Réva vinná, málo narostla

Já na největší pravděpodobnost nesázím a nechávám révu ať se ukáže. Zastřihnutím na dvě očka není jistota že obě vyraší. Není problém poznat rašící očka a nevhodná zavčasu vyslepit, nemusí se nechávat růst až do výhonů a pak vylamovat. Já souhlasím s Wimpim. Mirek

Já bych řezal na dvě očka, aby nebyl kmínek nastavovaný někde v polovině. Taky nebude dostatečně vyzrálý, pokud tak málo narostl. Na dvě očka, letorosty vyvazovat a vylamovat fazochy a nechat růst do výšky. Příští rok zapěstovat kmínek a druhý letorost zakrátit na dvě očka a z těchto oček vyrůstající letorůstky zakracovat, aby se vytvořila oblast s očky, kdyby kmen zmrzl. Na vrcholu kmene zapěstovat dva letorosty - a další rok z nich bude tažeň a úroda.

Takovéhle slepování kmínku z několika kusů je, s prominutím, nahouby.  Pokud nebude výsledný tvar vertiko, tak nechat vyrašit co možná nejspodnější dobré očko. Pokud by to mělo být vertiko, tak naopak nechat vyrašit horní-poslední očko. Pokud nevyraší, tak začít odspodu znova. VJK

Dobře, poprosím tedy ty, kteří zde radí sestřihnout ony dva nizoučké a nevyvinuté keříky až k zemi a ponechat na nich pouze dvě spodní očka, aby mi (a možná nejen mně) vysvětlili, jaký to má jednoznačný a pozitivní přínos. Děkuji.

Sice jsem neradil sestříhnout na dvě očka, ale pokusím se vám odpovědět. Pominu-li hledisko estetické, tak napojovaný kmínek snižuje průchodnost stařiny a v místě napojení se vytváří větší tlak (toho se právě využívá u vertika, které se naopak má napojovat). U sazenice, jako je na první fotce, která má už spodek kmínku zřejmě několikrát stříhaný, já například stříhám vše a nechávám vyrašit spící očko z paty kmínku. VJK

Děkuji Vám pane VJK za reakci. Myslím si, že napojovaný knímek poněkud níže (u země) či výše je z principu růstu rostliny jedno. U keříků, o nichž tu diskutujeme ale musí v každém případě dojít k napojení kmínku - ať už je necháme vyrašit přirozeným způsobem z pupenů a nebo ať kdekoli jejich výhony zastřihneme. Po dvou sezónách a zesílení kmínku nebývá po napojení ani vidu ani slechu. K tomu vertiku - nepředpokládám, že paní tazatelka Růženka bude své dva keře tvarovat právě do této podoby. Vede mě k tomu úvaha o tom, že mít doma pouhé dva keře révy moštových odrůd zrovna není ideální a proto se domnívám, že paní si zasadila odrůdy stolní. A vertiko, které se střihá "na krátko" není pro valnou většinu stolní stolních odrůd a jejich plodenství optimálním tvarem (víme proč - nebudu to rozvádět). Jinak souhlasím s tím, že správné úvodní zapěstování vertika si vyžaduje poněkud specifický přístup ke střihu a to z toho důvodu, že je třeba zapěstovat několik pater pro budoucí "čípkové letorosty".  Jinak si myslím, že je tvar vertiko je v poslední době poněkud démonizován jako módní záležitost. Jeho hlavní (ale podle mne asi jediná) výhoda je v tom, že se nebuduje liniová drátěnka a vinař se proto může po své vinici pohybovat všemi směry, což je výhodné zejména na příkrých svazích.

Jednoznačný důvod sestřižení: pozitivní korelace (zlepšení poměru) mezi nadzemní a kořenovou částí rostliny.

Nebo si opravdu myslíte, že vyrašením nějakých deseti (a to nepočítám všechna očka) výhonů bude pro rostlinku s málo vyvinutým (loni na jaře a na podzim sázené štěpy) kořenovým systémem lepší, než rašení dvou (nebo ať "nežeru" - tří) oček?

Josef.

Reaguji na příspěvek pana Josefa : Ten řez za účelem zajištění vámi udávané rovnováhy má smysl u rostlin, které mají porušené, či zakrácené kořeny. U našich dvou diskutovaných keříků se to jednoznačně netýká keříku č. 1, ten byl totiž zasazen již na jaře loňského roku a jeho kořenový systém se tudíž v průběhu vegetačního období loňského roku adaptoval a rozrostl a je v rovnováze s nadzemní částí rostliny. (Dokonce bude v mírné převaze v případě, že určitá nadzemní část umrzla). U keříku č. 2 je to diskutabilní, paní uvedla pouze to, že byl zasazen loni na podzim. Z toho, co vidím na fotografii pochybuji, že se jednalo o zasazení prostokořenné rostliny, ty se totiž na podzim běžně neprodávají a taková rostlina by určitě měla zastřiženou nadzemní část právě na ta ± dvě očka. Spekuluji, ale nejspíše šlo o kontejnerovanou sazenici, které se prodávají nejen na jaře, ale i v létě a na podzim. Takže kořeny budou rovněž OK neboť (v kontejneru) by bez nich rostlina nenarostla do současných rozměrů.

Tím, že jsem doporučil, aby si réva sama rozhodla které pupeny je schopna vyživovat nijak neublížíme. Navíc se jedná se pouhou fázi počátečního narašení, po níž bude následovat   vyslepení (= vyloupnutí) všech nadbytečných výhonů pro zapěstování požadovaného tvaru, což je u révy zcela neškodná kosmetická operace, bežně prováděná.  Réva není ovocný stromek ale liána, její vegetativní schopnosti jsou odlišné, podstatně vitálnější.

Jinak si myslím, že diskutovaný "problém" je v podstatě malicherný, protože a ať už se rostlinky ponechají k samovolnému narašení, či se zastřihnou u země, v obou případech si s tím poradí a dál porostou. Réva je totiž nezmar.

Máte pravdu, je tu ale jeden detail - pro silně neduživé rostlinky je přeci jenom dost velký rozdíl, jestli musí vyživovat 30cm (což je cca vzdálnost od kořenů k prvnímu očku) nebo 60cm -70cm starého dřeva. I proto já u takovéto sazenice odstraňuji vše a nechávám vyrašit spící očko na patě. Ať tak či onak, réva určitě poroste dále, v tomto případě je ale její růst přeci jen usnadněn. VJK

Omlouvám se, že ještě drobně rozviřuji již prakticky uzavřené téma, ale opravdu nevím, jestli je pro zakořeněnou rostlinku zásadní, zda má bezpupenný kmínek o 30 cm vyšší, či nižší. To je niance pod úrovní mé subjektivní rostlinné představivosti i znalostí (chabých).