Ohýbať letorasty?

Zdravím, je lepšie pri zimnom reze viniča ohýbať letorasty smerom dole - vytvoriť napr. pri dvojkmienkovom kríku tzv. tvar srdca, alebo je to rovnaké ako viesť letorasty od hlavy v rovine?

Vraj ohnuté lepšie rodia?

Ďakujem

Ked su tazne vyviazane do vodorovnej polohy, tak rast letorastov je potom rovnomernejsi. No pokial ide o rodivost, tak ci ho vyviazete tak ci onak, o jeho nasade uz je rozhodnute predtym.

Pokusím se citovati p.Pavlouška. Ohýbání letrostů má zásadní vliv na růst jednotlivých letorostů na tažni. Dle apikální dominance má totiž přednost v růstu koncový(nejvyšší letost) a podle něčeho jiného ten nejblíže kmínku.

Z toho plyne, že pokud bude tažeň rovně budou mít letorosty na začátku a na konci bujnější růst. Podpora těch středních se dá udělat právě ohnutím tažně do oblouku aby očka s prostředními letorosty byla výše.

Vše má své pro a proti. Rovné tažně mají výhodu při strojním hospodaření. Hrozny jsou v jedné výšce a celý je to takový rovný. Při ohnutých letorstech se dá docílit vyšší úrody. O kolik si momentálně nepamatuji. Ale bylo to něco jako 6-8 oček na rovný tažeň a 8-10 na ohnutý.

Celé je to pouze o oblouku na tažni. Tvar do srdce bude mít obecně velmi pravděpodobně nevýhodu zahušťování ve spodní partii. Ale některá odrůda to má ráda. Která, z hlavy neřeknu.

Při ohnutých tažních se dá docílit vyšší úrody, přesněji většího zatížení, jak píšete, ale celý vtip je jen v tom, že na vyšší počet oček je potřeba delší tažeň a aby se tam takto dlouhý tažeň vešel, tvaruje se do oblouku. Pokud je vzdálenost mezi keři větší, nemusí být důvod kvůli vyššímu zatížení ohýbat tažně.

Ten kdo tvaruje tažně tak, že konce jsou níže, než "hlava", tzn. má kmínek zapěstovaný příliš vysoko, nesprávně nad vodicí drát, to tak zřejmě dělá jen proto, že ho to tak naučil tatínek nebo dědeček. Smysl to nemá, jen se tím zmenšuje výška listové stěny.

takže teoreticky je jedno, keby smerovali letorasty aj dohora ako same narástli - aj na týchto by rovnako narástli plody? Lebo ide mi o vinič, ktorý mám v nádobe, či môžem ponechať letorasty smerujúce dohora alebo ich ohnúť dole aby rodili.

U viniča sa teda neuplatňuje ako u niektorých ovocných stromoch, že rodí najlepšie na konároch smerujúcich nadol?

dik.

Pokiaľ ťažeň vyrastnutý v nádobe nebudete ohýbať, môžete si zapestovať napr. vertikálny kordón- vynález nedávno zosnulého prof. Krause. Na Vertiko sú ideálne 2 kmienky- podľa vzrastnosti odrody. Správne ste usúdil, že úrodu prinesú aj výhony vyrastajúce z neohnutého minuloročného letorastu. Pri tomto spôsobe pestovania je potrebná v ose Vertika opora, ku ktorej sa na viacerých miestach vyväzujú kmienky. Odrody rodiace na dlhom dreve (4.-8. očko od báze) sa pre tento systém nehodia. Tam je lepšie ohýbať na oblúky, abyste dosiahol úrodu aspoň vo vzdialenejšej časti oblúka smerom od hlavy.

Já se vždycky snažím vést tažeň směrem dolů - začátek je vždycky obloukem nahoru, protože jinak to nejde. Konec tažně dávám pokud možno co nejvíce směrem dolů.

A důvod?

Aniž bych se tohoto způsobu chtěl zastávat, tak ho popisuje třeba V. Kraus - Pěstování révy vinné.

Důvod jsem tam nedohledal. Ale to mohlo být i tím, že mě sklaply víka.

GB

Pekný deň, vinári, mám takú jednu otázku - nebolo by teoreticky jedno, keby sa zrezal vinič na potrebný tvar ešte počas vegetačného obdobia (nakonci), kedy sa dobre hoja rezné rany, namiesto zimného rezu - kedy je možnosť vymrznutia po reze, alebo v predjarí zas veľké slzenie rán. Keď vraj je o násade buducoročných rodivých očiek rozhodnuté už v tomto roku, že by som zakrátil už v jeseni ťažeň na potrebné množstvo očiek, vytvaroval a v zime ho nechal v kľude. Dalo by sa to tak, alebo je nutné vykonať rez výhradne v zime až predjarí?

dik.