Stará lípa
|
|
|
|
host - 95.237 (?) 1.4.2011 22:11
1. Pokud by bylo nutné pokácet jakýkoli prosychající a dutý strom, případně i napadený hnilobou a pokud by stejně, jako vy uvažovali všichni, pak bychom v celé republice neměli ani jediný památný strom. A jsou to mnohdy stromy jistě daleko úctyhodnějších rozměrů a daleko dutější, než je tazatelův strom. A nikdo je nekácí, nebojí se v jejich blízkosti pobývat...
2. Je potřebné postupovat uvážlivě. Tazatel ani první odpovídající a ani já nejsme pro posouzení zdravotního stavu, bezpečnosti a stability daného stromu kompetentními (stejně, jako si sami nenaordinujeme radikální léčbu vlastních závažných chorob či dokonce amputaci... Právě k amputaci se dá pokácení stromu přirovnat.)
3. Doporučuji obrátit se na místně příslušnou agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) a požádat jejich specialistu na stromy o posouzení (pokud si dobře vzpomínám, co mi bylo řečeno, pro občany je to zdarma. A za zeptání opravdu nic nedáte.)
4. Žádost o kácení se podává na místní obecní / městský úřad, není to složité a není to zpoplatněno. Povolení ke kácení se vydává zpravidla na dobu vegetačního klidu, která, byť není přesně stanovená, právě minula. Máte tedy nejméně půl roku na další postup. (Podle mých zkušeností zpravidla úřad žádosti bez větších námitek a podrobného zkoumání vyhoví. Já bych dodal: bohužel.)
5. Věda o stromech se nazývá arboristika a doporučuji si ji vyhledat na webu. Dozvíte se mnohem více.
6. Pokud nejste dostatečně mladý, pak se nedožijete stejně velkého stromu, kam byste si na stáří mohl postavit lavičku...
Neberu Vám Váš názor, sděluji svůj a přeji Vám dobré rozhodování.
Josef.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 59.131 (?), 1.4.2011 18:14, zobrazeno: 21027x
Dobrý den,
poradtě kdo můžete nebo máte zkušenost.Mám na vlastním pozemku lípu starou nějakých padesát let, je vysoká, proschlá a mám strach že i vyhnilá.Protože chci v blízkosti postavit dům, mám strach aby mi při nějaké vichřici strom na dům nespadl.Jaký je legální postup jak tento strom odstranit?
Díky za odpovědi
|
|
|
|
|
|
|
host - 191.214 (?), 1.4.2011 20:54
Změřte obvod kmene lípy a pokud je ve výšce cca 130 cm nad zemí obvod výrazně větší než 80 cm tak podejte na místně příslušný úřad - stavební odbor -životní prostředí žádost o povolení strom pokácet.
Trvejte na tom, protože pokud je strom proschlý výrazně a ještě je to např dvoják či troják (jak obyčejně lípy bývají),máte téměř 100% jistotu, že je kmen dutý a vyhnívající. Případné oponenty upozorňuji, že stav lip ve svém okolí pozorně sleduji a ještě jsem neviděl (z desítek pokácených či samovolně spadlých lip) žádnou zdravou, poraženou zbytečně. Bohužel.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 46.234 (?), 1.4.2011 22:15
Rychle skácet, dřevo rozřezat a uklidit a při případné kontrole dělat mrtvého brouka.Nikdo Vám nedokáže že měla v té výšce ten obvod.Pařez ale nesmí mít průměr půl metru.Než se dočkáte povolení tak by mohla sama spadnout.Já jsem velký milovník přírody, mám obrovskou zahradu se všemi možnými stromy ale znám naše úředníky.
|
|
|
|
|
|
|
host - 95.237 (?), 1.4.2011 22:21
Mezitím, co jsem "smolil" svůj příspěvek, přišel Váš. Dovolte mi pár otázek:
Kdo byli oni odborníci? Kolik jich bylo? Byli to opravdu odborníci (školení a certifikovaní ve svém oboru - arboristice)? Doporučili Vám nějaká opatření? Jaká? (A písemně? S razítkem?) Provedl(-a) jste je?...
Josef.
|
|
|
|
|
|
|
host - 95.237 (?), 1.4.2011 22:11
1. Pokud by bylo nutné pokácet jakýkoli prosychající a dutý strom, případně i napadený hnilobou a pokud by stejně, jako vy uvažovali všichni, pak bychom v celé republice neměli ani jediný památný strom. A jsou to mnohdy stromy jistě daleko úctyhodnějších rozměrů a daleko dutější, než je tazatelův strom. A nikdo je nekácí, nebojí se v jejich blízkosti pobývat...
2. Je potřebné postupovat uvážlivě. Tazatel ani první odpovídající a ani já nejsme pro posouzení zdravotního stavu, bezpečnosti a stability daného stromu kompetentními (stejně, jako si sami nenaordinujeme radikální léčbu vlastních závažných chorob či dokonce amputaci... Právě k amputaci se dá pokácení stromu přirovnat.)
3. Doporučuji obrátit se na místně příslušnou agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) a požádat jejich specialistu na stromy o posouzení (pokud si dobře vzpomínám, co mi bylo řečeno, pro občany je to zdarma. A za zeptání opravdu nic nedáte.)
4. Žádost o kácení se podává na místní obecní / městský úřad, není to složité a není to zpoplatněno. Povolení ke kácení se vydává zpravidla na dobu vegetačního klidu, která, byť není přesně stanovená, právě minula. Máte tedy nejméně půl roku na další postup. (Podle mých zkušeností zpravidla úřad žádosti bez větších námitek a podrobného zkoumání vyhoví. Já bych dodal: bohužel.)
5. Věda o stromech se nazývá arboristika a doporučuji si ji vyhledat na webu. Dozvíte se mnohem více.
6. Pokud nejste dostatečně mladý, pak se nedožijete stejně velkého stromu, kam byste si na stáří mohl postavit lavičku...
Neberu Vám Váš názor, sděluji svůj a přeji Vám dobré rozhodování.
Josef.
|
|
|
|
|
|
|
centsm - Bronzový Zahrádkář (82) - 26.124 (?), 1.4.2011 23:33
Radil mě šéf AOPeKu, ale protože jsme se navzájem nemuseli (na prvním místě pro něj byli stromy, až potom lidé), tak jsem požádal o názor pracovníky lesní správy, kteří měli shodný názor, stejně tak i MěÚ. Opatření samozřejmě byla. Prořezem udržovat korunu do průměru 8 m, pravidelně kontrolovat těsnost dutiny z koruny a jedenkrát za dva roky pozvat odborníky na kontrolu opatření. Lípy mě bylo líto, protože jsem vedle ní celý život vyrůstal. Nikomu se nic nestalo, jen trochu poválené obilí. Uvádím to proto, že i odborníkům se může vloudit chybička. Možná, že v mém případě si byli vědomi jen malého nebezpečí. Ale u domu bych takový strom nechtěl.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 191.214 (?), 1.4.2011 23:35
Nu jistě pane Josefe, já jakožto první odpovídající (a dobře tušící co tato debata rozpoutá za protichůdné názory) sice neznám přesné podmínky tazatele, ovšem něco už v této oblasti mám za sebou. Proto si dovoluji tazateli (a jemu podobným) radit dle své dlouholeté zkušenosti. Osobně jsem (tak jak je v našem rodě zvykem) zasadil desítky ovocných ale hlavně stovky ostatních druhů stromů. Jsem nepřítelem zbytečného kácení vzrostlých stromů (zejména to nesnáším u cest a na březích řek).Ovšem na vlastní kůži a smysly jsem zažil n a p r o s t o n e č e k a n ý a h l a v n ě n a p r o s t o b e z h l u č n ý pád vzrostlé lípy za naprostého bezvětří cca 3 dny po dešti. Kmen průměru cca 1m, zcela dutý, živé snad pouze lýčí vyživující korunu na které nikdo do poslední chvíle nic nepoznal-žádné prosychání. Lípu si tedy po desítkách podobné poškozených stromech v mé zkušenosti dovoluji označit za obvzlášť nebezpečný solitér.
V pádovém dosahu rodinného domu nemá co dělat, v parku a na okraji lesa jí bude lépe.
Je každého věc, jestli se bojí či nebojí pobývat v dosahu takového stromu, památný strom si zachovejte uprostřed návsi či u cesty za vsí.
Jedinec bydlící v pádovém dosahu takového stromu může mít i jiné strosti než celý život sledovat pozorně náznaky zhoršujícího se stavu stromu nad jeho domem.
Lavičku si na stáří můžete postavit pod lípu na návsi a ne u rodinného domu.U domu můžete zasadit strom nesoucí ovoce a nehrozící při každé bouřce fyzickou likvidací osob a majetku.
|
|
|
|
|
|
|
host - 137.134 (?), 2.4.2011 8:06
Děkuji oběma - centsm i.191.214 za reakci. Nemám dalších otázek a připomínek.
Josef.
|
|
|
|
|
|
|
host - 143.167 (?), 2.4.2011 13:51
Přece jen přidám malou poznámku, která se však netýká české klasiky - boje o lípu, ale je z jiného soudku.
Při odpovědi na připomínku 191.214 jsem si uvědomil, jak je (mi) nepříjemné oslovovat oponenta číslem. Kdybyste se jakkoli podepsal - ať už svým pravým anebo jakýmkoli jiným jménem (ať už univerzálním - např. jan novák, nebo třeba pohádkovým - viz šípková růženka či ferda mravenec, nějakou jinou charekteristikou - např. mičurinec či kacíř - anebo dokonce i málo srozumitelnou šifrou třeba centsm nebo ph), vždy to pro mne (a předpokládám že nejen pro mne) bude přijatelnější, než náhodné počítačové číslo.
Josef.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|