Biozahrada?

Fandí tady někdo (stejně jako já) zahradničení bez umělých herbicidů, pesticidů a všelijakých dalších -cidů? Podle toho, co na tomto fóru čtu, všichni hnojí a postřikují jako diví. Jde mi o plodnou výměnu všelijakých fíglů a triků, jak na to, aby to rostlo i bez chemie - smíšené kultury, permakultura, rostlinné odpuzovače škůdců atd. Biozahradníci, hlaste se!

Ahoj, na rozdil od sveho tchana, ktery strika snad vsechno, se taky snazim nestrikat. I kdyz v nekterych pripadech se tomu asi opravdu neda vyhnout. Moc figlu a triku ale nemam. Zatim mam uspech pouze s rajcaty, o kterych mi tchan tvrdil, ze je bez postriku nevypestuji, tak uz nekolikaty rok vim, ze to jde - jen na ne nesmi prset. Ale marne jsem minuly rok bojovala se sviluskami ve skleniku pomoci dravych roztocu - v zajmu zachrany vseho co tam bylo, jsem musela postrikat. Stejny problem mam s vinnou revou - kazdy rok mi ji nici padli. Zkousim to vyresit tak, ze jsem si letos objednala interspecificke odrudy, ktere by mely byt odolnejsi a zkusim jim najit take vhodnejsi misto (to nebude nic snadneho). Pak mam nejakou zkusenost s angrestem - tri roky jsem ho strikala pripravkem Biool (na bazi oleje bez jedu) a celkem to slo. Minuly rok jsem nepostrikala, ale koupila jsem si novy stromek rezistentni odrudy. Ta problem nemela, ostatni ano, tak jsem je vykopala a nahradim je rezistenty. Nechce se mi vsak vykopat taky mladou broskev, takze ji uz tretim rokem poctive strikam proti kaderavosti - nastesti se to dela v zime, kdy jeste ani nerasi, coz mi tolik nevadi.

S těmi rajčaty můžu potvrdit - pod stříškou rostou jako divá - a bez plísní. Ohledně broskvoně - v moudré knize jsem se dočetla, že je dobře pod ní pěstovat křen a proti kadeřavosti stříkat odvarem z přesličky. Ozkoušeno to ale nemám, můj stromek je teprve na podzim zasazený - má s tím někdo nějakou zkušenost? Ještě se mi docela daří jahody - mulčuju je slámou a mezi řádky sázím česnek nebo pórek - zatím mi neplesnivěly. A nakonec finta na pórek: když do něj vlezou broučci, seříznu listy těsně u země. Naroste znovu a již je zdráv.

S tim krenem u broskve bych byla asi opatrna, aby ji neodebiral hodne zivin. Podle me je kren ve volne pude dost pleven a hluboce koreni a je tezke se ho pak zbavit. Odvar z preslicky jsem taky nezkousela, ale mozna bych mu verila vic nez tomu krenu (otazka je, kdy to tou preslickou postrikat), ktery je v zemi pod korunou a kaderavost je prece houba, ktera se siri vzduchem sporama, ta se neda odpudit jako msice.  Zaujala me ta porkova finta, letos se taky chystam na pestovani porku. Myslela jsem, ze napadeni zabranim pouzitim netkane textilie nebo to nepomaha? A poznam vlastne, ze mam por napadeny, je to videt na prvni pohled?

Nevím, zda křen pomáhá od kadeřavosti, ale nebál bych se jej zasadit pod broskev. Křen má opačné nároky na půdu než broskvoň - žádá spíš těžší, kyselé, vlhké. Myslím, že v půdě optimálně připravené pro broskvoně je křen nezahubí.

Dobrý deň prajem, chcela by som tiež trošku prispieť do Vašej diskusie. V záhrade - má 32 árov, sme ešte nikdy nič nestriekali postrekmi a rastie všetko. Dokonca ani nepolievame, lebo je to na kopci a voda sa tam nedá dotiahnuť. Všetko zásobuje rosa. Paradajky máme vždy krásne, nikdy ich nič nenapadlo. Riešim to vysiatím kapucínky  - lichořeřišnice, ktorá udržuje vlahu a nie je ani toľko buriny. Ovocné stromy sú  tráve a nič im nechýba. Jablká mám ešte teraz. Občas všetko polejem jíchou z koprivy. - 2 krát za sezónu. Cibuľa je tiež pekná, cesnak taktiež. Možno máme šťastie ale zatiaľ sme len raz minulý rok striekali proti kučeravosti novú broskynku. A mala aj plody. Síce len 6, ale boli. V zeleninovej záhrade dávam každý 4 alebo  rad aksamietnice.Do jahôd sadím pravidelne cibuľu. Polievam len mesačné jahody a kvety, ktoré sú pri chalupe, lebo tam mám sud na dažďovú vodu. Myslím si, že to ide aj bez postrekov, hoci môj otec tiež strieka všetko a stále sa diví, že mám lepšiu úrodu ako on. Takže aj tento rok striekať nebudem. Prajem veľa úspechov v bezpostrekovom záhradníčení. Dana

K otázce paní Lenky hned v úvodu: každý extrém je škodlivý a ulítlý. I s biozahradou a absolutním zatracením VEŠKERÉ chemie a umělých hnojiv. Obhospodařujeme jednak skoro hektar zahrady, sadu, pole a luk v horách a kromě toho 70 čtverečních metrů malé zahrádky v nížině a nikdy jsem nebyla příznivcem chemie. Jenže. Půda na pozemcích na horách je hodně chudá na živiny i na mikroprvky. Zelenina i ovocné stromy se občas přihnojí cereritem, jednou za 3 roky vozím metráky mletého dolomitického vápence. Je to chemie nebo není? Vápník, hořčík a stopové prvky nedodám ani tunou kompostu. Když nám 20 arů pozdních brambor 2 roky po sobě "sežrala" v půli července plíseň a nic z nich nebylo, třetí rok jsme pokorně použili 1 postřik. Na zahrádku ve městě vozím z hor hnůj, protože umělá hnojiva považuju za zbytečná. Loni byly všude v nížinách mraky slimáků, když mi sežrali komplet celou sadbu salátu a skoro všechny výsevy mrkve a petržele, ohradila jsem záhonky a nasypala Vanish, protože ty potvory v nepředstavitelném množství prolejzaly od sousedů z velké hromady různého sajrajtu. Loni taky řádilo padlí angreštové tak, že jsem se začala obávat, jestli to stromky vůbec přežijou, takže jsem s těžkým srdcem prolezla internet a 1x postříkala. Je to přemíra chemie nebo není? Jistěže existují i rezistentní odrůdy, jenže by mi přišlo líto to, co je krásně vzrostlé a v jiných letech dobře plodí, likvidovat a nahrazovat teď právě něčím odolným. Ono i s těmi chorobami a škůdci je to složitější, tlak těch známých není každý rok stejný a čas od času se objevují nové druhy. Copak někdo před lety věděl o šarce švestek? Nebo o plzákovi španělském? Jistě, smíšené kultury a správná agrotechnika jsou nejlepší cesta k úspěchu, přijdou ale situace, kdy trocha té chemie není na závadu. Prostě všeho s mírou, rozvahou a rozmyslem.

Máte, paní Věro, v podstatě pravdu, chovám se podobně. Ale pro nás služí všechna ostatní témata na tomto fóru. Tohle vlákno patří těm, kteří chemii striktně odmítají. nepatřím k nim, ale respektuji je a fandím jim.  
   Mimochodem, před 200 lety nebyly ani stopové prvky, ani Cererit a  lidstvo kupodivu hlady nevymřelo. Pravda, lidí bylo méně, jestli by dnes bioprodukce populaci uživila, netroufám si tvrdit  Spíš bych řekl, že ano.

Toť otázka. Máte pravdu, že lidstvo hlady nevymřelo, ale i v Evropě cyklicky mřelo při hladomorech a epidemiích a vůbec zdravím se příliš nepyšnilo. Zdaleka nevidím historii tak idylicky.  Stopové prvky byly neznámé, ale taky výnosy a užitkovost byly o něčem úplně jiném, než co očekáváme dneska.

Nevím, jestli hlad a epidemie byly zrovna následkem absence pesticidů a umělých hnojiv. 
Sám nevidím příliš idylicky ani současnost. Moderní epidemie malignit, hypertenzí, diabetů...