Jak uskladnit běžné druhy zeleniny?

Uskladněni a skladovani je nelehkou věci.Myslim si, že nejduležitějšimi věcmi jsou tyto zasady.Bezmrazi prostor s minmalni vhkosti, tma a spravny sortiment uskladněne zeleniny.Jen obtižně se da zabranit skladkovym chorobam, vypar skladovaneho ovoce a zeleniny muže a většinou i ma vliv na zrani ostatnich uskladněnych věci.Pokud myjete zeleninu a ovoce před uskladněnim, tak ji nechat pořadně oschnout, praxe novinoveho papiru ve skladkach je mnohdy pravě přičinou rozšiřeni bortritis neboli plisni.Pokud to jde skladovat zeleninu v jednovrstvych bednach.Proto nemusime použivat pouze tradični zeleneOZ bedny ale i ty nižši polovični vyšky.V některych skladcich zeleniny se hodi i použit odvhčovače ktere sniži vlhkost prostoru ale nikoli uplně.CCa jednou tydně kontrolovat uskladněne produkty.Pokud ukladate do hoblin tak pouze do suchych, připadně použit suchy pisek nebo perlit.Vždy by mělo platit, že nadměrne vlhko škodi a je zdrojem šiřeni plisni a dalšich skladkovych chorob.-Snažit se neodstranovat přirozenou ochrannou vrstvičku z povrchu, mit přehled o druhu skladovanych produktu.Do vanoc, do konce ledna nebo do dubna to jsou tež podstatne informace.Ovoce a zelenina za zenitem zrani snadněji a rachleji podlehaji zkaze. 

Nemáme vhodný sklep, takže mrazíme nebo sušíme. Mražení vás nezajímá. Sušení je fajn, zelenina postrouhaná na hrubém struhadle se vysuší na obyčejných sušácích potažených strarou záclonou. Skladujeme nasypané v lahvích, do polévek i omáček super. Otec dělá i směs kořenové zeleniny pod maso, že to zavařujem do skleniček, ale postup a recept bohužel nevím.

Jinak by mě zajímalo, jak to dělat, když má člověk novostavbu bez sklepa nebo když je v paneláku, kde není studený prostor.

A jak uskladnit zeleninu pokud nemám podsklepený dům? :(Je hezký, že nejdéle vydrž ve sklepě, ale existuje i nějaké jiné řešení? Do lednice se mi všechno nevejde.

Co třeba nějaký zahradní domek? Nešlo by klasický zahradní domek na nářadí nějak poupravit, aby v něm bylo chladno? Nějaká izolace nebo něco podobného?

Ano, sušení je bezva protože zelenina je zpravidla zároveň připravená rovnou ke kuchyňskému použití. Ale musí se před sušením blanšírovat tj. krátkou dobu povařit ve vodě. Pak to jde samo.

Blanšírování je kuchařská technika spočívající v ponoření plodu do horké vody a jeho následném ochlazení. Díky tomu se slupka snadněji sloupne.

Původní francouzský výraz (blanchir) pro způsob úpravy zeleniny, ovoce nebo masa znamená čistit nebo bělit. Jemné maso, krátce ponořené do horké vody, zbělá a zůstane šťavnatější při dalším tepelném zpracování. Dále se tento způsob spaření používá pro snadnější odstraňování membrán a blán. Pro ovoce a zeleninu se blanšírování používá k odstranění slupky u plodů, které ji mají příliš tuhou nebo silnou, jako jsou rajčata, broskve, meruňky nebo mandle.

Díky krátkodobému působení zvýšené teploty zůstanou v potravinách zachovány vitamíny, chuť i barva, ale zničí se mikroorganismy, které by mohly při následné konzervaci způsobit jejich zkažení. Zůstane zachována vyšší kvalita potravin, například mražená zelenina má svěžejší barvu a výraznější chuť. Některé plodiny (špenát) ztrácejí spařením nežádoucí pachuť.

Myslím, že tepelnou úpravou -  blanšírováním se   inaktivují chladomilné enzymy, které pomalu rozkládají i mražené potraviny. Zeleninu lze jistě sušit i čerstvou, ta povařená ovšem schne rychleji.

Hm, tak to jsem nezkoumala. Sušíme mrkev, petržel, celer, kořen i nať. Vybírám ty pěkné, pořádně je omyjeme a nastrouháme. Tady žádnou slupku neřeším. Ale u rajčat to možná někdo řeší, někde tu na to byla i diskuze.

Co jiné druhy zeleniny? Třeba paprika, ačokča, bylo by to k něčemu? Sušený česnek a cibule se taky prodávají, ale nezkoušela jsem to.

V knížce, myslím že je to Adareová (Američanka) - Vaříme v divočině 1998, Volvox globator je podrobně popsáno sušení a konzervovování téměř čehokoliv (až to někdy nedává smysl). Pro kutily v oblasti vaření to doporučuji přečíst.

U nás se od nepaměti lepší zelenina dá do sklepa, mrkev, petržel, pastinák do zelených přepravek, celer do písku (máme vlhký sklep), ta trochu horší do soli - 2 díly mrkve, 1 díl petržele, 1/2 dílu celeru, 1/2 dílu pastinák+kapusta+ kedluben+květák, petrželová a celerová nať, nastrouhat na hrubém struhadle, co nejde to pomlet na masovém mlýnku, 20 dkg soli na kilo zeleniny, zavíčkovat, uložit. Vydrží klidně i dva roky. Slané hodně, musí se s tím naučit zacházet - do polévek všech, včetně vývarových, do rizota, do guláše, pod maso. Děláme na podzim tak 20-25 kg. Elena

To je perfektní až na tu sůl. Té musí být opravdu dost.