Doporučili byste mi tenhle skleník?

Dobrý den Limes dodává i skleníky zasklené polykarbonátem. Já budu letos kupovat skleník Limes Hobby H7/4,5 polykarbonátem. Viděl jsem ho u známích a přesvědčilo mě celkové zpracování tohoto slkeníku. Polykarbonát volím z důvodu že bydlíme na Vysočině 620 mnm

 Zdravím, na Morávku jsem jezdil na pstruhy pod přehradu.  Když už budete kupovat skleník tak pokud možno velice teplý a minimálně údržbový. Na tom mém nemusím nic natírat. Výhodou je, že si můžete ten skleník prodloužit třeba i na 20 metrů.  Nyní bydlím na Šumavě v 750m.n.m. a taky tady pořádně fučí. Polykarbonát je velice teplý a listy se nespálý. Další výhoda je ta, že konstrukce je dutá a nevytváří tepelné mosty. Velikost skleníku je na vašem rozhodnutí podle toho kolik sníte zeleniny. Když to tak uvážím do obchodu to máte taky daleko, zásobování nic moc. Já bych si koupil větší a snažil bych se o co největší samostatnost v zelenině, zvláště když jsou doma děti. Zdeněk

dekuji za odpoved a co znamena to z polykarbonatu nebo muze byt i sklo helios, nebudu pouzivat vytapeni. Ach jo mam fakt dilema. Preci jen sklenik 2x3metry od VP za 18000Kc neni vubec mala investice. taky me presvedcila konstrukce z valcoveho profiloveho zeleza 3mm Michaela

Záleží co si vyberete. můj vybraný skleník Limes Hobby je 2,5m x 4,5m a cena při zasklení sklem helios je 15 740 Kč a při zasklení polykarbonátem vychází na 19 820 Kč. Jak už jsem psal volím poykarbonát z důvodu nadmořské výšky

Vývoj skleníku šel od železné konstrukce a skla k hlinikové konstrukci a skla. Dále se používá pozinková nosná konstrukce.Pozinkovaná nosná konstrukce nepodléhá tak výrazně korozi jako železo. Proto šel vývoj od želaza k pozinku a dále k hliníku.Tyto konstrukce mají obrovskou nevýhodu a to že dobře vedou teplo  - vytváření nepříjemné tepelné mosty a interiér skleníku se rychleji ochlazuje, zvláště pak na té vaší větrné hůrce. Železná a pozinková konstrukce se občas musí natřít barvou. Do těchto uvedených konstrukcí se dá vmontovat sklo /Helios to je název, značka/,nebo polykabonát.  Výhody skla - skvělá světelná propustnost, lepší světelné podmínky. Nevýhody špatně drží teplo ve srovnání s polykarbonátem   a při mrazech je velice křehké/ometání sněhu, krupobití /.  Polykarbonát je stále pružný i při -22 stupních. Mám to vyzkoušeno. Listy dotýkajícíse skla jsou popálené.  Co je to polykarbonát? Je to umělá hmota hodně" podobná sklu". Propouští méně světla než sklo, je pružný, nekřehne a dá se řezat nožem opracovávat smirkovým papírem. Polykarbonát se skládá z horní a spodní desky. Tyto desky jsou spojené vnitřními žebry, které vytváří vzduchové kapsy /tepelná izolace/ a určují tloušťku daného matriálu / 4mm, 6mm atd/. Vývoj skeníků pokročil dále a nosné konstrukce - velice pevné se nyní dělají z profolového plastu.  Tepelná izoalce konstrukce je vzduchová mezera v nosných prvcích a vzduchové mezery v deskách polykarbonátu. Když to řeknu velice jednoduše tak polykarbonátový skleník je vlatně dvojitě zasklený. Můj děda říkal "nejsem tak bohatý, abych kupoval laciné věci". Rozhodnutí je na vás. Zdeněk

Vas sklenik Eco Grow EC33 v zakladnim provedeni si myslim je dost maly [197cm na 232cm] je mozne v takovem skleniku pestovat rajcata, papriky, okurky a jahody v 'normalnim;mnozstvi. jinak co pestujete vy ve Vasem prodlouzenem skleniku. Dekuji Michaela

Zdravím. Můj skleník je 2 x 3m přesně 197 x 305 základna x 193 strop. To je ta prodloužená varianta o jedno pole/do délky/. Montoval jsem ho loni v září. Zasel jsem do něj ředkvičky a ledový salát. Ředkvičky jsem sklidil a salát je stále v pohodě - jarní sklizeň. Co v něm budu pěstovat letos? Po dokončení lehké nosné vnitřní konstrukce pro uložení bedniček pro pěstování sazenic běžné zeleniny/ kedlubny, zelí, salát atd./ zaseji semínka těchto druhů a potom půjdou ven na záhon.  Potom budou pravděpodobně již hotové sazeničky paprik a okurek hadovaek. Mezi papriky budu dávat saláty. Hadovky se rozlezou po skleníku a ty budu tahat na již volnou konstrukci ve skleníku/moje výroba/. S příchodem podzimu zaseji ředkvičky a zimní salát. Skleník se stane utočištěm venkovních rajčat, která budou ve velkých 16 litrových nádobách a budou tam tak dlouho pokud budou schopné produkovat a žít. Po zkušenostech - podzim 2010 by tam rajčata mohla vydržet do 15. 11. 2011. Vše záleží jaké bude počasí. To je takový plán. Tady se všude píše, že okurky a papriky se špatně snáší s rajčaty, proto ty rajčata budou v těch nádobách u jižní stěny. Zdeněk

zacina se mi libit Vas plastovy sklenik, je nutne k nemu dokupovat zakladnu, kdyz si zhotovim (manzel :-)) zaklady z betonu. A nevadi Vam ze nema sikme steny, je to pry lepsi pro dopadajici slunce nebo se to tyka jen u skla Helios?

Misa

Mě se taky líbí. Základnu jsem si dokoupil, protože jsem potřeboval skleník   zapustit o těch 15 cm hlouběji. V prospektech uvádějí, že se na betonový základ má udělat dřevěný rám a na ten potom přichytit skleník. Dřevo ale brzo odejde, proto jsem volil tu plastovou základnu. Betonové základy v nezamrzné hloubce jsou velice vhodné. Já to mám uložené na přídlažebnicích, které jsou vůči sobě volně posuvné / nebezpeční přizvedávaní mrazem/. Základy mám v hloubce 45 cm a pod tím drenážní vrstava písku. U paty skleníku je vždy od 30 do 60 cm sněhu. Tudy mráz neprojde a ve skleníku je teplo. Základy pro skleník se taky dají udělat na betonovém věnci, který je samonosný a v případě nadzvednutí části základu mrazem nesmí základ prasknout. Potom nemusíte hrabat do nezámrzné hloubky. Celá konstrukce skleníku je velice lehká. Před vlastním betonováním základů natáhněte pod celé základy a celou pěstební plochu jemné králičí pletivo zalité v umělé hmotě /déle vydrží/. Toto pletivo jsem středem přesadil o 10 cm a potom jem ho podélně sešil měděným zvonkovým drátem.  Mám tady mnoho hryzcú, že bych je mohl rozdávat. Skleník má konstrukci takovou jakou má, ale ta šikmina tam je. Viz foto. Zdeněk