skleník ze skla nebo polykarbonátu?

No možná  byste se divil, ale právě plyn mezi skly nemá na celkovou izolaci až takvý vliv naopak pokovení, které zabraňuje zpětnému sálání způsobilo snížesí ztrát oken na 1/3

Vynechám těď tu technickou stránku věci a teď čistě z praxe. Po instalaci polykarbonátu (PC) se teplotní podmínky ve skleníku změnily jen nepatrně směrem dolu, což zcela odpovídá jeho snížené světelné propustnosti. Kdyby sálání sklem neprocházelo, proč myslíte, že má termoska dvojité dno a mimo jiné vnější povrch je pokryt vrstvičkou kovu? Petr L.

 Jen se zeptám- máte skleník celoročně v provozu? O tom to je, O pozdním jaru a o létě se přeci nemusíme bavit, já mám ve foliáku také srovnatelnou teplotu se skleníkem. Jak už jsem jednou uvedl v odpovědi pro pana jenamater tak jsem informace čerpal z literatury vztahující se přímo k problematice pěstování zeleniny pod plastovými kryty a sklem.Na dotazy týkající se jiných záležitostí typu "proč?" nejsem ochoten ani v budoucnu odpovídat.

                          Mr Big

Řeknu Vám to jednoduše, ono v té odpovědi proč je ukryto to, v čem se mýlíte. Odpověď jsem na to nečekal, byl to jen příklad k zamyšlení. Skleník používám běžně od brzkého jara do podzimu, ale nějak mi uniká ta pointa. To totiž ve prospěch skla moc nehovoří. Rozumím tomu, že se jedná jen o zprostředkované informace z literatury, ale to nijak nevylučuje, že v tom jsou mezery, nakonec proto tu jsou ty nesouhlasné reakce. Petr L.

Našel jsem si US patent na polycarbonát, kde je poppsána reflexní vrstva u polykarbonátu, která zabraňuje zpětnému sálání tepla zpět do prostoru.  Opravdu polykarbonát není obyčejný plast a proto se omlouvám jak jsem již napsal ve svém původním příspěvku v bodě 8).

                Mr Big

Skleník funguje na následujícím principu: světelné paprsky, než projdou sklem, mají krátkou vlnovou délku. Při dopadu na sklo se jich část odrazí, ale větší část projde přes sklo a přemění se na paprsky s dlouhou vlnovou délkou (což je vlastně to teplo, které cítíme, když dáme ruku pod sklo). Zatímco světelné paprsky s krátkou vlnovou délkou prochází sklem bez problémů, dlouhovlnné tepelné paprsky mají smůlu (neboť sklem projít nedokážou) a hromadí se ve skleníku, čímž ohřívají vzduch uvnitř. Říká se tomu skleníkový efekt. Pro hodnocení materiálů (sklo nebo polykarbonát) z toho plyne jednoduché kritérium: materiálem by mělo pronikat do skleníku co nejvíce krátkovlnného světla (viz. výborná světelná propustnost skla) a zpátky ze skleníku prostupovat co nejméně dlouhovlnného tepla (lepší izolační vlastnosti polykarbonátu).

Jinak existují 3 způsoby přenosu tepla: konvekce (tj. teplý vzduch stoupá vzhůru a studený klesá), vedení (tj. materiály mají schopnost vést teplo a mírou je tepelná vodivost) a sálání (tepelná energie se přenáší z teplejšího tělesa na chladnější a teplo se v tělese akumuluje). Všechny tyto teoretické způsoby se samozřejmě využívají i ve skleníkové praxi (špatná tepelná vodivost plastů, akumulace tepla v půdě atd.).

Vidím, že jste odborník od skleníků a pokud děláte jak skleníky polykarbonátové tak ze skla tak máte jistě změřeny ztráty, která vznikají vedením i ztráty sáláním  (vyzařováním). Jjistě není pochyb o tom, že plasty mají špatnou vodivost, ale to nemá nic společného se sáláním (zářením). Když mně tady napíšete, že zrovna polykarbonát je minimálně tak slabě prostupný pro sálající teplo jako sklo, tak Vám budu věřit a není o čem debatovat. Izolační vlastnosti, špatná tepelná vodivost to všechno se týká vedení tepla a ne sálání.

                Mr Big

Ve svém příspěvku výše jsem se pouze snažil vysvětlit některé pojmy, které se zde v diskuzi vyskytují, aby i laik věděl, o čem je řeč. Jinak tyhle rádoby odborné diskuze nemají pro praktické pěstování příliš velký význam. Spíše matou, než pomáhají. Je pak docela úsměvné pozorovat, jak se zákazník ptá prodavače v hobby-marketu na koeficient tepelné prostupnosti u levného čínského skleníku. K čemu by mu ta hodnota byla (i kdyby ji ten prodavač věděl), ví bůh…

Svůj příspěvek jsem přepsal, aniž bych věděl, že již chystáte odpověď, takže pro ostatní nebude Vaše vyjádření úplně srozumitelné.Omlouvám se..

                          Mr Big

Tyto příspěvky moc nečtu a přečetl jsem poslední tři příspěvky víceméně náhodou.Ale jestliže se pokládáte za odborníka napíšete, že světlo s krátkou vlnovou délkou se po průchodu změní na světlo s dlouhou vlnovou délkou, tak potěš pánbu s takovým odborníkem.P