Ano, také mám spíš za to, že je to víc problém vstřebávání a využití vápníku rostlinou než obsahu vápníku v půdě. Ten problém je daleko víc viditelný při pěstování v kontejnerech. Kdysi jsem se ho snažil řešit přidáváním dolomitického vápence do směsi, ale to moc nepomohlo. Možná, že vůbec. Ten se špatně, pokud je zapracován do půdy bez podstatného přístupu vzduchu, rozkládá. Totéž platí o vaječných skořápkách.
Otázka je, co tedy udělat, abychom suchou hnilobu alespoň redukovali. Na balkónech se mi celkem osvědčilo stínění černých kontejnerů odrazovou fólií s plastovým izolačním podkledem. Pravda ovšem je, že tam nepěstuji bifteky, ale jen menší odrůdy. BER v podstatě vymizela (dřív jsem ji nacházel i na Startkách - není divu, dnes jsem tam měl 33,7°C, v létě pak i přes 40°C). A to do směsi nepřidávám nic jako zdroj vápníku, kromě občasného hnojení ledkem vápenatým, tak 2x za sezónu.
Říkáš, že postřik ledkem vápenatým či Wuxalem Calcium také není moc účinný. To jsem sice nedělal často, ale také se mi zdálo, že byl efekt dost nepatrný. Nicméně tam jsem se asi dopouštěl té chyby, že jsem ho aplikoval až po objevení BER, a to je samozřejmě s křížkem po funusu. To mě ale vede k myšlence, že to není jen o kořenech, ale že vysoké teploty mohou negativně ovlivnit využití vápníku i v samotné rostlině. Je to celkem logické: při vyšších teplotách (do určité hranice) rostlině narůstá i víc zelené hmoty, takže na plody toho moc nezbyde.
Pro sebe jsem si vyvodil ten základní princip: pokud možno, ochránit rostliny před teplotami nad 33°C a pak před nedostatkem vody v půdě, který vede k jejímu nadměrnému přehřátí a dost možná i k méně účinnému hospodaření v rostlině. Ve sklenících a foliovnících je to ale zatraceně obtížné. Nakonec na mých balkónech také.
Milan HP
P.S. Mám i za to, že při vysokých teplotách ztrácejí rostliny schopnost přijímat i jiné živiny než jen vápník.
