1. Pokud by bylo nutné pokácet jakýkoli prosychající a dutý strom, případně i napadený hnilobou a pokud by stejně, jako vy uvažovali všichni, pak bychom v celé republice neměli ani jediný památný strom. A jsou to mnohdy stromy jistě daleko úctyhodnějších rozměrů a daleko dutější, než je tazatelův strom. A nikdo je nekácí, nebojí se v jejich blízkosti pobývat...
2. Je potřebné postupovat uvážlivě. Tazatel ani první odpovídající a ani já nejsme pro posouzení zdravotního stavu, bezpečnosti a stability daného stromu kompetentními (stejně, jako si sami nenaordinujeme radikální léčbu vlastních závažných chorob či dokonce amputaci... Právě k amputaci se dá pokácení stromu přirovnat.)
3. Doporučuji obrátit se na místně příslušnou agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) a požádat jejich specialistu na stromy o posouzení (pokud si dobře vzpomínám, co mi bylo řečeno, pro občany je to zdarma. A za zeptání opravdu nic nedáte.)
4. Žádost o kácení se podává na místní obecní / městský úřad, není to složité a není to zpoplatněno. Povolení ke kácení se vydává zpravidla na dobu vegetačního klidu, která, byť není přesně stanovená, právě minula. Máte tedy nejméně půl roku na další postup. (Podle mých zkušeností zpravidla úřad žádosti bez větších námitek a podrobného zkoumání vyhoví. Já bych dodal: bohužel.)
5. Věda o stromech se nazývá arboristika a doporučuji si ji vyhledat na webu. Dozvíte se mnohem více.
6. Pokud nejste dostatečně mladý, pak se nedožijete stejně velkého stromu, kam byste si na stáří mohl postavit lavičku...
Neberu Vám Váš názor, sděluji svůj a přeji Vám dobré rozhodování.
Josef.