Množení vinné révy

Dobrý den, ještě jeden dotaz k takto vypěstovaným sazenicím.V jiných tématech jsem se dočetl o révokazu, který napadá takto vypěstované sazenice, které nejsou naroubované na odolné podnoži.Bohužel vzhledem únorovým holomrazům mi některé mladé sazenice možná nepřežili-uvidíme na jaře.Z těch které přežili bych chtěl letos v prosinci nastříhat řízky a zkusit vypěstovat sazenice pro doplnění těch vymrzlích.Jedná se o vinařskou oblast v Čechách.Jaké je riziko, stojí to za to, nebo je lepší dojet znovu na Moravu pro orig.naroubované sezenice?

Záleží hlavne od toho, či je vaša réva čiste európska odroda alebo hybrid. Ak sa jedná o révu európsku, potom sa musí štepiť na podpník odolný révokazu. Medzidruhové hybridy révokaz väčšinou nenapáda a môžu sa pestovať aj ako pravokorenné (až na pár výnimiek). Napíšte aké odrody chcete množiť, potom vám budeme vedieť poradiť.

Ono je to s tím révokazem trochu složitější, než píšete. Existuje kořenová forma révokazu, která je velmi nebezpečná pro evropskou révu a dále listová forma révokazu, která se vyskytuje hlavně na mezidruhových křížencích. Podnožové odrůdy na které se štěpují odrůdy evropské rávy jsou odolné révokazu tím, že jsou převážně pouze tolerantní. Jsou schopny mu trvale odolávat bez znatelného vlivu na vlastní zdravotní stav. Pokud jsou ale révokazem tito kříženci infikováni, stávají se pro své okolí trvalým zdrojem nákazy, protože mšička na nich dokáže dlouhodobě přežívat. Česká vinařská oblast oproti té moravské má výhodu v tom, že se zde nikdy výrazně révokaz rozšířit nedokázal a zdejší vinice plošně nezdecimoval. Zdejší klimatické podmínky jsou pro jeho životní potřeby limitní. Proto si myslím, že pokud má pan 172.139 několik málo kěřů révy někde v zahradě a v blízkém okolí nejsou zamořené keře či vinice, asi bych se výsadby pravokořenných sazenic tolik nebál. Navíc už jsou k dispozici chemické ochranné prostředky, které spolehlivě hubí listovou formu révokaza (a pravděpodbně i kořenovou). Jestli ale pán hodlá vysadit vinici, je určitě vhodnější a snad i zákonem nařízeno použít štěpované sazenice na odolné podonoži. Je to sázka na jistotu.  Na Moravě je zamoření révokazem stabilizované už po dlouhá desetiletí a nevím o tom, že by zde révokaz v poslední době likvidoval výsadby. Někteří zdejší vinaři, zbavení strachu a obav, zde dokonce vysazují své vinice z pravokořenných sazenic... Prostě ta hrozba už dnes není tak silná jako kdysi v období přelomu 19. a 20. století. Bohužel o révokazu je minimum kvalitních dostupných informací. To, co se dá běžně najít, jsou víceméně jen taková dokolečka omílaná klišé. Sám jsem se nedávno snažil trochu více proniknout do tajů tohoto zajímavého broučka, ale bez valného úspěchu.

Jedná se o 50 sazenic Rulandského šedého a 50 Pálavy, je tedy možné, že by révokaz nakazil i původní naroubované sazenice?Nebo by při případném napadení révokazem zahynuly i sazenice z řízků?Dále jsem na podzim koupil pár sazenic stolních odrůd od pana Jonáše z Kolína a myslím, že jsou všechny vypěstované z řízků je to :Augustovský, Nero,Nastˇa, Jupiter,Kodrjanka.Děkuji za odpovědi.

Původní naroubované sazenice sice může napadnout, ale neublíží jim. Podnož (neznámá) je vůči révokazu odolná - tolerantní a nadzemní části rostliny evropské révy révokaz nenapadá (či jen pouze výjiměčně). Pokud by napadl vaše pravokořenné sazenice z řízků, tak ty by bez chemické podpory s největší pravděpodobností uhynuly a nebo živořily. Otázkou ale je, zda je révokaz u vás schopen zdárně vegetovat. Je vám známo jakékoli napední révokazem v blízkém okolí? Pokud ano, zajímejte se o okolnosti.

Dovolím si vstúpiť do diskúsie s drobným vysvetlením, ktoré však nespochybňuje správnosť obsahu príspevku. Tolerantná nie je to isté ako odolná. Myslím si, že rezistentná čiže odolná rastlina sa aktívne bráni parazitovi a zamedzuje jeho množeniu. Tolerantná rastlina je k parazitujúcemu organizmu znášanlivá a nebráni mu v množení, aj keď navonok vyzerá zdravá či iba slabo napadnutá. Príkladom týchto dvoch typov reakcie rastlín sú slivkoviny JOJO x STANLEY. 

Otázka či riskovať fyloxéru a sadiť pravokorenné sadenice alebo radšej vrúbľované, nie je iba o fyloxére, ale treba mať na pamäti, že špecifické podpníky plnia aj iné úlohy vo vzťahu k adaptácii na pôdne, vlhkostné či klimatické podmienky a k samotnej naštepenej odrode, jej bujnosti rastu, času dozrievania, kvalite hrozna, životnosti krov atď.

Děkuji Wimpimu a Paľovi za odpovědi.Myslím, že v okolí se nikdy žádný révokaz nevyskytl, přezto raději dle rady seženu roubované sazenice.Ještě k panu Paľovi.Nedoporučujete vypěstovat sazenice z řízků viz.výše udávané důvody, přezto v tomto tématu popisujete jak je z řízků sám množíte.Jaké tedy máte k tomu důvody?

Dobrý podvečer! Položil ste správnu otázku. Keďže nemám vždy možnosť zohnať určité odrody navrúbľované na podpníkoch a túžim po tom ich pestovať, som vďačný aj za pravokorenné sadenice, napriek tomu, že trocha riskujem, aký budú mať rast a ako budú rodiť. V ampelografiách sa často uvádza, pre aký podpník je tá ktorá odroda vhodná. Rezky noviniek takisto využívam na preočkovanie starých kmeňov, ktoré boli pôvodne vysádzané ako vrúbľovance. Neznamená to ale, že by Vám nerodil vinohrad vysadený z pravokorenných sadeníc. Niektoré odrody Vitis vinifera sa však ako pravokorenné dožívajú nižšieho veku. Vlani to tu spomínal u Ryzlinku tuším p.AB. Domnievam sa, že výsadba pravokorenného vinohradu má väčší zmysel pri interšpecifických odrodách. Väčšina používaných podpníkov sú vlastne frankoamerikány. Veľmi kvalitné podpníky produkujú Nemci. Mám na nich odrody Solaris, Cabernet Cortis a Cabernet Jura. Myslím, že ste sa rozhodol správne. Štepené sadenice budú nielen rezistentné voči voške viničovej, príp. antraknóze a melanóze, ale bohatší koreňový systém znášajúci aj vápnité pôdy a interakcia s navrúbľovanou sortou zabezpečia optimálny príjem živín, čo súvisí aj s kvalitou hrozna a minimálnym výskytom chlorózy.

Do vinohradnických oblastí a do produkčních vinohradů patří jednoznačně roubované sazenice. Ale..
Nevidím důvod, proč by se roubovaná sazenice měla dožívat vyššího věku než pravokořenná. Pokud pravokořennou nenapadne révokaz, má perspektivy určitě lepší.
Také si myslím, že V. vinifera netrpí příliš chlorózami z přebytku vápníku v půdě, na to jsou citlivé právě podnožové révy. O tom, že se naroubováním zvýší odolnost k mrazu nebo chorobám jsem také žádnou vědeckou práci nečetl.

Ivo, co mi doporucite-roubovane nebo i pravokorenne? - cca 3km ode me, vzdusnou carou mozna 2 je vinice o 5tisíc hlav, je v Melnické podoblasti, mam radeji pestovat roubovane nebo se obavat nemusim?