Dilema

Mám 13a půl roku starou fenku něm.ovčáka.Už delší dobu má problém se zadníma nohama.Špatně se jí vstává a chodí.Nemůžem jí pohladit po zádech, protože upadne na zadek.Ted jen polehává a pokňukává.Je úplně hluchá a hůř vidí.Včera, když u nás vrcholilo to vedro, tak byla úlně apatická.A tak si říkáme jestli už není čas jí usnadnit odchod z tohoto světa.Jenže se nějak nemůžem rozhoupat.Ach jo.

Pro radu nejdřív k veterináři, nemusí to být pouze příznak stáří, protože něco podobného jsem zažil i u mladého jedince a úmyslně pro specifičnost nechci být konkrétní. Víc se k tomuto dotazu nevyjádřím.

Tak v poledne přijede veterinář.Na boku v místě kyčle se jí otevřela rána a krvácí a zapáchá.Už jsem jí obrečela.Celý život nepotřebovala kromě očkování lékaře.S druhým psem jsme si veterináře užili dost.

Otevřená rána a zápach jsou příznakem lokální hnisavé bakteriální infekce, což dává jistou naději (nenastala-li celková sepse), že se veterináři podaří ránu vyčistit a desinfikovat a aplikuje antibiotika. Jistota úspěchu není, ale je to o něco nadějnější než ochrnutí a celková ochablost zcela bez zjevných příznaků.

Veterinář přijel a konstatoval, že stav je vážný a že bude lepší jí to usnadnitNevěřil, že má 13 pryč, že je pěkná.Odpočívá pod ořechem.Celou tu dobu co byla s námi byla prima psem a dlouho byla hravá.Ráda plavala.Jen nesnášela koupání pod hadicí.Bude mi po ní dlouho smutno.

Jani, je to smutné, ale berte to tak, že už má klid a hlavně byla ušetřena dlouhého trápení.Smutno Vám bude hodně dlouho, náš první pes je už tři roky pryč a i když jsme si po čase vzali štěně, není dne abych si nevzpoměla.Jani vím jak vám asi je, nebojte, všechno přebolí a zůstanou Vám jen krásné vzpomínky.

Micuko, děkuji.

Ahoj Jano.Micuko má pravdu, všechno přebolí.Měli jsme kocoura peršana do doby, než si s ním někdo"pohrál".Měl rozkoplou čelist a patro -no hrůza.I veterinář říkal, že to bylo kopnutí nebo rána něčím.Nedalo se s tím nic dělat.Když jsme si ho dovezli v krabici domů... nemusím asi popisovat.Dnes máme už jiné kočky, ale naCyrila nezapomenem.A když se dívám na jeho fotky, vzpomínám,jaký to byl pohodář.Tak taky vzpomínejte na hezké a bude s vámi pořád.A pak-já jsem setím uklidnˇovala-není to člověk, to by bylo horší.Tak ahoj Dana

Ahoj, Jano. Přebolí, ale vzpomínat budete stále. U nás byl na dvoře vždycky pes, někdy i dva, všechny, už od dětství si pamatuji jménem, všichni byli svým způsobem vyjímeční a na všechny rádi vzpomínáme. Bohužel, živí tvorové jsou smrtelní a tak to prostě chodí. Všechny jsme oplakali, protože, když zvíře s Vámi žije několik let stává se, ať chcete nebo nechcete, členem rodiny. Já asi nejvíc oplakala krávu Stráču, ale nemohu například ani chovat husy. Všechny jsou "babulenky", kamárádky, příjdou na zavolání a "povídají si" a když je mám potom na podzim nachystat na pekáč, nejde to. Elena

A když vás bolí záda, taky myslíte na rakev? I pro pejsky existují obstřiky a prášky. A v tom vedru jsem taky totálně apatický...