Pravokorenné sadenice

Mám niekoľko koreňov pravokorenného viniča Muškát otonel množeného potápaním. Rodí veľmi chutné hrozná a neviem, ako zabrániť, aby ho nenapadla fyloxéria?

To je mšička révokaz?

Ano, fyloxera je mšička révokaz.
Jediným způsobem, jak zabránit napadení odrůd V. vinifera (včetně Muškátu Ottonel), je roubování na mšičce odolnou podnož.

Když už máme pravokořenné rostliny vysazené, je nutno jim zajistit pečlivou ochranu před zasažením révokazem. Napadají mne tyto hlavní potenciální zdroje možné nákazy : Největší riziko zavlečení révokaze domů je určitě spojeno s přesazením celé zamořené rostliny z cizího stanoviště do vlastního vinohradu. Další situací, které mne napadá (ale kterou nemám ověřenou), je eventuální výskyt listové formy révokazu i na rostlinách, naroubovaných na odolných podnožích. V takovém případě by sice nehrozila záhuba vlastní matečné rostlině, ale takováto rostlina by se stala stálým zdrojem nákazy pro rostliny v okolí. Pokud bude některá z okolních rostlin pravokořenná, bude permanentně ohrožena. Jestliže révokaz dokáže vegetovat na nadzemních částech roubovaných rostlin, může se stát, že si révokaze nechtěně přineseme domů s nově zakoupenou roubovanou rostlinou, pocházející třeba i ze zahradnictví, či révové školky. Dalším možným zdrojem nákazy je pořizování řízků a nebo štěpného materiálu z neověřených, infikovaných zdrojů. Vajíčka mšice totiž přezimují v chlopních a záhybech kůry nadzemních dřevnatých částí rostlin. Takže řízky a rouby, pocházející z cizích zdrojů je vhodné chemicky ošetřit. Chci se při této příležitosti zeptat zkušenějších pěstitelů révy na vhodný a běžně dostupný způsob ošetření dřevitých řízků. (Přibližně letos na jaře, kdy jsme zde na fóru o révokazu diskutovali naposledy, byla přítelem Bred-ikem uvedena léčebná "koupací" metoda z Ukrajiny. Avšak dotyčný chemický přípavek asi u nás běžně sehnat nelze. Měl by někdo jinou zkušenost či radu? Co třeba koupel v tradiční Sulce a nebo v olejových emulzích - byla by dostatečně učinná?) Poslední možností z těch hlavních, jak se setkat s révokazem, je nezodpovědný a zamořený soused. S ním ale asi nic nenaděláme... V tomto případě, kdy napadený keř roste kousek za naším plotem, se uplatní pohybová schopnost mšic přemístit se vlastními silami z jednoho stanoviště do druhého. Dospělec mšičky má křídla. Létá a nebo jen leze? Jaký je její akční rádius?

Byl jsem citován, takže ještě upřesním, onen přípravek se jmenuje PERFEKTHION a zatím ho lze ještě u nás koupit. Ale to zatím je na místě,  prodávat se může jen do 30.9.2011, používat o dva roky déle. Potom nám snad naši "zelení" spoluobčané poradí, jak proti fyloxeře bojovat jinak.

Dovolím si uvést stručný rusko – český překlad článku o ochraně dřevitých řízků a sazenic révy před fyloxerou, který jsem měl na mysli.
Postup :
1) Naředit, rozpustit 20 ml přípravku BI-58 (DI=68, Rogor, Rogor novyj, danadim, fosfamid) v 10 litrech vody o pokojové teplotě. Jedná se o velmi toxický preparát, silně páchnoucí, proto je třeba tuto práci dělat venku, mimo dosah dětí a zvířat. Použijte ochranné rukavice a náústek, roušku.
2) Do tohoto roztoku namočit řízky, sazenice a zatížit je tak, aby byly celé ponořené. Ponechat v lázni 5 až 10 minut, ne déle.
3) Vyjmout z lázně, a vložit do velkého neprodyšného pytle (např. odpadkového), případně do dvou, hermeticky uzavřít. V pytli ponechat 12 až 24 hodin, umístit ven (mimo obytné prostory).
4) Pak rostliny omýt a je možno je sázet.

Onen záhadný přípravek BI-58 asi bude něco jiného, než zmíněný PERFEKTHION...(?)

Ako ho ale použiť pri rodivých kroch?

Učinná látky BI-58 Neu a Perfekthin je stejná, oba obsahují v litru 400 g dimethoate.

Dospělé keře révy proti fyloxeře ošetřit nelze, snad jen proti listové formě, ale jakmile se dostane na koženy, je veškerý i chemický boj marný.

Ak máte na mysli koreňovú formu, tak lieta aj nelieta. Sú totiž u nej dva typy samičiek. Nymfa sa mení na okrídlenú samičku, ktorá sa rozmnožuje partenogeneticky-4 až 6 generácií do roka. Krídiel sú 2 páry. Kladie dva druhy vajíčok: z menších sa liahnu bezkrídle samčeky a z väčších bezkrídle samičky. Koreňová forma prezimuje v štádiu larvy. Napadnuté kry vo vinohrade hynú vedľa seba kruhovite-tak ako sa fyloxéra šíri od zdroja invázie na všetky strany. Fyloxére stačia 2-3 roky, aby zničila ker. V naviatych pôdach, ktoré obsahujú vyše 80% kremičitého piesku nemá vhodné podmienky-zrniečka piesku zapadnú do medzier v článkovanom tele a dráždia parazitov.

           Paľo

Bred-ik uvedl : "Dospělé keře révy proti fyloxeře ošetřit nelze, snad jen proti listové formě, ale jakmile se dostane na kořeny, je veškerý i chemický boj marný".

Jako ochrana proti révokazu však existují tři registrované insekticidní přípravky, všechny na shodné bázi látky imidacloprid (CONFIDOR 70WG, KOHINOR 70WG a WARRANT 700WG). Nyní pominu jejich vysokou cenu (řádově 10 ÷ 13 tis. Kč za balení) a velká, pro malé viničky nevyužitelná balení (- jistě by se dala někde "splašit" menší oddělená dávka, používají se totiž i pro ochranu chmelnic proti mšicím). Překvapuje mne ale předepsaný způsob užití těchto přípravků dle návodu, kde se praví, že "jsou určeny jen pro školky a podnožové vinice v počáteční fázi napadení a zpozorování prvých příznaků". Znamená to tedy že tyto přípravky dokážou likvidovat vývojová stádia mšice pouze na listech a nejsou již účinné proti kořenové formě napadení? Tento dotaz kladu nejen v souvisloti s výše uvedenou citací Bred-ika, ale i v souvislosti na jejich předepsané užití jen pro podnožové vinice a školky. Na amerických odrůdách révy, které se používají pro šlechtění odolných podnoží révokazu se totiž kořenová forma mšice nevyskytuje. Předpokládám tedy, že v podnožových vinicích se může vyskytovat pouze listová forma a ve školkách, kde se roubuje na zakořeněné podnože rovněž. Likvidace kořenové formy napadení by zde proto nebyla potřebná. Rád bych se mýlil, ale pokud uvažuji správně, tak by výše uvedené přípravky nebyly pro ochranu napadených pravokořenných rostlin evropské rény příliš, či vůbec účinné...?

A ještě jeden dotaz : V sortimentu používaných podnoží révy existují určité podnože, k révokazu nikoli rezistentní, ale pouze tolerantní. Toleranci si osobně vykládám tak, že révokaz na kořenech sice může vegetovat, ale rostlina je schopna jeho sání bez újmy na zdraví dlouhodobě odolávat. Pokud si působení révokaze na toleratní podnoži vykládám správně, logicky mi z toho plyne, že tyto podnože se v případě napadení révokazem stávají trvalým zdrojem nákazy pro své okolí. Je tomu tak?