Plodnost jednoletého dřeva na víceletém

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat jestli někdo máte zkušenosti s tím, jak plodí jednoleté dřevo vyrůstajícího z víceletého dřeva. Stříhal jsem neudržovanou hlavičku a bylo prakticky nemožné řezat na tažně na dvouletém dřevě. Zvolil jsem proto kompromis a nechal několik krátkých tažňů tak, aby letos na domě alespoň něco rostlo, a připravil si na příští rok zásobní čípek. Zajímalo by mě, jestli mohu alespoň nějakou násadu hroznů čekat. Děkuji za odpověď.

Moderní klony většinou dobře plodí i na jednoletém dřevě sedícím na stařině. 

Tento problém se řešil v dobách dávno minulých, kdy se réva pěstovala systémem na hlavu a preference   plodného dřeva sedícího na dvouletém významně zvyšovala výnosy. 

Vinařskou literaturu často píšou lidé, kteří mohou být odtrženi od praxe a některé mýty se pořád dokola opisují, i když už dávnou nemají takový význam jako před 100 lety.

Můžu podpořit první odpověď. Když p. Pavloušek tahle řízl jeden keř, tak jsem se ptal, jestli to není špatně. Vysvětlení bylo stejné: Pokud je jednoleté dřevo rostoucí ze staršího za vegetace osluněné, dostatečně vyzrálé, není důvod proč ho nenechat, když je výhodněji rostlé než to, které roste z dvouletého. Přinese stejný výnos. 

Děkuji za odpovědi, myslel jsem si to podobně ale chtěl jsem znát i názory jiných.

Můžu se zeptat? Nastudoval jsem dost materiálu ohledně řezu, ale pořád nějak nechápu jednu věc. Pokud je lepší jednoletý výhon, který sedí na dlouletém nějak se nemůžu ubránit tomu, že každý rok se nový výhon posune dál a dál od hlavního kmínku... (řez na tažeň). První, druhý a možnáí i třetí rok po výsadbě je mi jasný, ale dalsí už moc ne... Žil jsem v domění, že se prostě nechá vyrašit nový výhon ze stařešiny a ten se použije na další rok jako tažeň a tak stejně další a další rok. Možná to tak je, ale třeba plácám páté přes deváté... Děkuji za odpověď.

Není to tak dramatické a ani žádná věda, pokud už je případný výhon daleko od kmínku, může se klidně použít i výhon vyrůstající ze staršího dřeva, ale určitě se nepoužívá každý rok.

O tom je právě Guyotův řez. Ze stařiny vám vyroste letorost, ze kterého si uděláte záložní čípek. Další rok máte těsně u hlavy dvouletý čípek obrostlý jednoletým dřevem.

V.

Aha. Už to chápu. Pokud je hlava už trochu neforemná, nechat vyrašit ze stařiny jednoletý letorost, druhý rok ho zastřihnout na dva čipky, nechat vyrůst a jeden ze dvou výhonů další rok použít jako tažeň. Chvilku tohle vydrží a když už je to opět trochu neforemné tak zase celé opakovat (a mezitím pěstovat na té neforemní části)... Chce to asi cvik.

Ono se často stává, že ten jalovák se nevylamuje ale ustřihne. Vylomením jalováku ze starého dřeva odstraníte i očka na jeho patě, ale po ustřižení ty očka na patě zůstanou. Podle bujnosti odrůdy a konkurence v rámci keře jsou slabé nebo silnější, ale mají vlastnosti výhonu vyrostlého z jednoletého dřeva = často mají slabý květ a tedy plodí. Na bujné Kodrjance to může být i pro mnohého velikostně přijatelný hrozen. Proto je potřeba při výběru "z jalováků" prohlédnout si místo, kde vyrašily. I na první pohled tažeň z jalováku nemusí být tedy z pravého jalováku.

Já si myslím, že pán 229.91 to pochopil velmi správně. Abych se přiznal, tak jsem nikdy nezkoumal rozdíly v plodnosti tažně vyrostlého z loňského dřeva a tažně vyrostlého přímo ze starého dřeva. Myslím tím, jaký je v daném případě rozdíl v násadě květenství, velikosti hroznů a bobulí v rámci jednoho keře. Má s tím někdo praktické zkušenosti?