Doporučili byste mi tenhle skleník?

Asi nejde srovnávat skleník z pozinkovaného plechu a sklem se skleníkem z hliníkových profilů a polykarbonátu.  Jsou to přeci jen jiné materiály. Mám taky skleník z plechu a skla a vyhovuje mi. Kdyby ale přišly pořádné kroupy nebo houf kluků s kamením,  nevím, jestli bych nezalitoval.

Nebyl bych na skleník Venus tak přísný, i když jej mám teprve od srpna 2010, takže žádné mnohaleté zkušenosti.

- teplota v noci je v každém skleníku stejná jako venku, pokud ten skleník není vytápěný

- přehřívání ve dne - to je snad problém každého skleníku a pařeniště - větrání, stínění nutno regulovat podle počasí

- odlétávání tabulí při větru nemohu potvrdit, zatím jsme žádný orkán neměli, pokud by se to stalo, možno zatmelit tabule polykarbonátu do kostry silikonem

- z mnoha jiných nedostatků mne napadá jen jeden - mohl být krapet vyšší, co chvíli se praštím hlavou do pístu pro automatické otvírání oken 

- zda má skleník kostru z pozinkovaného plechu či duralu je asi úplně jedno, jen dural není nutno chránit proti korozi.  Porovnáme li výhody a nevýhody skla a polykarbonátu, myslím že polykarbonát vyhrává.

- a poslední drobná výhoda Venus - je elegantní. Duralové profily nevypadají, jako by je po večerech vykoval místní kovář, což je problém mnoha skleníků s plechovu kostrou.

Časem bude více zkušeností.

Pane Jančo, musím nesouhlasit s vaším tvrzením o stejné teplotě ve skleníku a venku během noci. Mám skleník se sklem, a min/max teploměr ukazuje min. (noční) teploty vždy alespoň o 5-8C vyšší než je teplota venku. Tak tomu bylo i v předchozích týdnech, kdy jsem měl v noci na zahradě minus 15 -18C a teplota ve skleníku nepřekročila minus 10C.

Pokud by se jednalo o skleník s komůrkovým makrolonem, předpokládám ještě příznivější průběh nočních teplot.

Jak si ten rozdíl v teplotě venku a ve skleníku vysvětlujete? Není Váš skleník částečně zahlouben v zemi? Nemá dřevěnou kostru? Není v něm něco, co akumuluje teplo - tmavá zeď na severní straně, vodní nádrž, čerstvý navežený hnůj pod zeminou? Neizolovaná kovová kostra skleníku je tak dokonalý chladič, že bez nějakého vnitřního zdroje tepla se teplota uvnitř a venku vyrovná pár hodin po západu slunce  -  skleník přestanou ohřívat infračervené sluneční paprsky. Je Vaše minimální venkovní teplota měřená suchým teploměrem? Mokrý teploměr ukáže o několik stupňů méně, podle vlhkosti vzduchu.

Nefouká ledový vítr.

Větrem to nebude, vítr sice zesiluje subjektivní pocit zimy a odvádí z těla více tepla, ale největší přízemní mráz bývá za bezvětří, kdy se nejstudenější vzduch drží dole u země. Pak by za bezvětří muselo být venku stejně jako ve skleníku, s čímž host - xxx.xxx.24.183 nesouhlasí.

Myslím, že skleník není perpetuum mobile, tedy že sám o sobě žádné teplo nevytváří. Pouze zachycuje sálavou energii prošlou sklem a udrží ohřátý vzduch, který by odešel prouděním. Za tmy to nefunguje, jeho funkce je pak pouze izolační a tedy dočasná. Teoreticky, pokud by pokles teploty byl krátkodobý, může skleník udržet teplotu vyšší. Ale nejvýš pár hodin.

To: Janča

teplotu samozřejmě měřím suchým teploměrem, chráněným před větrem a sluncem. Skleník stojí na volném prostranství, je zahlouben asi 30cm pod terén, toť vše. Základy z betonových bednících tvárnic do nezámrzné hloubky.  Je to výrobek fy. Tobiáš - kdo ho zná,  ví že není nijak zvlášť utěsněný, otvorů pro větrání má nepočítaně.

Tak za těchto podmínek si tu vyšší noční teplotu než je venku nedokážu vysvětlit. 

Mám s teplotou ve skleníku také zajímavou zkušenost. Mám skleník z ZD Dolní Újezd. Nikdy jsem teplotu v zimě ve skleníku neměřil. Teploměr jsem dal do skleníku až v březnu 2011. Teplotu měřím, jak uvnitř skleníku tak i venkovní, stejnými digitálními teplotními čidly. Jeli přes den zataženo nebo deštivo, je následující ráno teplota ve skleníků stejná jako venkovní, ale jeli přes den slunečno a ve skleníku okolo 40° C je vždy následující ráno teplota ve skleníku o cca 3°C nižší než teplota venkovní a nějak nemám pro toto vysvětlení