Jak na plevel?

Můžete to třeba zatravnit, vysadit užitečné byliny(některé dokonce dodávají dusík do půdy), říct si o vypletí manželce, zamulčovat,... Vše má své pro a proti.

Osobně to řeším motykou a lahvovým. 

Já STOMPem .

Jaký druh trávy? Bylinky jsem tam měl, ale když se réva každou chvilku stříká tak mi bylo proti srsti je pak na něco použít, takže jsem je přesadil (ale rostli tam suprově). Zamulčovat - to je pak ráj pro slimáky...

Když okopáváte motykou plevel vytrháváte nebo ho tam necháte a jenom to tou motykou přejedete?

Já teda nevím ale nejlepší herbicid je motyka.Chápu, někdy to člověku leze na nervy.Ovšem výsledek je nádherný a to se pak člověk odmění lahváčem nebo kofolou s myslivcem a parádně se kochá.Vím o čem píšete, černý úhor provádím pod stromy+záhonky na 300 m sám.Plevel vytrhávám.Teď je největší hoňka, pak se to přece jen uklidní.Později používám ke kultivaci ruční rotační kypřič od Gardeny.Při menší násadě plevele bez předchozího vypletí.Stromy to přímo zbožňují a jistě i Vaše réva.Ten kypřič vyfotím a večer zveřejním.Teda jestli nezapomenu. - Mičurin II (470 m)

Pokud jsem dobře pochopila, zadavatel myslí pruh pod révou? Vzhledem k přístupu a sklízení révy je nejlepší asi tráva. zažila jsem vinohrad zatravněný i okopaný a na podzim sklízet v tom blátě je hnus. Vím, že tohle není žádný,,vinohrad", ale je také potřeba řezat, vázat, stříkat, zalamovat, sklízet a to se v blátě nedělá dobře. Alternativa je vysadit tam nějaké husté, třeba pro všely užitečné byliny, např.dobromysl, mateřídoušku, nebo jen vysít svazenku či nízké afrikány a nechat je tam semenit dokola.

Anebo černou netkanku-zabrání plevelení a hřeje révě nohy. S.P.,Ch.

Tady je ten ruční rotační kypřič. - Mičurin II (470 m)

Ano jde mi o pruh pod révou. Mám to udělané terasovitě a vedle pruhu, který okopávám mám i pruh trávy (náletu) po kterém v meziřadí chodím... Ale nechtěl jsem mít trávu až ke kmínkům, protože by byly kmínky ve větším vlhku atd. Afrikány jsou ráj pro slimáky (měl jsem je vysazené mezi zeleninou jako okrasu a vydrželi pár dnů) se kterými máme na zahradě problém (vše co jim chutná požerou, révu naštěstí ne). Letos vzhledem k tomu, že ani porádně nemrzlo čekám nájezdy.

Tento kypřič mám, ale jenom dvě ozubené kola (ne 4 jako vy) a na rozbití hrudek to není špatný.Používám ho spíš na přípravu záhonů po zrytí. Likvidovat plevel (když je ještě malinký) jsem s tím nezkoušel. Zkusím to. Možná by stačilo jednou za 14 dní to projet a bylo by po problému. Co jsem koukal na souseda co pěstuje spíš zeleninu tak jednou za čas veme plochou motyku (šířka tak 10-15cm) a prostě tím záhon "pohladí". Ale je plevel (nějaký bodlák a pak jeden druh trávy), který má kořeny honě hluboko a konkrétně ta tráva nejde vytrhnout ani rýčem. Asi nezbyde nic jiného než to fakt jednou za měsíc (později asi za delší interval) ručně vyplít a okopat (také nejsem přítel zbytečné chemie).

Nazdar ovocnáři.Mnozí mají obavy z černého úhoru pod stromy.Buď z pracnosti nebo neochoty toto praktikovat.Chápu, každého to nemusí bavit.Mylně se domnívají, zatravněná plocha je pro údržbu jednoduší.Kypřič používám hlavně po prudkých nebo vydatných srážkách abych načechral a provzdušnil půdu.Pletí podle pečlivosti jednou za 2 později 3 týdny a nebo průběžně.Často zde chtějí poradit zahradkáři s počtem stromků do 5÷7 kusů.Ideální počet pro obdělávaný bezplevelný pás.Kupříkladu při šířce pásu 1,5 m a délce 16 m lze na takto upravené stanoviště vysadit 9÷10 štíhlých vřeten nebo 5÷6 zákrsků nebo 4÷5 čtvrtkmenů.Je to plocha 24 m čtv.Zdá se vám to pracné?Vyznačte si na pozemku čtverec 5x5 m, což je přibližná plocha pásu.Zjistíte jak je ta plocha směšně malá.Nezapomeňte na oboustraný přístup k obdělávanému pásu. - Mičurin II (470 m)