Postřik Championem

provádím v tomto období každoročně u svých stolních odrůd - Onyx, Kodrjanka,Diamant postřik Championem proti plísni. Tu se mi celkem daří zkrotit a to i dokonce v tomto roce. Jen se mi trochu nelíbí, že zůstává na hroznech místy namodralý povlak i několik týdnů, téměř do sklizně. Samozřejmě člověk hrozny před jídlem myje, ale přece jen neměl by to ostříkat na keři dříve?

Lucas

Připojuji se k tomuto dotazu. V tomto týdnu jsem donucen přírodními vlivy použil Champion pro závěrečnou ochranu proti peronospoře. Je to prostředek, který je doporučen pro finální postřik a má relativně krátkou ochrannou lhůtu, tuším, že jen 15 dní pro odrůdy stolní (ale pro moštové 35 dní!), bohužel nemám návod momentálně u sebe. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že Champion dokáže nástup plísňové nákazy úspěšně zastavit a relativně dlouho udržet plíseň na uzdě. Používám ho ale se smíšenými pocity, neboť měděný (modrý) povlak drží na bobulích jako židovská víra a před konzumací jej lze smýt jen s obtížemi. Vedomí, že konzumuji(-jeme) cosi na bázi těžkého kovu mi věru moc na radosti nepřidává. A jako nechemik a nebiolog si dost obtížně vysvětluji ten dosti velký rozdíl v ochranné lhůtě moštových a stolních odrůd... (?). Proto bych i já uvítal na toto téma poučné slovo odborníkovo.

Kdysi jsem něco na toto téma zaslechl a jedná se patrně o negativní vlivy přípravku při kvašení, zda se jedná o špatné kvašení nebo chuťové vlivy už nevím. A co se týče modrého povlaku na bobulích, zkuste být jako vosa nebo frfeň - zůstane jen šlupka ;o) Mirek

Nebo nasaďte jen opravdu rezistentní odrůdy. Postřik žádný nebo jen dva po odkvětu a je po ptákách, tedy po povlaku.

Rezistentní odrůdy jsou snad méně náchylné ale letos to bohužel u mne neplatí vůbec. Mirek

No, to jste mě ani Wimpimu moc neporadili!!! Měď by snad neměla tolik škodit. Zkusím ještě po několikadenním působení postiku proudem vody hrozny omýt alespoň pár dní před slizní.

Lucas

Nebojte sa kationtov medi! Po opláchnutí ostanú na šupe len stopy medi, ktorá Vám neublíži, je to predsa stopový prvok potrebný aj pre naše enzýmy. Porád lepšie ako zložité moderné organické fungicídy, ktorých karcinogénny účinok často zistia až po viacerých rokoch používania. Naši pradedovia používali vo vinohradoch len skalicu, síru, vápno event.sódu a akí boli zdraví!

Iná otázka je muštové hrozno. Tam sa meďnaté kationty pri mletí a prešovaní dostanú do muštu a mohli by zapríčiniť kovovú pachuť vína. Z tohto dôvodu je zrejme dlhšia ochranná lehota, lebo sa ráta s postupným zmývaním postreku septembrovými preháňkami, ktorých zväčša nebýva veľa. Preto je dobré aj pri meďnatých postrekoch použiť motorový rosič, ktorý dostane kationty do vznášajúcich sa mikrokvapôčok "vdychovanýc" listovými prieduchmi, takže účinnosť postreku je maximálna. Na zem dopadne menej chémie(menšie zaťaženie pôdy a vody) a ceľková spotreba napr.Championu je menšia. U väčšieho vinohradu výrazne zmenšíte nielen zaťaženie pôdy meďou, ale aj celkové množstvo medi v zozbieranom množstve hrozna.

Pre nadšenca s 20 koreňmi stolového viniča pri dome je to trochu drahý špás, ale skúste zohnať ručný postrekovač, ktorý Vám vyrobí "hmlu" porovnateľnú s rosičom! Prepáčte trochu dlhšiu "prednášku."   Paľo