Množení vinné révy

Pokud není na sousední vinici révokaz (předpokládám výsadbu na podnožích) a pokud nebudete sázet 1000 hlav, nebál bych se sázet pravokořenné sazenice.

Som rád, že sa ozval majiteľ budúcej pravokorennej produkčnej vinice interšpecifických muštových odrôd. Bolo by zaujímavé porovnať vedľa seba vinohrad takýchto sadeníc a vinohrad tej istej sorty na podložke. O podpníkových viničoch Vitis berlandieri x Vitis rupestris a Vitis riparia x Vitis rupestris a o ich vlastnostiach- rezistencia voči fyloxére, adaptácia na vápenaté pôdy, podpora rodivosti naštepenej sorty... je možné si prečítať napr. v Ampelografii Slovenska D.Pospíšilovej na str.54-59. Pestovanie pravokorenných sadeníc interšpecifických odrôd je u nás zatiaľ novum, tieto odrody boli donedávna nedostupné. Domnievam sa, že napr. nemecké PIWIs sa vysádzajú zväčša naštepené na podpníkoch. Bredík by vedel o svojích cestách za týmito vinármi povyprávať viac.

to jsem zvedav, zda si to vubec nasadím-vcera vysel clanek na idnesu, ze na Berounsku kde jsu bridlice tak je zemni plyn - to je mozna duvod, proc je nase obec tak,,vytapena'' :DD tak snad nebudou nikde stourat!

Dobrý dedobrý deň ja som Vinar chcela by som s upraviť najlepšie sadenice su štepené do podpníkou lebo podpník dáva vždy kvalitné živiny ako kebi ste daly chardonnay z ílových kamenistých pod ke sa im darý produkovať najkvalitnejšie vína na svete z tejto odrody samozrejme, ale napríklad také veltlínske zelené má rado hlboké hlinité pody alebo sprašné takto kde máte takéto pody a podmienky sa vinič može sadiť aj pravokorenne ale budete sním mat zle bude mat čoraz menšie plody kolko budšte štepit vždy bude mať menšie a menšie plody a budete sním mať velke starosti lebo pokial to nebude štepené do podpníkou ja používam podpník Kober 5BB ten je dobrý na hlinitoílové pody Kober 5BB je vhodný na rezystentné odrody ako je Prim, Prim je dobrá ako stolová odroda aj na výrobu výna su z nej kvalitné osviežujuce vína no ale ja viacej schvalujem štepené viničové sadenice lebo ich výnosnosť je viššia nez u pravokorenných ktoré mozu kedykolvek zahynut dosledku nejakej choroby a ich vinosnost je podstatne nizsia nez u štepeních tak nevimýšlajte z pravokorennými ja doporucujem este takzvanu odrodu samorodak do nej mozete zastepyt aku kolvek urodu a bude mat viac plodou a korene pojdu do hlbky kde budu čerpat ziviny to mate vlastne namiesto podpníkov vypestovaních zo semien.

Dakujem Noro

Nie som žiadny pedant, ale teda minimálne interpunkčné znamienka by to chcelo (keď už né pravopis). Toto sa naozaj nedá...

Max

No pointa je ze vrublovane sadenice su potom urodnejsie a odolnejsie ako pravokorenne. Moja skusenost to zatial nepotvrdila, a aj pri niektorych pravokorennych mam problem s pretazenim.

O kratší životnosti RR v pravokořenné formě se to říká mezi vinaři, sám to potvrzené nemám, ale v mém věku to už ani není s novou výsadbou pravokořenných RR podstatné.Ještě bych se vrátil k Jojo vs.Stanley.Jojo je k viróze šarky supercitlivá(napadená větévka ihned odumře a virus se dál na stromu nešíří).Stanley a většina novinek jsou tolerantní s příznaky na listech (mozaiky). Bez příznaků se jeví u mě zatím jen durancie.  AB

Ďakujem pánovi AB za doplňujúce info. Tým, že Jojo je voči vírusu šarky supercitlivá, začne sa hneď na začiatku množenia vírusu brániť korkovatením pletív, takže vírus nemá šancu sa množiť a ovládnuť celú rastlinu. V konečnom dôsledku je teda voči šarke odolná čiže rezistentná. Tolerantné odrody túto schopnosť nemajú, sú voči vírusu znášanlivé a umožňujú jeho množenie. S tolerantnou sortou Stanley som mal takú skúsenosť, že po navrúbľovaní infekčného vrúbľa veľkoplodej rynglóty do mladej korunky mi na druhý rok ochorela. Mala nielen fľakaté listy, ale aj znetvorené všetky plody. Musel som ju vykopať. Vírus sa pomnožil v celom systéme rastliny.

Pokiaľ si o kratšej životnosti pravokorenného RR rozprávajú vinári, nemusí to byť nepravda. Nie je nič cennejšie, ako praktické skúsenosti viacerých vinohradníkov...

Takto daako vyzerajú rezky nastrihané tesne pred príchodom februárovej Ruskej zimy. Odspodu vlažňučký radiátor, v miestnosti (neobývaná hosťovská izba) teplota vzduchu +17.

Pane Palo, zdravím z Českého ráje a prosím o radu s tímto problémem: Množím révu z řízků stejným způsobem jako Vy. Po zakořenění zasadím do dvoulitrových kontejnerů, umístím do stínu a koncem května vysadím do volné půdy. Tyto sazenice téměř přestanou růst a do konce vegetace narostou jen pár decimetrů. Naproti tomu koupené prostokořenné sazenice, vysazené v dubnu, narostou za vegetaci několik metrů. Přitom podle obsáhlé diskuse na serveru vinograd.info by to mělo být naopak, sazenice vysazené jako vegetující by měly narůst do podzimu víc než ty, které se vysazují v bezlistém stavu. Vysazuji v obou případech do stejné zeminy a další ošetřování je také stejné. Nevím, v čem dělám chybu, mohl byste trochu podrobněji popsat Váš další postup poté, co se na řízcích objeví kořínky? Konkrétně:

1. dopěstováváte sazenice v kontejnerech, v jak velkých?
2. do jaké zeminy či substrátu je sázíte?
3. kdy sazenice vysazujete na definitivní místo?
4. zda a čím je přihnojujete?
5. ošetření proti chorobám provádíte stejné jako u vzrostlé révy?
6. daří se Vám zapěstovat u Vámi namnožených sazenic kmínek už v prvním roce?

Za radu Vám děkuje jenamater.