Realizace aneb co nejdřív

Dobrý večer, jsem zahradník amatér/začátečník, vlastnící kus pozemku (cca 12-13 m na šířku a cca 60 m na délku). Z jedné delší strany má soused svoji zahradu (obě zahrady odděleny plotem). Na druhé delší straně zhruba 20 metrů má plot sousedka a zbylých asi 40 metrů má sousedka zahradu - neohraničeno. Moje "zahrada" (jestli se tomu tak vůbec dá říkat) byla nerovná. Využil jsem obecního projektu (výkop kanálu), a tak jsem si nechal navést 3 tatry hlíny (docela pěkná ornice). Poprosil jsem souseda přez ulici a ten mi "bobikem" hlínu urovnal.

Nyní mám celý pozemek navežen vrstvou hlíny.

Moje plány s tímto pozemkem bych shrnul do 6 bodů:

1. vysadit živý plot z thůjí kolem neoddělené části zahrad se sousedkou
2. vysadit nějaké ovocné stromy (chtěl bych třešeň, jabloň a nějakou odolnou meruňku, pokud by byla nějaká vhodná do mých podmínek jak klimatických tak půda)
3. vytvořit a nějak oddělit záhon, kde bych měl jahody (tak 3x5 m?)
4. vytvořit a nějak oddělit záhon, kde bych pěstoval proso pro andulky (tak 1x1 m?)
5. vytvořit a nějak oddělit záhon, kde bych pěstoval zeleninu - papriky, rajčata, hrášek, mrkev, kedlubny, atd. Jen v malém - žádné velkopěstitelství :)
6. zbylou plochu zatravnit

Od Vás - zahrádkářů bych chtěl poradit, jakým bodem začít. Také bych ocenil jakoukoliv radu, co pozměnit v mých plánech, jaký postup prací zvolit atd. 

Ocením už jen to, že si dáte čas přečíst si můj příspěvek!

Děkuji, s pozdravem Roman Š.

Dobrý den,

1. Začněte na jaře trávníkem. Jednak je pro něj jaro optimální a jednak bez trávníku bude po každém dešti pozemek rozbahněný. Navíc, když budete mít záhony, budete k nim potřebovat chodit a později založený trávník si pošlapete.

2. Zároveň můžete zrýt budoucí záhony, než trávník vyroste, hroudy se částečně rozpadnou a budete mít méně práce

3. Zároveň můžete vysázet živý plot, i když to můžete udělat víceméně kdykoliv později (pokud budete mít kontainerované sazenice). Rozmyslete si ty tůje, jsou i hezčí živé ploty.

4. Jahody zasázejte v červenci, budou rodit napřesrok

5. Ovocné stromy zasázejte na podzim. Výsadbové jámy si můžete udělat už v létě. Meruňku můžete zasadit už na jaře nebo příští jaro, podzimní výsadbu nemusí přežít.

6. Podle situace můžete letos vypěstovat i nějakou zeleninu, ale na papriky a rajčata už asi nedojde. Spíše hrách, kedlubny, ředkvičky... Pokud jde o papriky, záleží, v jaké jste oblasti, ale na ty je většinou potřeba skleník

Tůje tam nedávejte. Obdělávaný záhon vytvořte tam, kde je dostupnost vody na zálivku. Vellikost v součtu všech uvažovaných, záhony neoddělujte, snad mimo jahod.Plodiny musíte střídat, proto nemá smysl striktní dělení. Stromy vysaďte tak, aby nebyly na obtíž sousedům. Jaké druhy podle polohy najdete tady v diskusích, mimochodem Vaši polohu jste neuvedl. Pokud jde o postup, jestli máte dost sil, za jaro vše zvládnete.

• Poloha mé zahrady je "jihomoravský kraj", na okrese Znojmo, ale v naší oblasti (tedy ve vícero obcích) je klima ovlivněno nedalekými Dukovanama (jaderná elektrárna). Nevím, jak je to možné, ale s předpovědí (teplo, zima, slunce, déšť) se meteorologové trefí málokdy. Samozřejmě v zimě nemáme léto ale zimu, ale myslím to že téměř v celém kraji prší a my máme jen zataženo.
• Dostupnost vody na zálivku řeším tažením hadice ze dvora (cca 30 m). Přemýšlel jsem nad pořízením nějaké nádoby na vodu, kde by voda odstála a tím by byla pro zálivku vhodnější, ale zatím jsem na nic nepřišel. Možná "dostanu" od dědy vanu, kterou budu moci jednorázoě napustit hadicí a poté z ní brát do konví vodu.
• Ano, s tím ohraničením záhonů jsem to blbě myslel. Samozřejmě, že je nutno plodiny střídat, aby nedošlo k únavě/vyčerpání půdy.
• Snažím se vše dělat svépomocí a financí k investicím do zahrady mnoho nemám. Na koupi osiva však už mám nějaký ten peníz daný bokem, ale závratná částka na golfový trávník to asi není. 
• Pokud jsem si z vašich odpovědí vzal to správné - měl bych začít přemýšlet, v jakých místech budu chít mít ovocné stromky, pohledat křovinu vhodnou na živý plot a na jaře v době k tomu vhodné se pustit do založení trávníku. (?)

PS: poslední odrážku berte jako můj dotaz :)

I zatím díky Roman Š.

Na vodu se dají sehnat 1000l nádrž. Teď jsem s překvapením zjistila, že už od 1500,- (dřív jsem je našla od 3000,-). Já sama s touto nádrží na zahradu počítám, protože ze studny by byla voda moc studená.

Trávník je málo, jakmile se půda přestane lepit, zryjte záhony bez hnojení, urovnejte. Kupte sadbu, osiva a namydlete to tam. Sadbu jahod koupíte zjara v zahradních centrech a když je zasadíte, už semtam letos nějakou ochutnáte. Velmi doporučuju jahody sázet na černou textili, ušetří to hodně práce.

Ano, nějakou takovou nádrž bych si představoval, a ikdyž se dá nyní sehnat relativně levně, pořád je to částka, kterou nemám nazbyt ze dne na den, takže to bude trvat, než našetřím a takovouhle nádrž seženu, protože vím, že je na zahradu idelální.

Nevím, jestli s dalšími (i doplňujícími otázkami) mám pokračovat v tomto vláknu, protože se zde dotazuji hlavně na svoji zahradu. Nebo jestli další otázky mám dávat do patřičných témat.

Jestli mám pokračovat zde, připojuji první doplňující dotaz:
Jaký druh travního osiva je nejméně náročný na vodu, jelikož zavlažovací systém určitě na mém pozemku nikdy nebude. (Jednak kvůli mé "nemajetnosti" a avíc rodičovsto by nesouhlasilo, abych pořizoval nákladný zavlažovací systém). Takže mi zbývá trávník obstarat hadicí ze dvora a poté jej odkázat na přírodu - déšť. Navíc - co mi nevadí je to, že bych musel trávník častěji síct - alespoň budu mít dostatek materiálu do kompostu.

Klidně pokračujte tady.
Existují travní osiva, která více snáší sucho, ale v zásadě to není potřeba. Trávník je velice odolný a když ho zavlažíte v největších parnech nebo při delším suchu obyčejným rozstřikovačem, bohatě mu to stačí. Jak píšete, nezakládáte golfové hřiště.
Jiná věc je ovšem nepodcenit založení. Osivo nesmí několik týdnů vyschnout, když je suché počasí (jako loni na podzim), člověk stráví měsíc s hadicí v ruce. Ale vyplatí se to. Také je dobré ho nějaký ten týden nezatěžovat, proto jsem doporučoval další práce odložit na později. Pokud ovšem budete mít k záhonům přístup mimo trávník, potom čekat nemusíte.
Záleží na Vás, jestli chcete mít spíše všechno založené rychle, nebo si to chcete "užít". Doporučoval jsem pomalejší variantu, protože se vždy můžete plně věnovat jedné věci. Na jaře trávníku, potom zelenině a jahodám, na podzim ovocným stromům, v mezičase třeba živému plotu a okrasným záhonům.
Poslední poznámka: není pravda, že čím více trávy do kompostu, tím lépe. Když je to samá tráva, potom to hnije, chce to prokládat.

Povinností stát asi denně s hadicí v ruce a zavlažovat čerstvě založený trávník do doby, kdy to bude nutné, jsem si jist a beru to na vědomí. K tomu kompostování - již mám založený kompost a úspěšně kompostuji z předešlé činnosti na mém pozemku - sekání trávy, "zbytky" ze zahrady, atd. Materiálu na prokládání posekané trávy mám, myslím si, dostatek a tak bych se velkých přírustů trávy nebránil.

Ten váš způsob rozvržení prací (jak jej nazýváte "pomalejší") se mi velice zamlouvá a pomale dospívám k názoru a přesvědčení, že tento plán - tedy postup prací naplní můj volný čas v tomto roce.

Další dotaz by se týkal toho jahodníkového záhonu. Chci se zeptat, proč je lepší mít jahody zasázené "v" netkané textýlii. Už jsem to tak měl (tedy jen kousek) a nové jahody, které se vytvořili pomocí "vyhnaných" šlahounů, prorostly - tedy jejich kořeny - touto textýlií a poté to nebylo zrovna košér.

A když šlahouny zakoření všude okolo, to košer je? Výhoda je že to nezaroste plevelem. Jahody nejsou od hlíny a nelezou na to tak moc slimejši. Po sklizni nastavíte sekačku se sběrem na největší výšku a přejedete to. Pak k tomu kleknete a vyrvete šlahouny. Když to udéláte včas, docela to jde. A to je jedíná práce, pak už až do podzima můžete ležet u bazénu.