Zapěstování kmínku révy - 1.rok

Petr z H.: Nevím, proč Vám prodejce dal takovou radu, ale opravdu se zahrnování, odhrnování, ramování a zase zahrnování u zavoskovaných sazenic během roku paušálně dělat nemusí.

Pokud ale vysadím sazenice v dubnu, vyraší očka a má přijít pozdní mrazík, tak má smysl rašící sazenici zasypat pilinama apod., ale hned po odeznění mrazíků rašící očka či výhony zase ihned odhrabat.. Když je výhon delší dobu za nepřístupu světla,  je z něho takový bílý křehký prýt (jako bílý chřest) velmi citlivý na sluneční světlo - když takový letorost vystavíte světlu, tak opravdu odumře.

Takže něco tu už bylo popsáno, jen upřesním.

1.růvek se tvoří primárně jako ochrana proti mrazu u šlechtěné části sazenice.

2. odhrnovvání a zahrnování se provádí v okamžiku, kdy potřebuji provést nějak zásah do sazenice. Tedy vybílení rosných kořenů, vylámání nadbytečných letorostů apod.

3. Zpátky zahrnout se to musí, bo jinak ty bílý letorosty nepřivyklé slunci zaschnou.

4. Co proroste růvkem tak se už nazahrnuje

5. růvek se ruší až zhruba v srpnu, kdy už slunce není tak silné a letororosty naopak ano, Je dobré ho opět vytvořit zas na zimu(alespoň první 2 roky)

A celá ta maškaráda je zejména z jednoho důvodu. Spousta z nás pěstuje révu na její hranici a každý takovýto zásah (mylsím tím třeba vytvoření růvku) pomáhá jejjímu přežití a zdárnému růsu. Takže dělat to nemusíte, ale pak nehudrejte na prodejce, že vám sazenice zmrzla, či zaschla.

GB.

Díky za reakci, ale dozvěděl jsem se přesně to, co píší prodejci, nikoli důvod, přoč zpětně zahrnovat. A opak toho, co píšou ostatní, tedy po mrazech odhrnout a nechat rašit nezahrnuté.

Takže vás poprosím o odpověď na původní otázku - proč bych neměl nechat vyrašit révu odhrnutou? To těch několik centimetrů u roubu je jinak citlivých na slunce a musí být chráněno, oproti zbylému metru, který vyraší ven a nechrání se před sluncem?

BTW na radu ostatních jsem odhrnul a začínají se očka probouzet. Mám tedy zpět zahrnout?

Tedy odpusťte, ale to už je na palici. Jestli si neděláte legraci, prodejte zahradu a jděte si sednout do kavárny nechat se ošlehat větry tamních ventilátorů.

tedy po mrazech odhrnout a nechat rašit nezahrnut

a vy víte že už letos nebudou přízemní mrazíky?? Tak to je pro nás všechny skvělá zpráva. 

proč bych neměl nechat vyrašit révu odhrnutou

klidně nechte, my ostatní si ji budeme chránit proti případným přízemním mrazíkům růvkem.

Pokud máte dobrý podmínky tak se na rady tohoto typu klidně povzneste 

PS Jedu na otevřeném místě mezy lesy 300mnm a všichni mi tvrdili, že tam réva nepůjde. No a jde už pátým rokem. Ale růvek mi už zachráníl i 3 leté sazenice, které zmrzly až k zemi a tam, ejhle nový zdravý očko...

No jde mi pouze o 7 roubovaných sazenic stolního vína 5 minut chůze od domu, takže přikrýt můžu vždy a velmi rychle, pokud by mráz hrozil.

A já "jedu" v 550 mrazové kotlině. S očky při zemi mám stejnou zkušenost. Kupodivu letošní zimní mrazy révy přestály výtečně. Na rozdíl od broskvoně a meruňky.

jj, kdo v tom jede, ví svý. Vždycky je lepší počítat s tou horší variantou. Děláme to sice pro radost a času nelitujeme, ale někdy jsou prostě ty zkušenosti a metody předků prostě best. V tomto případě je to zadarmo a nemusím do léta nic řešit. 

Nechť se Vám daří.

GB

PS letos hodně stromů jde do kopru, prasklé kmeny podélně apod. Přes zimu natáhly mízu a ty mrazy je rozsekly.

Růvek má kromě výše uvedených funkcí ještě jednu, o které nepíší ani chytré knihy.

Výhony rašící ve vlhkém prostředí jsou chráněny před napadením roztoči. To má velký význam zejména u slabších sazenic.  Prostě výhon ukrytý v půdě má lepší dynamiku růstu, rostoči jej nestačí kolonizovat a sáním poškodit, což se často stává u volně rostoucích sazenic ošetřených parafínem, ale bez růvku.

Zkušení vinaři také ví, že růvek vytváří určité teplejší mikroklima, mladá pletiva tolik nevysýchají při průdkém jarním slunci. V zimě často pozorujeme, že na severní straně růvků zůstává dlouho sníh, kdežto na jižní rychle odtává. Proto růvky tvarujeme asymetricky, aby sazenička byla v jižní třetině.

Růvek začínáme postuně rozebírat již koncem června, postupně vždy o několik cm, aby vybělená pletiva mohla zezelenat a nespálilo je prudké letní slunce. Během července růvky odstraníme zcela a nahradíme je miskou.  Tím zabráníme růstu a vyzrávání rosných kořenů, které bychom později museli pracně odstraňovat.

Další pozitivem je neustálá likvidace plevelů, které tvorbou a rozebíráním růvků nemají možnost konkurovat mladé sazenici a nemusíme aplikovat herbicidy v nebezpečné zóně, protože mladé sazeničky jsou na herbidicy citlivější.

Tak o asymetrickém růvku jsem dosud neslyšel. Ale zní to logicky. Zavedu.

Díky za info.

GB.