Agave americana - odolnost

Musím se zastat ing. Ferdy. Víte, Kozičko, taky mne občas "vytáčí" hysterie okolo jedovatosti či nejedovatosti různých kytek, keřů, stromů. Jen jsem nenašla nikdy odvahu se k tomu vyjádřit. Nejlepší jsou různá zadání tady na zahradě - chtěla bych něco na živý plot, případně popnout zídku atd. aby to nebylo jedovaté, nekvetlo, mám děti mohly by je poštípat včely, rostlinu by mohly ochutnat. Vždycky si říkám, jak jsme mohly my a naše děti vyrůstat a myslím, že zdárně, na vesnici, kde se to včelami, vosami, jedovatými rostlinymi a plevely jen hemžilo. Myslím, že je to trochu i o výchově, neříkal nám nikdo, ani já to neříkala svým třem, dnes již dospělým synům - toto nejez, je to jedovaté, prostě kytkám a rostlinám se neubližuje, jí se jen to, co jíme všichni, na včely a jinou havět se nekřičí, nemává se rukama. Moje děti lezly a batolily se okolo vzrostlé difenbachie, oleandrů aj., které jsou super jedovaté, ne jenom dráždivé. Vždyť ono 60 % pokojových a přenosných kytek, případně "šťávy" z nich, je dráždivých, jedovatých a já nevím jakých (a to se držím hodně při zemi). Vždyť i ta vánoční hvězda - Poisentie, která pravděpodobně je v tomto čase ve většině domácností, stejně jako asi všechny pryšce při poranění roní "mléko", které je když ne jedovaté, tak silně dráždivé pro pokožku. Na zahradě najdeme fazole, které jsou v syrovém stavu také jedovaté, nezralá rajčata a já nevím co ještě, přestaneme je proto pěstovat? Asi ne. Nechtěla jsem se tímto Vás dotknout, ani zpochybnit to, že agáve by mohla (i když jsem v chytrých knihách o její jedovatosti nic nenašla) obsahovat nějakou látku vyvolávající alergickou reakci. Vážím si Vaší odbronosti i velice ráda čtu Vaše příspěvky, jen jsem se prostě dnes již "neudržela". Elena

Eleno,
dekuji za Vase vyjadreni a naprosto Vas chapu. Nekoho stipne vcela a jde do soku a nekdo jenom trochu otece. Co se tyce te jedovatosti, zelena rajcata asi nejsou.My je jime je porad, a nejlepsi jsou smazena jako rizky. Je to pochoutka na jihu. Na severu je zase nakladaji jako kysele okurky. Taky dobre. V Japonsku, pokud ja vim, cervena rajcata vyhazuji a jedi jenom zelena. Poinsetta taky pry jedovata neni. Agave je 600druhu a je mozne ze nektere nejsou jedovate. U nas v sidlisti je 9 akru pudy a agave se rozlostla v jedne casti jako plevel a musela jit ven. Prisli Mexicani, co nam udrzuji pozemek, obaleny od hlavy az k pate vsim moznym, kdyz ji rezali a vykopavali a ty nam rekli o te jedovatosti. Ja mela jednu s bilyma pruhama a tu jsem nechala taky vykopat. Proto jsem napsala abyste byli opatrni 'kdyz ji presazujete nebo rezete listy'. Ty bodaky jsou jaksi taky neprijemne, Ale je mozne ze v kvetinaci neroste do takovych rozmeru jako roste venku v tropech. A je take mozne, ze Evropske druhy v kultivaci jsou jine. Oleandr je jedovaty ale myslim, ze ne na dotyk, ale musite snist list /kvet. Take med pry muze byt jedovaty.

Jak vidite, zvyky a nazory jsou jine vsude na svete. Dobre, uz o tom psat nebudu. Chapu, ze vas to pohorsuje. Pozdravujte Brno. Muj deda byl z Brna. Kozicka

Kozičko, zelená rajčata obsahují solanin (jako brambory, když zezelenají). Ale kuchyňskou úpravou se částečně zlikviduje, takže ho tam nezůstane tolik, aby byl nebezpečný. Do kyselé čalamády je dávám doma také, ale když se z nich dělá třeba chutney(čatní), neměly by ho jíst těhotné ženy.

Poinsettia má jako každá pryšcovitá rostlina jedovaté mléko, nesmí se dostat do očí. Pokud se dostane do nějakého poranění, hnisá to dlouho a špatně se to hojí.

O agávích nevím, nikdy jsem to nezjišťovala, ani ji nemám.     Zdraví   Lída

Eleno, prominte, to neni v Japonsku kde taky jedi jenom zelena rajcata, ted si nemohu vzpomenout v ktere zemi jsem cetla to je.. K

Kozičko, nemusíte se mi omlouvat, psala jsem jen, že jsem se chtěla zastat Ferdy a Vaše odpověď pro něj byla prostě poslední kapka. Samozřejmě, zelená rajčata také nakládám jako okurky s feferonami, je to pochoutka, vím, že kuchyňskou úpravou se stávají poživatelná a nesníme jich metráky najednou , byl to jen příklad. Dokonce z nich moje máma vařila jakousi marmeládu, úplně perfektní byla do perníku, bohužel, už se jí nemohu zeptat na recept. Klidně pište o zkušenostech a poznatcích o "jedovatosti" rostlin dál, už jsem se zklidnila. A mohu být indiskrétní, nemusíte odpovídat, jak se jmenoval dědeček? Já mám neteř již 12 roků v Kanadě, a dcera kamarádky žije stejnou dobu v New Yorku, svět je opravdu čím dál tím menší. Elena

Jen tak ještě pro doplnění těch vzorců od kozičky, jde asi o nějaké vapenáté soli kyseliny šťavelové, aby bylo i nám čechům jasné o co jde. A ta kyselina šťavelová je obsažena v rostlině, která se jmenuje šťavel a říká se jí taky zaječí zelí. Listky kytky mají jak snad každý ví kyselou chuť, teda kromě kozičky.

Kyselina stavelova - nebo-li 'oxalic acid 'ma slozeni C₂H₂0₄ ,tedy uplne neco jineho. 
Ve stave Agave je 'calcium oxalate'. Obsahuje krystaly v podobe velmi ostrych jehlicek, jak jsem jiz psala a chemicke slozeni je CaC₂0₄nebo Ca (C00)₂ nebo take C₂Ca0₄. Ca=Calcium=vapno.

V 0.03 ml tekutiny agave je asi 100-150 jehlicek ve velikosti 3-500 um dlouhe. (um =micro-meter, tedy 1m=1000000 um) V nekterych druhach agave je tech jehlicek je vice, v jinych mene. Mozna, ze v nekterych nejsou. Je to komplikovane.

Jestli mate pristup k chemicke laborce a dat jim trochu te stavy, treba by vam rekli jak je obsah v tech druhach co pestujete,  pokud vas to zajima.

Muj ucel byl, varovat pestovatele teto rostliny k opatrnosti v pripade ze by s nima pracovaly a doufam, ze aspon uznate to nikomu neuskodi. Kozicka

A budeme se omlouvat - opravdu šťavelan vápenatý je jed jako..., obsažen, podle Wikip, v listech rebarbory, hodně v difenbachii, trochu ve špenátu, a také v agáve. Ostatní si přečtěte sami. Omlouvám se a smekám. Elena

Eleno,

ale vubec si se nedeje. Mam radost, ze jste to nasli a situace se vysvetlila.
Vloni byl clanek v botanickem casopise o Dieffenbachia seguine napsany jednim professorem, ktery ji studuje uz neco let. Neco o tom popovidam, jestli Vas to zajima.

Rostliny Dieffenbachii, ktere na tento vyzkum pouzili, se pestovaly ve skleniku na Severni Floride v naprosto kontrolovanych podmikach. Svetlo/tma 14h/10h, pod zarivkama 1700-2000 lux. Teplota 28C ve vetle a 22C v tme. Hnojivo kulicky -Osmocote 13-13-13- ktery se pomalu rozpousti se pouzivalo kazdych sest mesicu. (je toto hnojivo u Vas?) Kvetly v kvetnu, ale ne vechny. Tyto rostliny se potom prevezly do laborek na testy. (zpusob testu je moc komplikovany na tuto diskuzy, a taky zbytecny).

Ale, prislo se na to ze kazda cast Dieffenbachia (od korenu do pylu) obsahuje tyto crystaly - nebo-li bunky co tyto krystaly vylucuji- a rozdily v delce se pohybovaly of 16 um do 160 um. V kazdem pripade rozdily krystalu v teto rotline byly pozoruhodne. Prisli na to, ze D. seguine bunky maji jiny program na vyrabeni krystalu v jinych castech rostliny a i jine bunky v te same casti rostliny. Nektere se jim podarilo rozputit v ruznych kyselinach, ruzne ne. Ale, jde o D. seguine a nevi se jestli stejne vysledky by byly s jinymi druhy.

Proc to ta rostlina dela se jeste poradne nevi. Nekdo mysli na zpevneni listu, nekdo na ochranu proti organismum ktery rostliny jedi. Jsou i v pylu a vcelam neuskodi, ale kdyz maly stene, pes, kocka sni list je po nich. Taky se nevi, jestli jejich smrt je zpusobena tema krystalama nebo jinyma enzymama (?) ktera tato rostlina obsahuje. Tudiz, je jedovata, kdyz se sni. Alergie - kozni nemoc- muze vzniknout kdyz se ji clovek dotkne. Kdyz se to dostane do oka, ani o tom nechci mluvit.

Susenim nebo uvarenim se tyto krystaly nici, ale spise se nici ty bunky co ty krystaly vylucuji. Taro (Calocasia eculenta) je take obahuje v dost velkem mnozstvi a jeji koreny -suseny nebo vareny - lidi v tropickych krajinach normalne jedi. Takze, klidne jezte spenat ja nemam moc rada. A v tom spenate toho asi moc nebude, neb lidi ho jedi i syrovy.

Kozicka.. to asi zblbla, neb kdyz nekdo bude hledat informace na Dieffenbachia tak je tady nenajde ale to taky neni dulezite kdyz se jaksi vseobecne vi, o co jde.