Ze staré zahrady nová, přírodní zahrada

Děkuji všem za reakce :-) Je to přesně jak už tady zaznělo - je potřeba zlikvidovat střepy kvůli dětem (nejhorší je, že jsou zrovna ve věku, kdy všude vlezou, křoví je pro kluky největší lákadlo a strašně je baví se hrabat v těch strarých odpadcích a střepech). Proto jsme začali i s likvidací náletů apod. Teď jsme zjistlili, že odpadky nejsou úplně hluboho (spíše než skládka to bylo takové smetiště pro líné vesničany) a dá se to vyhrabat a navíc jsou jen na částech zahrady. Takže shrabáváme hráběmi a pilně odvážíme na skládku :-(Tady se asi nic jiného dělat nedá. 

S těmi majiteli, no myslím, že to dobře věděli a tady cena byla dost nízká. Jsou z té samé vesnice a já nechci dělat "zlou krev". Stejně by jsme si asi nic nepomohli a dohadovat se mi s nimi opravdu nechce. 

Určitě jsme nic neprořezávali bezhlavě. To co šlo jsme nechali (staré rybízy, angrešty, ořech, lísku, šípkové a bezové keře, které nevadily), jen v místech, kde je potřeba vyhrabávat odpad jsme je museli odstranit. Takže to není zase tak, že by jsme přišli a vše pryč. 

To co mě spíše teď trápí je, že když část zryju a udělám záhon nebo vyseju trávník, tak tam je pustina (ze semínek co jsem zasadila prakticky nic nevylezlo a tráva taky skomírá a chodit se po ní rozhodně nedá). Vím, že jsem netrpělivá, ale nedá se to nějak uspíšit? Nebo bude jen chyba, že se tam prakticky nezalévá? Nemáme tam vodu a navíc tam nejezdíme pravidelně. Máte někdo tipy co a jak sázet, aby zahrádka spotřebovala minimum času, dalo se tam relaxovat a přesto i něco málo k snědku nám dala? 

Nemáme tam vodu a navíc tam nejezdíme pravidelně. Máte někdo tipy co a jak sázet, aby zahrádka spotřebovala minimum času, dalo se tam relaxovat a přesto i něco málo k snědku nám dala?

Jednoduchá otázka, složitá odpověď. Rozpor - málo času a relaxovat. Pokud máte na mysli relaxaci jako je ležing, je to problém. Buď si to necháte někým udržovat, nebo po příjezdu strávíte čas údržbou a na relaxaci toho moc nezbyde. Pokud nemáte vodu na zahradě, je to poměrně velký problém.Záleží, v jaké oblasti to je. Někde to jde bez zálivky, jinde v srpnu zprahne trávník.  V zahradničení toho moc neuspíšíte, to není jako dort od Ládi Hrušky, zatřepat a je hotovo. Podívejte se po okolí, co kdo pěstuje a co kde roste. Tráva zjara obvykle roste všude, možná děláte nějakou chybu. Pokud nejezdíte pravidelně, nepočítejte s nějakým pěstováním choulostivé zeleniny, vyžadující péči. Třeba zelí roste samo. Ale taky ho můžou než přijedete zblajznout bělásci.  Možná jste ten záměr s nákupem měli líp promyslet.

A co zřídit studnu? Bez vody neporoste nic - aspoň občas zalít... Jinak "něco" se i při cca týdeních návštěvách pěstovat dá, ale bez vody při počasí posledních let?                         Lída

Vzala jste mně to z huby, řešením by byla i přípojka vody od sousedů (s vlastním vodoměrem). Studna - vysoké pořizovací náklady, levná voda, přípojka naopak. Pokud bych nehodlala trávit na zahradě většinu volného času, šla bych spíš do přípojky.

Či zatím velká nádrž na vodu pod okap... pokud tam alespoň někdy prší...

Váš základní požadavek-co nejrychleji-se dost tluče s výchozím stavem a možná s-s prominutím-s Vašimi zkušenostmi. Snad by Vám pomohlo, kdybyste se při svém mládí dokázali po každém dílčím kroku na vteřinku zastavit, ohlédnout se přes rameno na své dílo a po zásluze se poklepat na rameno. Foťte! Jak to lze vyřešit s vodou, když Pánbů nedá, víte asi nejlépe Vy, máte na tom místě dům, chalupu, chatu, kůlnu, dobré sousedy se zdrojem, kontakty...? Semínka čeho jste vyseli? Kdy to bylo? Někdy vyrazí až po vytrvalých deštích, při vyšších nočních, denních teplotách... Jsou ve správné hloubce? Půda jílovitá, písek, hrabanka? Záhony na plném slunci, toulavý stín? Rovina, svah, terásky? Ať tak, nebo naopak-fandím Vám. S.P.,Ch.

K té vodě, měla tam být přípojka, ale když jsme ji konečně našli, tak jsme zjistili, že je vlasně nefunkční a musela by se dělat znova. Zvažujeme nad studnou, ale nejdříve za rok za dva. Jinak na zahrádce není nic, ani klůnička, takže chytání vody taky nic moc. Zatím chodíme k obecní pumpě, takže zalijeme, ale není to nic extra. 

No, popravdě to asi nebyl nejlepší tah, ale za takovou cenu jsme za dva roky hlenání nic nenašli, proto jsme zahrádku vzali. Možná k vysvětlení, syn je autista a potřebuje někde "výběh" a my trochu relaxu (hlavně únik od města), takže potřebujeme zahradu k tomu uzpůsobit. 

Sousedé kolem pěstují, ale jsou tam už roky a mají zahrádky klasické (nízký trávník, okopávané záhony, dešťovku chytají ze střechy z chaty...), nám by se líbila taková trochu polodivočina, kde se nemusí nic extra udržovat (okopávat) a skloubit přírodu s tím, že si tam něco málo vysadíme mezi to, co tam poroste samo. Jen bych byla ráda, aby tam nebyly jen kopřivy :-) 

Momentálně se tedy soustředíme na zlikvidování odpadků, vytrhávání kopřip a dále? Pokračovat v postupném rytí? Nevyrostou zase jen kopřivy nebo nezůstane jen hlína? Místa, která jsme zryli jako první (cca 3 měsíce zpátky) tak právě zůstala holá. 

Děkuji všem moc za reakce, opravdu nemáme žádné zkušenosti a dost tápeme :-) 

Nebudu si tady hrát na zkušeného přírodního zahradníka, ale jednu zděděnou polodivokou zahradu mám v péči. Protože není v místě bydliště a není v mých silách ji klasicky udržovat, pěstuji jen to, co roste samo. Takže moje zkušenosti: posekanou trávu ukládám na podlouhlé hromady a příští rok do nich sázím brambory. Po sklizni brambor a odstranění rozložené trávy vznikne bez rytí a bez práce záhon na česnek, který sázím na podzim. Příští rok bývá občas potřeba záhon vyplít, ale půda je měkká a jde to snadno (loni jsem neplela ani jednou, pravda je, že česnek se při sklizni v porostu trochu těžko hledal a byl menší, ale i tak stačí pro rodinu až do nové sklizně). Dál pěstuju křen (v trávě, ale mulčuju kolem něj posekanou trávou). A topinambury, ty rostou samy. Pokud máte někde vlhké místo, šla bych i do cuket nebo hokaid (týden mi bez zalévání vždycky vydržely, pod podmínkou, že jsem je neplela, takže plevel udržoval vlhko u kořenů). Ale je pravda, že sazenice moc chutnají slimákům. Další bezpracná zelenina, pokud nepočítám předpěstování sazenic, jsou divoká rajčata. Potřebují oporu, ale nepotřebují zalévat a neničí je plíseň.

Určitě se vyplatí vysázet i rybízy a muchovníky. Ty rostou všude, jsou opravdu nenáročné a brzy plodí. Je možné uvažovat i o malinách a beztrnných ostružinách. Maliny na vlhké místo, ostružiny k nějaké opoře. I lesní jahody jsou dobré.

Velmi nenáročný a hodně užitečný je černý bez (květy na smažené kosmatice i na sirup, plody na džem, zvlášť s rumem je to dobré ). Nebo růže svraskalá - květy i šípky na čaj.

Bylinky: hodně nenáročné i do trávy jsou máta, meduňka a libeček.

No a pak trvalky, ty mám taky v trávě, ty jarní úplně, kolem těch vyšších mulčuju posekanou trávou: fialky, narcisy, čemeřice, zběhovec, modřence, petrklíče, srdcovku, kokořík, bergénie, lupinu, floxy, třapatky, červené pivoňky, kontryhel, podzimní astry, chryzantémy, hluchavku žlutou, hosty, orlíčky nebo kakosty. Pravda je, že některé z těchhla kytek jsou jedovaté.

A pak nenáročné (a jedlé a léčivé) letničky, které se samy vysévají: měsíček lékařský a lichořeřišnice.

Pečliví zahrádkáři se asi budou chytat za hlavu, ale pokud máte dost místa a málo času, jde to i takhle . Hanča

Super!!! Děkuji moc, přesně takové rady a tipy potřebuju :-) Hned si zapisuju - určitě se mi líbí ty brambory a celkově je tohle moje představa. Moc díky. 

Ještě se zeptám co s trávou, resp. zatím nám roste na větší půlce kopřiva a na menší bršlice kozí noha (nebo tak nějak se jmenuje) a jsou tam tedy dvě taková "pole" a nic víc pod sebe nepustí. Jak na trošku normální trávník? Vytrhávat plevel a dosévat trávu? Nebo pečlivě zrýt a sázet třeba letničky a pod. a okolo poházet semínka trávy? Předpokládám, že jen tak píchnout zeleninu mezi kopřivy nemá cenu :-D (Kopřivy teda úplně nezatracuju, špenát a čaj je z nich výborný, ale bojím se, že vše ostatní zahluší). 

Kopřivy i bršlici sekat, sekat a zase sekat, až do bezvědomí (jejich, nikoli vašeho). Ony to nemají rády a časem skoro nebo úplně vymizí, tedy na místech, kde budete sekat pořád. S rytím a doséváním bych se nedřela, pokud chcete mít trávník obyčejný a ne pěstěný, tak on se vám časem udělá sám. Bez častého sekání se to ale teď neobejde, kopřivy i bršlice jsou dost životaschopné. Posekaná tráva i s tím plevelem se hodí na mulčování, na zakládání nových záhonů (jako jsem popsala s těmi bramborami), kdyby jí bylo moc, začněte si zakládat kompost. Kdybyste časem, po zlikvidování bršlice a kopřiv, chtěla něco, co se nemusí sekat tak často, tak hezké je založit na části zahrady rozkvetlou louku, stačí pak sekat dvakrát ročně a ještě nadělá spoustu parády. Hanča