Biozahrada?

Dobrý den. Myslel jsem to tak, že se použije silnější textilie, která nepropouští světlo a pokud to položíte na delší čas, tak je pod tím hodně čisto. Kořeny vytrvalých plevelů ale pochopitelně dokáží přežít, zrovna tak Vám po sejmutí textilie okamžitě začnou klíčit semena, která jsou v půdě obsažena, ale tak se to jistě děje i při Vašem způsobu. Pokud použijete průhlednou fólii, tak díky slunci dosáhne teplota pod fólií tuším až 70 °C. No a taková teplota s plevelem taky pořádně zamává.  Tohle jsem dělal před mnoha lety, kdy ještě textilie na našem trhu vůbec nebyla. Samotná travní hmota se poměrně špatně rozkládá, což můžete posoudit, když ji dáte na hromádku a po nějakém čase rozhrnete. O dodávání dusíku nemůže být řeč. Suchá tráva je stavbou velmi podobná obilní slámě. Stanislaw:-)

Pěkná práce. Na ekozahrady jsem koukal již dříve, ale teď poprvé jsem se setkal s tím, že to někdo opravdu tak dělá. Josef.

Děkuji za spoustu reakcí a rad, nicméně na nerytí jsem přešla na už dříve mnoho let rytých záhonech. Půda není žádná sláva (Valašsko, no...), ale zlepšuju kompostem. Na podzim jsem půdu jen zkypřila rycími vidlemi bez obracení a zakryla mulčem, teď zjara jsem mulč shrábla a půda pod ním se mi zdá krásně kyprá. ROzhodně mnohem méně pracné než rytí a jarní rozkopávání hrudek.... Tak tohle jsem měla namysli :-).

Zcela zřejmě ale na záhonech mnohonásobně stouplo množsví půdní fauny oproti obdělávání rýčem. Spousta žížal, stonožek, stejnonožců a mnohonožek, které považuju za užitečné pomocníky a na zryté promrzlé půdě se jim tolik nelíbí. Samozřejmě jsem našla i malé slimáky, ale zatím jen dva tři a navíc původní druhy... Takže si myslím, že nerytí je fajn, méně práce a více užitku, ale mám jen několikaměsíční zkušenost, proto jsem se zajímala, co na to řikají zasvěcenější..
Díky Krista

Problém je v tom, že umožníte množení organismům, kteří nejsou zahradničení příliš nakloněni. Jestli je považujete za pomocníky (mnohonožky), je to vaše věc. Já si to nemyslím. V nezryté půdě přežívají larvy drátovců a mnoho jiných škůdníků, kteří dychtivě čekají až vysadíte mrkev a košťáloviny. Víceleté porosty jako je třeba vojtěška jsou v zemědělství dost problematické. I po zorání je tam tolik havěti, že není radno v dalším roce sázet citlivé kultury.

Spoléhat na predátory a na nastolení biologické rovnováhy bych moc nedoporučoval. Člověk musí tu rovnováhu trochu usměrnit ve svůj prospěch. Rytí snad není zas takové zlo.

Ale jen si hrajte. třeba to zrovna vám fungovat bude. Pokud má člověk zelené ruce, jsou všecky poučky zbytečné.

Zdravim všechny se zájmem o přírodní pěstování.Zde je několik web. odkazů, které pro mne, vedle absolvování kurzu pořádaným ekozahrady.cz, byly velkou inspirací.Pokud rozumíte  anglicky jděte  na video.google.com, kde můžete shlédnout  film s názvem "In grave danger of falling food"  od zakladatele permakultury Billa  Mollisona.To samé najdete na youtube.com, když zadáte Bill Mollison, myslím, že tam je to rozloženo do několika dílů, pod názvem principles  of permaculture.

Také na netu můžete najít video o Seppu Holzerovi, rakouském farmáři pěstujícím přírodně vše na co si pomyslíte, bezůdržbově ve výšce 1500m nad mořem.je to tam v Angl. a Něm..Velmi doporučuji bedlivě prostudovat ekozahrady.cz, kde najdete spoustu  info.  a v  rubrice doporučuji  je spousta odkazů na knihy, web. atd.

mějte se a sázejte co to dá... Karolína

Tak mě to nedá abych nepřipojila několik svých úvah- vyrostla jsem v malém hospodářství- 1ha polí a luk a 9a ovocného sadu.Ovocných stromů si otec téměř stovku vypěstoval ze semínka, pěstovaly se brabory azelenin, s tím co bylo nutné koupit se velmi šetřilo.Nic se nestříkalo, ale umělá hnojiva se kupovala, takže to pravděpodobně bylo nutné a také se každý čtvrtý rok vápnilo- vápnem, vápenec by vyšel příliš draho, bylo to několik metráků.Já těm bio- zemědělcům fandím, ale myslím si, že si to představují jako Hurvínek válku.Zelené hnojení dá hlavně dusík, proto totak krásně roste, stejně tak kopřivovy výluh a kompost- proto ty dýně na něm shnijí ještě malé, listů je jistě plná zahrada.Jak dodat například draslo, protože když to není v tom kompostovaném materiálu, nebude to ani v půdě a nebude nijak extra zdravá ani ta zelenina.To hospodářství uživilo čtyřčlenou rodinu- skromě a poměrně zdravě.Krávu,1vepříka za rok, několik králíků, husí a s lepic.Otec dojížděl do zaměstnání do Plzně, ve čtyři ráno vstával, ve čtyři odpoledne se vrátil ado devíti celá rodina pracovala na poli -když pršelo, tak se neodpočívalo, ale vyvážela se žumpa protože toje ideální doba-krásně hned vsákne a není cítit po celé vesnici.Otcovu výplatu celou matka odnesla do spořitelny na splátku půjčky na dům.  Doma měla průběžně nějaké peníze za prodaný tvaroh a máslo- od 1O let jsem to roznášela po sousedních vesnicích.Dodnes mám v živé paměti ten nepříjemný pocit, když jsem slyšela- ale my dneska ještě máme, vezmem si až příště a já věděla, že matka   ty peníze potřebuje.Vdávala jsem se v necelých devatenácti, hlavně abych z toho byla pryč-v té době jsem jinou možnost úniku neviděla.Dnes vzpomínám ráda a vidím, že jsem byla výborně vybavena pro život a dokonce se ráda hrabu v zemi- téměř ekologicky.    Ale jinak mám od dětství atopický ekzem, zděděný po matce, takže ony ty alergie byly také, jennomže když se na ně neumíralo, tak se nepovažovaly za nemoc.Budu muset končit, začínám dělat chyby- Balzak ze mne asi už nebude, ještě    mě napadá, jahody vysázené pod černou folií jsou dobré hlavně pro mravence- moc se jim tam líbí, mají blízko ke stolu, z jahody nezbyde ani polovina.A pod mulčem z posekané trávy se zase líbí myším.Takže to chce tu zlatou střední cestu a nic nepřehánět.          

Dobrý večer, hledám příspěvky týkající se lichořeřišnice, kterou chci letos nasadit na zahradu jako ochranu proti plísním a našla jsem tady tuto sekci. Já se taky snažím o zahrádku bez chemie, hlavně kvůli dětem, protože si myslím, že té chemie si užijí dost a dost. Tak proč alespoň nejíst trochu zdravěji. Zatím se mi zahrádka daří (i když musím odolávat tlakům manžela, který by tuhle postříkal, tam přihnojil: o)). Ale musím říct, že když loni vytáhl první dávku našeho kompostu, pochvaloval si kvalitu a na granulky zapoměl: o)) Proti škůdcům se snažíme kombinovat vzájemně se chránící druhy a kupovat rezistentní druhy (občas jsme mívali problémy s padlím). Přihnojuji kopřivovým a kapradinových výluhem, taky výluhem z bylinek, které zabírají na zahradě velké místo: o)

Ahoj Lenko,

dyne Hokaido jsme pestovali i v 500m a uspesne. Jen to bylo na vyvysenem zahone (v kvetnu vykopat 50cm diru do zeme, okolo udelat ohradku, na dno nahazet klacky, drevo, pak hromady kopriv, lonskeho listi a posecene travy, dalsi vrstva lonsky kompost spolu s kuchynskym odpadem a az navrch trocha dobre hliny - vyska dohromady asi 1,5m). Kdyz jsem to poprve videla, myslela jsem, ze se ti Nemci asi zblaznili, ze to nikdy nemuze vyrust. A ja dyne vyrostle na odpadcich jist nebudu. Velice rychle jsem zmenila nazor a ted se o to same pokousim sama v Cechach. Sousede to chodi okukovat a krouti hlavou, ale v lete snad uvidi. Jeste malinky tip, dyne zasadne nepredpestovavat, vyrostou sice o neco pozdeji, ale maji vetsi urodu. Do tohodle zahonku se stejne mohou zasadit o neco drive nez normalne (1.kvetna), protoze je diky tleni mnohem teplejsi. Jen to chce hodne vody a to kazdy den. Michaela

Díky za tip. Dospěla jsem k témuž a začala zakládat vyvýšený záhon už teď. Vykopat to byla strašná fuška, tak doufám, že úroda bude stát za to. S tím zaléváním jsi mě ale moc nepotěšila, pomůžu si nějak, když do záhonu zakopu pet lahve s uříznutým dnem jako takové zásobníky vody, nebo to ani nemá cenu? Jinak, máte někdo zkušenosti se zakládáním podobných záhonů bez kopání? Chci je udělat v sadu a bojím se o kořeny stromů. Pro kompost se přece taky nekope díra, tak snad by to mohlo fungovat, když jenom posekám trávu, dám vrstvu větviček a dál už stejně, jak bylo výše popsáno - zkoušeli jste to někdo? Dýním zdar, Lenka

Pěstuju je bez vyvýšeného záhonu, zdá se mi to škoda práce, rozlézají se sami po travníku po zahradě. Zalévám je stylem, udělej rybníček u kořenů a nalej do něj jednu nebo dvě konve vody když jsou pařáky. Plodí dobře, škoda jen toho odumírání mladých plodů. Možná je to zajímavé pěstovat je v sadu pod stromy, dýně pokryje velkou plochu a vodu bere jen z jednoho místa, kde se zalévá.