemá chybu. Díky.

         Mr Big

V příspěvku chybí to podstatné a to "skleníkový efekt". Jak se liší u polykarbonátu. Sklo všechny vlnové délky nad 2,5 mikronu spolehlivě blokuje a plast už je na tom hůře - propouští. Pro méně znalé. Sklo propustí asi 90% veškeré energie ze slunce. Ta se absorbuje v půdě a roslivách a zpětně vyzáří ale v jiné vlnové délce a důležité je, že tato vlnová délka už sklem neprojde. Samozřejmě komůrkové plasty mají schopnost lépe izolovat přestup než plochá tabule skla ale infra prochází. Otázka zní, čeho je více.

Polykarbonát má speciálně upravenou jednu stranu tak, aby energie Vámi uváděných vlnových délek jím také neprocházela stejně jako sklem. 

         Mr Big

Přiznám se bez mučení, že o tom nic nevím a bude mne hlavou vrtat jak se to u plastů typu HDPE dělá. Infratechnika byla můj "džob" po dlouhé roky.

Skleníkový Efekt

Pokud pronikne  slunce sklem   a popadne  na povrch  pak předá  většinu své  energie   povrchu  -  země.   Část se  odrazí zpět  ven ze skleníku.    Zákon o  zachování energie  říká že  energie nemůže  vznikat ani zanikat,  taže pohlcená  energie zvedne teplotu  země,  která   jí bude předávat okolnímu  prostředí    zářením  (infra) a konvekcí (ohřívá vzduch nad  zemí, k terý následně stoupá a  hromadí se  ve skleníku) ,    podíl    infra záření  o kterém  jste diskutovali   roste   s teplotou  tělesa  (  každý zná  infrazářič) ,  ale také  s hladkostí  jeho povrchu.    Čím nižší  teplota povrchu  země ve skleníku  bude tím  více záření  se předá  konvekcí a  tím méně  infra zářením.    Nevím jak  je na tom pol  se propustností nfra záření,  ale   čím chladněji bude  ve skleníku  tím   méně významná  je případná vyšší  propustnost polykarbonátu.    Podíl infa záření bude proti konvekci  nízký.   Neodvažuji se odhadovat. 

Pochody ve  sleníku jsou  složitějši :

Izolační vlastnosti  skla jsou  nízké, ale   na druhou stranu  izolační vlastnosti   vzduchu poměrně  dobré ,   Kolem svislých  stěn se    z vnitřku  skleníku   vytvoří izolační  vrstvička studeného  vzduchu pokud nebude vítr  to samé  se stane  z venku.  Největší ztráty  má proto  střecha , kde se  žádná izolační vrstvička nevytvoří   a   chlad padá  směrem dolů.   Tento fakt trochu snižuje izolační  rozdíl mezi  pol.  a sklem.  Na druhou stranu  se na skleněných stěnách  více sráží  pára, protože jsou chladnější.  Tím odevzdává  svoje kondenzační  teplo   sklu.     Odparné teplo  vody je  veliké,  proto není dobré zalévat   skleník   večer, ale ráno. 

Pol.   Není tak  chladný jako  skla,  proto se na  něm bude  také srážet  méně vody   na druhou stranu v  pol.  skleníku bude  proto větší  vlhkost   -  nevím do  jaké míry  to vadí  rostlinám ale  vlhkost obecně  poporuje růst  plísní. 

Pokud někdo  uvažujete o repasu skleníku  pol.  deskami   je výhodné  toto udělat  zejména na střeše.   Kde se  také nejvíce  vyplatí dát  silnější pol.  desky. 

Jinak izolační  vlastnosti pol W/m2 °C 4mm  -   4,5 ,  6 mm - 3,5 ,  16mm -  2,4 

izolační 2  sklo   obyč  - 2,8     pokovené   1,1  (klasická plastová  okna)   3 sklo   0,6. 

Jinými   slovy   4mm pol.   jako izolant není nic  moc   je 4x  horší než  moderní okno.  Ten skleník  vychladne stejně  jako skleněný jen pomaleji.  Podle mého  názoru   6mm je   tak hranice  kde mohu  říct tento  skleník izoluje  v noci.   Z hlediska   stavebně izolačních  vlastností   pro vytápění   je   jedinnou volbou  16mm .  I tak   je skleník  dost energeticky  náročný.   Volba zasklení  je   o tom co člověk  chce ve  skleníku pěstovat  a kdy.   Kdo chce   napříkad    přitápět na  5°C v   březnu    měl by  použít alespoň  6mm polykarbonát.   Kdo nechce topit   má skleník  na okurky, rajčata a papriky   na jaro a léto   může použít  sklo nebo  4mm polykabonát.  

A.

Toto už jednu chybu má a to, že nevíte nic o prostupnosti polykarbonátu infrazářením. A toto je vlastnost, pro kterou se pro výstavbu skleníků používá polykarbonát a ne např. polyetylen a různé jiné poly, které jsou podle mne daleko levnější.

             Mr Big

Zde jsou všechny vlastnosti polykarbonátu.

Stojí zato si to přečíst.

Možná dostanu od někoho kartáč, ale nedá mi to k tak obšírné diskuzi, která podle mého neřeší skoro nic, vždyť u nevytápěných skleníků, jichž je většina, je v zimě stejně teplota pod nulou a v létě se stejně většina skleníků musí větrat, aby se rostliny neuvařily, připsat pár řádků. Můj kamarád, nedbaje mých rad, si pořídil, asi nějaký levný, pol. skleník a při první větší vichřici mu vítr vyrval desky z úchytů a musel je honit po poli. Podle mých zkušeností se tohle u skla nestane, neboť mu chybí ta pružnost. A teď mě kartáčujte.