Kousající andulka

Dobrý den, máme 4měsíční andulku, je velice chytrý, krásně povídá a je ochočený. Následuje nás všude a napodobuje naše činnosti, když máme v rukou papír nebo igelit, vrhá se na ně hlava nehlava a štípe nás do rukou. Když si s námi povídá, je velice milý, ale z ničeho nic je schopný bolestivě štípnout do rtu nebo do prstu. Celkově je velice živý a aktivní, nyní se trochu zklidňuje, ale v podstatě od probuzení (7.30) do 22hod nevydrží chvilku posedět, když nemá co dělat, aspoň poskakuje. Oceníme každou zkušenost s kousáním, lépe řečeno s jeho odnaučením, děkujeme moc.

Máme to stejně. Mluví, pusinkuje nás a pak najednou kousne...  To prostě andulky dělají. Obvzlášť samci. Něco takového ho těžko odnaučíte. Není to pes. Každopádně doporučuji dávat pozor na citlivá místa, hlevně na oči... :-)

Když vás štípne zkuste ho praštit smotaným papírem. Llist papíru smotáte do ruličky a tím pak ptáka mírně bacíte.

Když ho bacíš, tím ho vyprovokuješ ještě víc, a začne tě klovat tím tuplem. Na klování nic neni, je to pro ně takové přátelské gesto. Tipoval bych, že je sám a nemá protějšek, snaží se zaujmout své okolí. Snaží se o pozornost. Andulka je původem z Australie kde žije v obrovských hejnech, to že ji někdo zavře do klece a ještě k tomu samotnou je snad to nejhorší co ji mohlo potkat. Je to řadu let, co jsem choval andulky jako školák až do svých 21. Základem pro ně byla společnost min. 2 až 5. papagaju u nás štěbetalo a k tomu jim na kleci spokojeně chrápala naše kočka, takže ji vesele projížděli kožich zobákem a ona zas na ně většínou spokojeně (znuděně) koukala. Když bylo venku pěkně, oddělal se spodek klece a ta se celá položila do trávy. Nedokážete si představit jak byli spokojení, když se rochnili v zelených semínkách. Ćas od času přiletěl ke kleci vrabčák, kos, drozd a zas měli o zábavu postarané. Ovšem k největšímu blahu je přiváděla voda. Stačilo ji na ně nechat kapat, nebo stříkat rozprašovačem a byli v sedmém nebi. Vůbec jim nevadilo, že jsou jak zmoklé slepice. Zvíře tu není od toho aby se vám přizpůsobilo, ale vy se přizpůsobte jemu...

Správně by se ptáci neměly mlátit ale naše andulka by to asi potřebovala... jestli máte doma andulku která štípe kdykoli se jí zachce, tak my taky.Miluju naší andulku ale vůbec si s ní nevím rady... jestli někdo ví tak prosím za odpověď, děkuji.

Šafář si s andulkou taky nevěděl rady, té zas utíkaly husičky do ječmene, jo a houseři taky štípali. Nepomohlo ovšem je mlátit.Bylo potřeba vymlátit ječmen a potom teprve je pást na strništi. 

Dobrý den, také jsme měli štípajícího papouška, konkrétně to byla aratinga. Náš Pepa byl světovej, řádili jsme, honili jsme se z obýváku do kuchyně a nazpátek, mazlili jsme se a pak z ničeho nic štípnul. A že aratinga už má nějaký zoban. Párkrát dostal (jemnější pohlavek, někdy i větší novinama) a zklidnil se, vždycky jsem sledovala, jak se zachová, jestli to chápe, proč dostal, a asi chápal - vypadal uraženě. Ovšem mluvíme tady o štípnutí jako o ubližování majiteli, né o nějakém laškování, kdy se vás ptáček snaží oňufávat zobákem a páníček to nepochopí a myslí, že se ho zvířátko pokouší sežrat, to je něco jiného, je to hra.

No a tak se to náš Pepík v podstatě odnaučil, ale občas, ráno nebo večer při krmení, když třeba neměl náladu, vystartoval po mě tak, že zaútočil na klec a bouchl do ní zobákem. Myslím, že to je agerese, ale i vyjádření nějaké nálady toho ptáka: tak a teď tě mam dost, vypadni, nebo nedávej mi to sem atd. To, že občas papoušek štípne, to je asi normální, je to právo jeho ptačí osobnosti, on také může vyjádřit svůj nesouhlas, ale aby neštípal, musí se vychovat.

Máme andulku Pírka.K večeru ho nechávám v kleci protože mě večer kouše.Vždycky na něj zařvu a on skončí.Moc ho nepraskám jenom jednou sem musel.Berte na vědomí že je to zvíře a zvířata mají Duši a jsou náhladová.Pokud je to možné tak ho nechat na pokoji.Chápu že si sním chcou lidé hrát.Já s pírkem máme režim.Ráno výměna vody a krmiva(jen když mu dojde) Odpoledne koukání na telku a on si hraje s vlasama a lítá po pokoji.Večer má pokoj aby se vyspal.Když vydím že je mu smutno povídáme si.Ale když kouše tak ho okřiknout a bouchnout jemným předmětem fakt lechce.A někdy když máte dobrou náladu vemte to s humorem.Někdy se to nedá ale nenechte aby váš ptáček vám pokazil den.Držím palce a doufám že s tím přestane. PS: Čím víc do ní bouchnete tím víc(jako člověk) vám to oplatí.Z důvodu uražení

Jo.Ale vůbec ho nebouchejte (jen když vše selže).