Zbytky postřiků na plodech

"Vinaře, který by před odzrňováním a lisováním hrozny umýval, jsem ještě nepotkal", pravil mi jeden kamarád, "a proto víno nepiju!" 
   Než zjistil, že pivo se vaří v měděných kotlích.

K jídlu pěstuji odolné druhy révy na provětrávaném místě. Pravdou je, že se hrozny nechlubím, ale jíst se nechají. Letos jsem udělal postřik keřů Sulkou na začátku sezony a v létě jeden postřik Cuprikolem na jediném révovém keři, který rodí stolní ovoce. Tudíž i vzhledem k velikosti bobulí dobře omyvatelné. Domnívám se, že je lepší pěstovat méně náročný sortiment, než vysokou kvalitu vyžadující chemii.  Karel IV. s Buškem z Velhartic také pili asi chuťově drsnější vína...

Tady je těžko něco radit. Měďnaté fungicidy jsou ve vodě nerozpustné, ve chvíli, kdy se slupky dostanou do kontaktu s kyselou šťávou, budou konvertovány na rozpustné měďnaté ionty. Míra konverze a potažmo výsledná koncentrace bude mj. záviset na době, po které jsou slupky v kontaktu se šťávou.

Není tedy problém najít rezidua mědi ve víně - pokud Vás to však uklidní, b. jícha se používá po staletí a obsahuje daleko více mědi, nežli moderní fungicidy typu Kuprikol, Champion (za předpokladu, že je dodrženo předepsané ředění). Současně s tím nemám pocit, že by nám vinaři nějak hromadně hynuli, jejich věkový průměr je spíše nadprůměrný 

Ten závěr je parádní! Mám 56 roků a tak se tím budu řídit a večer se zase mrknu na tu lahvinku Zweigeltrebe, ročník 2007. Chci tady být do 90i, tak tomu kapánek pomůžu. Ať se resveratrol taky trošku snaží. Stanislaw

Možná ještě jedna poznámka - aniž bych chtěl zpochybňovat své závěry uvedené výše, myslím, že na prvopočátku si každý musí zodpovědět spíše filozofickou otázku, co je pro mně (mou rodinu, děti...) ještě akceptovatelné a přes co už nejede vlak. 

Hrozno nepěstuji, zato broskve ano. Stříkám proti kadeřavosti a to je pro mně - u broskvoní - ona hranice.  Jedna z mých broskvoní, Harbinger, krásně roste a nasazuje spoustu plodů, které jsou bohužel těsně před sklizní masivně napadány hnilobou. Postřiky před sklizní pro mně nejsou akceptovatelné, takže nadávám na blbou odrůdu a jsem smířen s tím, že 50% úrody z tohoto stromu shnije - není to pravda konečné řešení, strom se časem přeočkuje nebo skončí na ohni...

Moc to tady nepatří - k broskvoni Harbinger - taky končím postřikem proti kadeřavosti, a i ten mívá jen podpůrný účinek. Pokud "nevyjde" počasí, je kadeřavost i přes postřiky velká. A při dozráívání je to totéž - nejdůležitější je, aby se ke každému plodu dostalo slunce. Pokud je červenec deštivý, žádná chemie nepomůže /ale letos byla úroda exluzivní, že?/. A určitě to odrůdou není, jsou na tom stejně téměř všechny broskvoně, záleží na stanovišti. Všeobecně si myslím, že chemie by se na malých zahradách moc používat neměla. Kdo z vinařů potvrdí, že byť stříkal proti perenospoře, tak letos se mu na listech neobjevila? Všeobecně používám chemii u všech plodonosných rostlin do stádia květu, pak už ne. A pokud srovnávám s "chemiky", vychází mi to téměř nastejno. Něco jiného je pěstování révy ve velkém - tam se nemoc rychle přenáší a zásah je nutný. A tak riskuji -  buď si pochutnám na vědomě zdravém hroznu či jiném ovoci, nebo to nevyjde a musím do marketu koupit si to, co bych sklidila po použití chemie u sebe-a to pak mně to v tom marketu vyjde levněji.

Moje réva má ještě pořád krásně zelené listy /ty, které byly chráněné před deštěm-pod stříškou/. Když se dívám z okna, na těch 20 cm sněhu, je mi ouvej. Bude to mít vliv na vývin oček pro příští rok?

Tak ať Vám chutná pane Stanislaw!

Bušek ani Karel s tímto problém neměli - houbové nemoci se vyskytovaly zatím pouze v Americe, která v té době ještě nebyla objevena.

Dobry vecer moje mala osobni skušenost. Minuli rok ve franci jsme neodolali a ač seto nesmi par hroznu utrhli a snědli asi pul kila rano jsme se vzbudili uplně osipani zmizelo to až za 3 dny. Odruda asi Muskador. Piti vina sem se nevzdal ale často si na to vzpomenu. Nekde sem četl že zbytky postřiku se odstrani odkalovanim moštu