Ochrana rašící révy před májovými mrazíky
|
|
|
|
host - 38.186 (?) 25.5.2012 7:19
S těmi "zkružemi" to nemusí být úplně marné. Vzhledem k mým začátkům(zasadil jsem letos svoji první révu) se snažím co nejvíce načíst z knih a tam jsou zmiňována kamenitá stanoviště révy, které jsou na první pohled totálně neúrodná. Mají však tu výhodu že:
a) dodávají minerály
b) akumulují přes den teplo, které pak v noci vyzařují, což určitě bude fungovat v létě a určitě to ovlivní i teplotu na vinici při jarních mrazíkách.
Přemýšlel jsem tedy též o navezení horniny k sazenicím(v rozumné míře). Otázkou je jakou horninu použít, aby to jednak nestálo majlant a za druhé, aby složení v lepším případě podporovalo révu jako takovou, v horším, aby to nebylo ke škodě.
S pozdravem GB
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
m3f - Diamantový Zahrádkář (5585) - 242.167 (?), 24.5.2012 16:10
Uvažoval jsem o takovém zakrytí ale ještě večer foukal vítr jako prase takže by vše uletělo. Každopádně bych chtěl (do budoucna) drátěnku uspořádat tak aby se přes tažně dala přehodit textilie a ukotvit nějak k zemi, zhotovit vlastně takový jakýsi stan nad révím.
Někdo to dělal tak že zapálil v kolečkách slámu nebo seno aby to hodně čadilo a do rána s tím jezdil po vinohradě.
|
|
|
|
|
|
|
host - 87.83 (?), 24.5.2012 20:16
Dobrý den
Zkoušel jsem to. Použil jsem běžnou textili (19 g) a z té jsem udělal jakoby stan nad hroznem. To celé jsem ještě večer pokropil vodou z rozprašovače. Pro zajimavost jsem pod textilii umístil jedno čidlo domácí meteostanice a druhé čidlo jsem nechal mimo " stan ". Vzdálenost mezi čidly byla cca 1m a obě ve výšce asi 20 cm nad zemí. Čidlo venku ukazovalo - 5 st,. čidlo uvnitř - 2,5 st. Bohužel hrozen byl i tak spálen z více než 80 %. Totéž jsem udělal u hroznu o 5 m dále s tím rozdílem, že shora byla dvojítá vrstva textilie (ne po obvodu) a tento hrozen přežil bez jakékoliv újmy.Na jeden z menších hrozínku jsem navlíknul igelitový pytel na odpadky a ten taky přežil bez újmy. Ale je důležité, aby pytel byl až k zemi a mohlo tak dovnitř proudit zemské teplo. V jednom případě jsem to jenom zabalil nahoře a výsledek byl takový, že celý keř zmrznul.
Josef
|
|
|
|
|
|
|
martincz - (20) - 251.109 (?), 24.5.2012 23:30
Letosni mraz jsem bohuzel nyvychytal, diky pracovnimu vytizeni jsem nestihl nic zakryt, nastesti mam zahradu v zavetri a tak t_min byla cca 1,5 °C globalne a jen je videt proudy mrazovych jazyku jak opalily revu nebo asiminy. Skody cca 30 %.
Ale k veci, netkanou textilii pouzivam tak, ze ji nastriham na pruhy a temi omotavam rostliny jako ochranu, jak revu tak ostatni tropy na zahrade (asiminy, tomely, fikovniky...). Chyta to spolehlive kratkodobe extremni vykyvy (do delky trvani cca 2 hodiny).
Muj nevyzkouseny plan ale je, okopirovat to, co jsem videl v botanicke zharade v Berline. Tam roste fikovnik ze zasypane studny. Studnicni zkruze funguji jako akumulatory tepla a tak nocni extremni mrazove vykyvy kompenzuji velmi spolehlive a fikovnik spolehlive plodi.
Chystam se tedy vytvorit kolem fikovniku i ostatnich tropu vcetne revy na stalo betonove "zkruze" napriklad ze ztraceneho bedneni vyplneneho zeminou. Bude nezbytne zapustit cast do zeme jako izolaci. Uvidime jak to zafunguje.
|
|
|
|
|
|
|
host - 38.186 (?), 25.5.2012 7:19
S těmi "zkružemi" to nemusí být úplně marné. Vzhledem k mým začátkům(zasadil jsem letos svoji první révu) se snažím co nejvíce načíst z knih a tam jsou zmiňována kamenitá stanoviště révy, které jsou na první pohled totálně neúrodná. Mají však tu výhodu že:
a) dodávají minerály
b) akumulují přes den teplo, které pak v noci vyzařují, což určitě bude fungovat v létě a určitě to ovlivní i teplotu na vinici při jarních mrazíkách.
Přemýšlel jsem tedy též o navezení horniny k sazenicím(v rozumné míře). Otázkou je jakou horninu použít, aby to jednak nestálo majlant a za druhé, aby složení v lepším případě podporovalo révu jako takovou, v horším, aby to nebylo ke škodě.
S pozdravem GB
|
|
|
|
|
|
|
vladob - (22) - 110.50 (?), 25.5.2012 12:07
Dobry den, tiez som v ten vecer pozakryval mlade aj starsie sadenice vinica prehodil som cez dratenku netkanu textiliu a ine tenke latky pospinal stipcami na pradlo vysledok, takmer vsetko zmrzlo.O to je to horsie ze je to uz druhy rok po sebe.Nakolko mam zahradu pri dome ako riesenie vidim obohnat zahradu betonovym plotom, ktory by zabranoval prudeniu studenych vetrov a v nocnych hodinach vydaval tepelnu energiu.
Vlado
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vladob - (22) - 110.50 (?), 25.5.2012 12:43
Mirek mate pravdu, tiez som zistil ze nie je dobre ked sa textilia priamo dotika letorastov, ten tunel by bol ideal.Potvrdilo sa to i pri korenoch rajcin, tie ktore boli prikryte krabicou su ok ktore textiliou tie su zmrzle.No ja mam uz drotenky takze tunel asi nepripada v uvahu hlavne kvoli vetrom preto budem asi volit ten betonovy plot plus nejake dalsie riesenia zaujimavo vyzera ten postrek boraxom ako to robi Palo, popripade nejake zadymovanie.
Vlado
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 78.114 (?), 25.5.2012 13:41
Mě réva vymrzla také druhý rok po sobě. Letos to chci připravit tak, že drátěnku udělám kousek od domu a v případě kdy přijdou jarní mrazy na spodní drát přichytím takovou tu vánoční trubici a normálně to rožnu a shora přehodím geotextilkou. Mělo by to mít funkci lehce vyhřívaného stanu a i když to moc hřát nebude tak snad to trochu pomůže.
|
|
|
|
|
|
|
Paľo. - Diamantový Zahrádkář (1739) - 15.27 (?), 25.5.2012 23:47
Zdravím všetkých vinohradníkov, ktorým mráz popálil zelenú révu! Tak som sa konečne dostal do vinohradu a môžem poreferovať a doložiť snímkami napáchané škody. Pri dome pestujem vinič na vysokom vedení, takže ochrana zelených krov obaľovaním do fólie či budovaním stanu nepripadá do úvahy. Vsadil som na chemický princíp ochrany, ktorý úspešne využíval môj dnes bohužiaľ nežijúci kamarát už od 80. rokov. Doma som 2 dni pred očakávaným mrazom ošetril roztokom tetraboritanu všetok vinič, sadenice zeleniny a kiwi. Výsledok bol na jednotku, takmer žiadne poškodenie, aj keď zásluhu na úspechu mohol mať susedov betónový plot. Vo vinohrade 15 km od bydliska som bohužiaľ striekal boraxom až vo štvrtok ráno, teda cca 18 hodín pred mrazom a to už je neskoro. Podľa Dr.W.Larchalexa z botanického ústavu univerzity v Insbrucku má byť ošetrenie vykonané najneskôr 24 hodín pred mrazom, aby sa zlúčeniny bóru stihli saturovať v rastlinných pletivách. Nemôžem povedať, že by mi nič nepomrzlo, ale v porovnaní so susedmi, ktorí nič nerobili, som na tom aj napriek neskorému preventívnemu zásahu lepšie. Na prvej snímke je môj riadok preočkovaného starého vinohradu z apríľa 2011 (každý druhý koreň). Sáčky sú na očkách naštepených po Veľkej noci tohto roku (každý prvý koreň). Vzadu je vinohrad spálený mrazom môjho suseda sprava. Medzi viničom je cesnak sadený 1.12.2011. Na druhej snímke je môj mladší- 4 ročný preočkovaný vinohrad, ktorý vďaka polohe na samom spodu pod svahom dopadol horšie. Vpravo je Dornfelder, vľavo Pinotin. Vzadu sú vidieť spálené zemiaky môjho suseda a mrazom poškodený vinohrad mojích susedov zľava. Vrchná časť vinohradov na kopci bola nepoškodená. Cibuľka, cesnak aj mrkva v spodnom vinohrádku ostala bez úhony. Susedova fazuľa je na tabak. Z uvedeného pre mňa vyplývajú 2 nové poznatky: 1. protimrazové ošetrenie "bórom" 20 hodín pred májovým mrazom je neskoro. 2. Aj počas májových mrazov sa uplatňuje rozdiel medzi odrodami. Najviac poškodená bola americká Marquette (všetky 4 sadenice aj s kvetmi), napriek tomu, že vydrží najväčšie zimné mrazy. Iróniou osudu je to, že bez poškodenia ostala pôvodne vysadená odroda Dunaj, ktorú som až na posledné 3 korene preočkoval rezistentnými sortami. Dunaj je dosť vnímavý k chorobám, k májovému mrazu však nie.
| |
|
|
|
|
|
|
|
Paľo. - Diamantový Zahrádkář (1739) - 236.129 (?), 12.5.2013 13:53
Po dlhšom odmlčaní zdravím opäť všetkých serióznych vinohradníkov, najmä tých v okrajových oblastiach, ktorým je určený dnešný príspevok. Súčasne sa ospravedlňujem mnohým čitateľom fóra, ktorí mi nechali v priečinku "soukromé zprávy" svoje odkazy, najmä Jirkovi Zyjanovi z Přerovska, Jiřímu Zajíčkovi so zahrádkou na Hodonínsku, Jožkovi z Nitry, Tibovi z Krupiny aj Dušanovi z Nižnej nad Oravou. Takmer rok som fórum zahrada.cz neotváral, preto som nečítal ich odkazy a žiadosti o radu.
Dnešný vstup je odozvou na mail p.Petoo, ktorý ošetril vinič protimrazovým bóraxom v podmienkach Púchovska. Chcel by som záujemcom o radu, u ktorých je výskyt prízemných mrazov v nadchádzajúcich dňoch reálny, iba poradiť, že termín postreku je veľmi dôležitý. S čím väčším predstihom pred príchodom májového mrazíka ovocné plodiny (aj plodovú zeleninu) ošetríte- najlepšie priamo na list s prídavkom zmáčadla, tým výraznejší je protimrazový účinok. Okrem bóraxu či kvalitne rozpustenej kyseliny boritej môžete použiť aj niektoré listové hnojivá s obsahom mikroprvkov. Pozrite napr. na tuto stránku. Výrobca prípravku Lamag B-Zn uvádza, že bór zvyšuje cukornatosť, odolnosť proti suchu a mrazuodolnosť. Že stopové prvky majú pozitívny vplyv na kvalitu kvitnutia a oplodnenia kvietkov a tým aj na minimálny výskyt hráškovatenia u problematických odrôd, o tom sa tu napísalo veľa aj v minulosti...
Ja osobne som preočkovaný vinohrad ani stolové interšpecifické sorty pri dome okrem Sulky zatiaľ ničím nestriekal. Verím predpovediam, podľa ktorých by na Záhorí mala byť na Žofiu najnižšia teplota cca +6 st.Celzia.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|