Pravokorenné sadenice

Na dotaz, jestli uvedené přípravky dokáží zlikvidovat i kořenovou formu fyloxery nemám odpověď. Pokud by imidaclopirid byl systémový, snad by mohl zničit i fyloxeru na kořenech. Ale podle mého laického názu slouží postřiky hlavně k tomu, aby omezily listovou formu jako zdroj možného napadení kořenů. Tomu i odpovídá text na etiketě CONFIDORu: Réva: při zjištění prvních příznaků napadení (hálek) na listech révy; maximálně 2x v průběhu vegetace.

Všechny americké odrůdy respektive druhy nejsou vůči fyloxeře odolné. Podobně i podnože jsou většinou jen tolerantní. Co jsem někde narazil na práci P. Pavlouška, nejodolnější, možná by se dalo říct i rezistentní byl Borner, dokonce i proti listové formě, další v pořadí byla SO4.

Práci doc. Pavlouška si určitě večer v klidu prostuduji. Dík! Jistě bude mít vyšší informační hodnotu, než bakalářská práce na ekvivalentní téma, kterou jsem si četl nedávno a která mi do problematiky révokaze bohužel příliš jasno nevnesla. (Je to spíše taková klasická "studentská opisovačka" s vytrhanými texty z různých zdrojů, bez propracovaných návazností a jasných závěrů).

Tak jsem to zrychleně projel, jistě zajímavé informace o podnožích, ale nic nového v oblasti ochrany či léčby prostokořenných odrůd evropské révy jsem neobjevil. Takže bílá místa zůstávají.

Určitě by v rámci této diskuse byla nyní zajímavá informace od pana kolegy VJK, který zaznamenal letos napadení listovou fomu filoxery na svých keřích. Pokud si dobře vzpomínám, měl v plánu 2 x postřik systémovými insekticidy a pak, na konci sezóny vyjmutí napadeného keře(ů) z půdy a kontrolu jejich kořenů. Moc by mě zajímalo, jak tento experiment dopadl. Důležitá by byla rovněž jeho informace o jaké odrůdy šlo a zda byly prostokořenné, či roubované.

Zásadním problémem u případného rozmnožení fyloxery je kombinace amerických a evropských druhů révy, jak jsem pochopil z výše uvedených prací. Na evropské révě fyloxera většinou nedokončí svůj vývojový cyklus, nemá listovou formu, i když už jsem viděl listovou formu i na ní. Kořenová se tak rychle nerozšiřuje. Proto je důležitý chemický boj proti listové fomě, k čemuž jsou určeny i insekticidy výše.
Možná se opakuji, ale dospělý keř napadený kořenovou formou fyloxery vyléčit nelze.

Trochu bych oponoval. Když se v druhé polovině 19 století začala filoxera lavinově šířit evropskými vinicemi a plošně je závratným tempem decimavala, žádné "americké" či hybridní podnože ještě neexistovaly. Pouze omezené množství dovezených amarickcých odrůd - ve formě samostatných keřů. Téměř všechny vinice byly osázeny čistou Vitis vinifera. Pokud se na evropské révě révokaz svojí listovou formou příliš neangažuje (viz. zmíněné články), a není schopen dokončit kompletní vývojový cyklus, muselo se tedy tenkrát vše primárně odehrávat jen na kořenech. Proti listové formě by v takovém případě nebylo jak bojovat. Přesto rozšíření filoxery proběhlo epidemickým způsobem. Jak je to možné? Vždyť pozvolnému a postupnému podzemnímu rozšiřování nákazy by šlo jednoduše zabránit například vyhlášením karanténních pásem. A to už tenkrát lidé uměli. Jak by se pod zemí mohl tento parazit tak rychle rozšířit na tak velké vzdálenosti? A pokud by zdrojem nákazy byly pouze původní americké keře, jistě tenkrát nebyli lidé tak hloupí, aby vědouc o tomto fatálním nebezpečí, si tyto rizikové keře sázeli do svých vinohradů...

Vím, že primárním účelem obou výše zmíněných odborných statí nebyl detailní popis životního cyklu révokazu. Přesto, pokud už byl zmíněn, uvítal bych méně obecnou formu sdělení, aby si čtenář nemusel "vyčítat" potřebné informace sám mezi řádky. Určitě by bylo fajn, kdyby na ZF byla vyhlášena nová diplomová práce na téma "révokaz versus Vitis vinifera, životní cyklus parazita a současné možnosti chemické ochrany". Nějak se mi nechce věřit tomu, že lidstvo zcela rezignovalo na možnost likvidovat révokaze chemicky a vydalo pouze jedinou cestou pozvolné prevence, jíž je šlechtění rezistentních podnoží.

Na nadzemnej časti kmienka som vlani spozoroval asi 3 mm veľké pľuzgiere, ktoré sa dali rozpučiť ako larvy. Postriekal som ich olejovým predjarným postrekom na stromky a parazity po čase zahynuli. Vie niekto, aký škodca to mohol byť?

Asi puklice.

Objevila se novinka na světovém trhu - insekticidní systémový přípravek MOVENTO (Bayer). Je určen mj. i pro likvidaci a ošetření révy vinné před filoxerou a též proti červcům. Je rozváděn rostlinnými tkáněmi po celém těle rostliny, nahoru i dolů, včetně kořenů. V oficiálních materiálech k přípravku se uvádí, že, že savý hmyz nepřežije na jakékoli části rostliny. Účinek přípravku je dlouhodobý. V některých státech USA už registrace přípravku proběhly, v západní Evropě probíhají. (Jak je tomu u nás se mi zjistit nepodařilo).

Jsem trochu skeptický, bylo by to moc jednoduché. Přípravek Movento je u nás registrován proti mšicím na chmelu, ale tady jsem narazil na studii, která jeho účinky na fyloxeru nechválí. Škoda.

No škoda, že se objevila tato kratičká a bohužel i účinnost přípravku mírně zpochybňující studie. Kdyby v ní američtí univerzitní soudruzi uvedli, že bylo dosaženo vynikajících výsledků a účinnosti, bylo by hned na světě trochu veseleji. Ale uvidíme, toto byly teprve asi jedny z prvotních testů, konaných již před několika lety...(já jsem umírněný optimista ).