V pátek 3.8.jsme museli dát uspat naši lásku kokršpanělku Báru, bylo jí 15 let a 3 měsíce.Do 10let nebyl problém, pak odoperované prsní žlázy, slezina pryč ve 14 letech narkoza všechno to vybojovala... teď na dovolené prý srdeční kolaps,2.doktor že mozek... chodila chudinka pořád dokola, narážela do věcí, vždy se někde zasekla a podlamovaly se jí nohy... přitom ještě před týdnem od toho okamžiku skákala, běhala... a zničehonic toto.V pátek kontrola, nezabraly ani kortikoidy, konečně napadlo někoho udělat rentgen a tam se to ukázalo... všude samý nádorek a hlavně na plicích proto začala zničehonic špatně dýchat, udusila by se nám tak jsme se museli rozhodnout, nejhorší v mém životě... malou úlevou nám bylo, že jsme neviděly ty prosebné oči... prostě nás ten týden ani již moc nevnímala... dokud pejsek jí a pije má se k světu, ale ona už ne.Miluju tu naši malou bojovnici, ale tohle již na ní bylo trošku moc...)))
