Založení záhonu

Díky za podnět. Takže místo ohrádky bysem to mohl zakopat o 20 až 25 cm (bude stačit?) do hloubky, rozprostřít geošku, na krajích vytáhnout až na povrch a celé vysypat, směsi hlíny, písku a kompostu, je to tak? Faktem je, že hryzec by neměl překážku v podobě ohrádky ale myslím, že pro něj přelézt řekněme 20 až 30 cm nebude problém, ne?.  

Dobrý večer. Těch 20- 25 cm je pro hryzce problém, protože žije pod zemí a tam je v bezpečí. Když vytrčí čumák jsou tu četní predátoři, kteří na ně čekají. Zvýšený záhonek má řadu výhod. Je lépe obsužný, záhřevný a je v něm podstatně méně plevelů. Ohrádka se více ohřívá a tuto teplotu nemusí slimáci. Na zvýšené záhonky netřeba používat rýče. Zdeněk

Dobrý den, také bych chtěla na jaře vytvořit vyvýšený záhon na trávníku s hnojem, krtinci a podložený kartony nebo folií. A protože mám po bývalých majitelích skutečně hodně tvárnic, které jsou takové větší, šedivé, myslím, že nějaké škvárové, ptám se - jde ohrádku postavit z nich? Kdysi se z toho stavělo, ale nevím, zda to náhodou nevypouští nějaké škodliviny. Nerada bych měla radioaktivní brambory nebo jahody. Díky za odpověď, Romana

V některých tvárnicích mohlo být použito radioaktivní škváry, strusky nebo popílku (záleží dost na tom, odkud konkrétně pocházely). Pokud si dobře pamatuji, problém byl v tvorbě radonu. A radon je plyn, se kterým bych si venku nedělala žádné starosti - některé horniny ho přirozeně uvolňují také (žula). Jiná je ovšem situace v budovách, kde se pak musí řádně větrat nebo provést izolace.

Jinak ovšem menší dávky radiace u brambor podporují klíčivost a vyšší ji naopak potlačují. Nevím, zda se toto ošetření ještě používá, ale dříve se používalo. Zuzana

Zuzko, ty tvárnice tam leží spoustu let a já vskutku nevím, co s nimi. Když na ně koukám, na výšku by byly přímo ideální, narovnala bych je do délky na trávě, nebo z nich udělala čtvercový záhon, nevím. Každopádně by nepřekážely a začaly sloužit. To jste mě uklidnila s tím radonem, už jsem přemýšlela, že bych to nějak vyložila folií do vršku. Ono to asi bude dost ošklivé, nicméně věřím ve funkčnost. Vrzla bych tam jahody a hlavně brambory, které bych zasypávala posekanou trávou. Hnoje mám dost od souseda, to problém není. Vidím v tom další využití pozemku, mám záhony před domem a nechci je rozšiřovat, myslím, že větší ozdobu dělají kytky. Vloni jsem si zaplevelila tento prostor topinambury, letos je musím nějak usměrnit. :-) Děkuji moc. R.

Jenom jestli se vám ty tvárnice na záhonu během první zimy nerozpadnou.

:-)) Nemyslela jsem opravdu, že by se humus z granulovaného hnoje odstraňoval. Ale stejně myslím, že větším přínosem pro zeminu je normální hnůj. Je fakt, že u nás je písek. Když se přidá granulovaný hnůj, zem zůstává světlá, sypká a písčitá. Když se přidá normální hnůj, zem je pak tmavší a není tak písčitá, je "hebká" na omak... Alespoň nějaký čas, než to zas désť vyplaví do spodiny.  

Ohledně používání zcela čerstvého hnoje - všichni ho tu necháváme alespoň přes zimu uležet, buď na hromadě nebo zarytý. Sama třeba brambory, papriky a rajčata sázím přímo do rýhy vyplněné hnojem.  Ale věřím p.Stanislawovi, že pod tyhle rostliny (s mezivrstvou zeminy) lze dát i čerstvý.            Lída

Myslím, že čerstvým mnojem myslel p. Stanislaw hnůj uleželý, ale negranulovaný. Zcela čerstvá prokálená sláma vyvezená z kravína či chlévská se nazývá chlévská mrva. Taková se používaqt nemá, třebaže zarytá do půdy časem taky zetleje a zmineralizuje. Uležení hnoje a jeho zahřátí je potřebné jak pro přeměnu živin, tak pro potlačení případných patogenů a rozvoj příznivé mikroflóry

To nevím, byla to reakce na můj příspěvek z 17.2. ve 21:21 - a tam jsem psala o uleželém hnoji.  Fakt je, že dřív třeba králičí šel buď do kompostu nebo třeba hned pod brambory, ale nesměly s ním být přímo v kontaktu, kdežto teď udělám rýhu, naplním uleželým hnojem, narovnám do hnoje brambory a zahrnu  ...            Lída