Založení záhonu

Dobrý večer. S tím co tu bylo napsáno plně souhlasím. Zeptám se  -jak budete záhonky chránit proti oddénkovým plevelům, krtkům a hryzcům?

 Mám zahradu která je rájem pro hryzce. Je to dáno polohou.  Jestli chcete, můžete si udělat následující.  Na trávník položte tlustou 3mm stavební geotextílii a z příhodného materiálu vytvořte na té textílii ohrádku, která bude ohraničovat vlastní budoucí záhon. Je důležité nechat aspoň 10 cm přesah na každou stranu. Do takto vytvořeného prostoru dejte organickou hmotu co hrdlo ráčí plus asi 20% písku. Vyvarujte se plevelům se semeny.  Horní vstvička do které se sází jsou krtince.  Pro inspiraci si přečtěte vlákna co pojednávají o těchto kousavých potvorách. Zdeněk   

Díky za podnět. Takže místo ohrádky bysem to mohl zakopat o 20 až 25 cm (bude stačit?) do hloubky, rozprostřít geošku, na krajích vytáhnout až na povrch a celé vysypat, směsi hlíny, písku a kompostu, je to tak? Faktem je, že hryzec by neměl překážku v podobě ohrádky ale myslím, že pro něj přelézt řekněme 20 až 30 cm nebude problém, ne?.  

Dobrý večer. Těch 20- 25 cm je pro hryzce problém, protože žije pod zemí a tam je v bezpečí. Když vytrčí čumák jsou tu četní predátoři, kteří na ně čekají. Zvýšený záhonek má řadu výhod. Je lépe obsužný, záhřevný a je v něm podstatně méně plevelů. Ohrádka se více ohřívá a tuto teplotu nemusí slimáci. Na zvýšené záhonky netřeba používat rýče. Zdeněk

Dobrý den, také bych chtěla na jaře vytvořit vyvýšený záhon na trávníku s hnojem, krtinci a podložený kartony nebo folií. A protože mám po bývalých majitelích skutečně hodně tvárnic, které jsou takové větší, šedivé, myslím, že nějaké škvárové, ptám se - jde ohrádku postavit z nich? Kdysi se z toho stavělo, ale nevím, zda to náhodou nevypouští nějaké škodliviny. Nerada bych měla radioaktivní brambory nebo jahody. Díky za odpověď, Romana

V některých tvárnicích mohlo být použito radioaktivní škváry, strusky nebo popílku (záleží dost na tom, odkud konkrétně pocházely). Pokud si dobře pamatuji, problém byl v tvorbě radonu. A radon je plyn, se kterým bych si venku nedělala žádné starosti - některé horniny ho přirozeně uvolňují také (žula). Jiná je ovšem situace v budovách, kde se pak musí řádně větrat nebo provést izolace.

Jinak ovšem menší dávky radiace u brambor podporují klíčivost a vyšší ji naopak potlačují. Nevím, zda se toto ošetření ještě používá, ale dříve se používalo. Zuzana

Zuzko, ty tvárnice tam leží spoustu let a já vskutku nevím, co s nimi. Když na ně koukám, na výšku by byly přímo ideální, narovnala bych je do délky na trávě, nebo z nich udělala čtvercový záhon, nevím. Každopádně by nepřekážely a začaly sloužit. To jste mě uklidnila s tím radonem, už jsem přemýšlela, že bych to nějak vyložila folií do vršku. Ono to asi bude dost ošklivé, nicméně věřím ve funkčnost. Vrzla bych tam jahody a hlavně brambory, které bych zasypávala posekanou trávou. Hnoje mám dost od souseda, to problém není. Vidím v tom další využití pozemku, mám záhony před domem a nechci je rozšiřovat, myslím, že větší ozdobu dělají kytky. Vloni jsem si zaplevelila tento prostor topinambury, letos je musím nějak usměrnit. :-) Děkuji moc. R.

Jenom jestli se vám ty tvárnice na záhonu během první zimy nerozpadnou.

:-)) Nemyslela jsem opravdu, že by se humus z granulovaného hnoje odstraňoval. Ale stejně myslím, že větším přínosem pro zeminu je normální hnůj. Je fakt, že u nás je písek. Když se přidá granulovaný hnůj, zem zůstává světlá, sypká a písčitá. Když se přidá normální hnůj, zem je pak tmavší a není tak písčitá, je "hebká" na omak... Alespoň nějaký čas, než to zas désť vyplaví do spodiny.  

Ohledně používání zcela čerstvého hnoje - všichni ho tu necháváme alespoň přes zimu uležet, buď na hromadě nebo zarytý. Sama třeba brambory, papriky a rajčata sázím přímo do rýhy vyplněné hnojem.  Ale věřím p.Stanislawovi, že pod tyhle rostliny (s mezivrstvou zeminy) lze dát i čerstvý.            Lída

Myslím, že čerstvým mnojem myslel p. Stanislaw hnůj uleželý, ale negranulovaný. Zcela čerstvá prokálená sláma vyvezená z kravína či chlévská se nazývá chlévská mrva. Taková se používaqt nemá, třebaže zarytá do půdy časem taky zetleje a zmineralizuje. Uležení hnoje a jeho zahřátí je potřebné jak pro přeměnu živin, tak pro potlačení případných patogenů a rozvoj příznivé mikroflóry

To nevím, byla to reakce na můj příspěvek z 17.2. ve 21:21 - a tam jsem psala o uleželém hnoji.  Fakt je, že dřív třeba králičí šel buď do kompostu nebo třeba hned pod brambory, ale nesměly s ním být přímo v kontaktu, kdežto teď udělám rýhu, naplním uleželým hnojem, narovnám do hnoje brambory a zahrnu  ...            Lída