Co vaše réva? (2014)

Díky teploně příznivému říjnu přinesla odrůda Diamant zajímavou úrodu svatomartinských hroznů. Na jednom keři jich pravidelně bývá několik, jsou malé a většinou nestihnou tyto zálistkové hrozny pořádně dozrát. Letos ale nastala výjimka a tyto hrozínky mají stejnou chuťovou kvalitu, jako hrozny z hlavní úrody, které dozrály už před měsícem. Cukrů jsem naměřil 17º CNM, což je pro tuto stolní odrůdu, řekl bych, chuťové optimum a příjemná tečka na závěr letošní sezony.

Dobrý den všem

Mám takovy dotaz. Byl jsem se podívat co dělá réva(rytí) a zijstil jsem narašené pupeny. To se asi můžu na příští szónu na pěkný věci. To asi není úplně dobrý, že.

GB

Není to moc dobrý, i já pozoruji rašení některých odrůd. A raší nejen réva, ale vše okolo, ovocné stromky, drobné ovoce... Mělo by se trochu ochladit, místo toho jen mokrý fialový hnus, když k tomu připočítám ještě špatné vyzrávání dřeva nebo usychání naroubovaných výhonů, tak je to v pytli, v mokrém pytli kde vše hnije...

Dobrý den, má někdo zkušenost z odrudami Vostorg, Aladdin,Galahad a Swenson Red při řezu na dvouoké čípky při krdonovém tvaru?Která s těchto odrud je vhodná a plodí jako při delších tažních, nebo které se to vůbec nelíbí a neplodí nebo minimáln

Dobrý den.Já nejsem žádný vinař, jen amater.Swensona Red mám už několik roků.Většinou jsem mu dopřála víc tažňů.Každý rok měl spoustu hroznů.Letos si hodně vinařů stěžuje na plíseň a hnilobu.Mám víc amerických odrůd a na žádné nic z toho nabylo.Naopak, letos byla nádherná úroda.Rozdíly byly v dozrávání.Letos byl první Kay Gray, potom Edelweiss.Jiné roky to bývá obráceně.Jinak já nechávám 7-8 oček na jednom tažni.Toto je moje vyjádření.Snad Vám líp poradí nějaký odborník.

trošku odbočím, mně přijde, že čím víc je pěstování révy vinné geograficky k jihu a nadmořskou polohou níže, tím jsou tlaky plísní a dalších nemocí révy podstatně silnější než v okrajových oblastech. To platí jak o odolnějších moderních odrůdách tak i pro klasickou evropskou révu. Tím nechci tvrdit, že nemůže být výjimka. Nic nevíme o poloze konkrétně třeba Vaší sadby, nicméně ze zkušeností při čtení historie jiných příspěvků to mé domněnky korelace nemocí révy s polohou jen potvrzuje.

Možná by stálo za to založit na toto téma nové téma, ohledně zkušeností s vypořádáním se s tlaky nemocí versus zeměpisnou + výskopisnou polohou.

Vaše pozorování má logiku. Plísňové nemoci a jejich intenzita závisí na těchto faktorech (obecně):

- vlhkost vzduchu a doba ovlhčení povrchu listů
- teplota
- úroveń promoření daného území spórami patogenů

Takže nejhorší to bývá na místech s trvale vyšší vzdušnou vlhkostí s častými dešti, vyššími průměrnými teplotami a místech s vyšší koncentrací viničních výsadeb. Protože réva potřebuje teplo, je logické že právě ve vinařských oblastech bude výskyt plísňových chorob nečastější a nejintenzivnější. A nejhůře na tom budou místa s trvale vyšší vzdušnou vlhkostí například výsadby poblíže toků, u lesa, v dolíku a závětrné straně svahů, čili výsadby s nižším vzdušným prouděním, kde listy po ránu pomalu osychají a podobně. Například na východním pobřeží Jadranu, kde je výrazně tepleji než u nás, v létě takřka neprší a vzdušná vlhkost je trvale nízká (v noci zde nebývá rosa). Protože zde nedochází k častému ovlhčení listů, je výskyt plísňových chorob oproti našim studenějším a vlhkým končinám minimální. Pěstují tu v klidu tradiční staré evropské odrůdy a zdejší pěstitelé příliš nejsou zvyklí proti plísňovým chorobám zasahovat. Ale běda, jak přijde atypické léto a vydatně a dlouhodoběji zaprší, jak se to stalo například letos. Plísně jim to sežehnou natotata. Což se i letos stalo.

Ještě bych přidal 2 důležité faktory (obecně)

- odrůdu 

U p. Knížka jsem letos viděl vedle sebe 2 rané bílé stolní odrůdy, výhony se dotýkaly, částečně i křížily. Jedna značně zdevastovaná padlím, druhá na listech i hroznech prakticky čistá.

- způsob vedení + zelené práce

Vzdušná stěna (úzká a spíše do výšky) kde si listy moc nestíní se dají Wimpim uvedené vlivy alespoň částečně eliminovat.

Ohledně perenospóry na Jadranu mám odlišné zkušenosti. S několika vinaři na Hvaru se znám již několik let a tradiční odr. Plavac stříkají modrou skalicí každých 7 až 10 dnů (bez prskani lózy by bylo gotovo).

Dobrého dne všem.

Byl jsem se mlsně podívat na viničku a prohlížel jsem réví na řez a zjistil jsem, že většina použitelných letorostů je příliš silná. I 2cm na průměru v patce letorostu, kde by se měl ohýbat. S tím letos asi už nic neudělám, ale nemáte někdo ideu, čím je to způsobeno. Resp. jak docílit slabších letorostů v příštím roce. Snad ponechat více oček. Nebo více vylamovat/stříhat fazochy, aby neměl tolik živin nazbyt?

Díky za poradu GB.

A jak to vypadá s výsledky po vymoštování moštových odrůd, jen se pochlubte.