Rajská jablíčka 2023

No a to právě nejde. V mládí musíme být naivní a nezkušení (i když ne všichni nutně chudí), jinak by se svět nehýbal. A možná bychom i vymřeli jako druh.

Milan

Nejde o peníze za hnojiva, ale že to bez těch hnojiv nejde...

Já myslím, že by to i šlo. Prostě pěstovat je v kompostové směsi, dostatečně bohaté na živiny a podobnou směs jim i doplňovat po celou vegetaci. Že to nedělám je způsobeno tím, že ten kompost nemám v dostatečném množství. A kupovanému kompostu nedůvěřuju. Umělá hnojiva jsou z hlediska chorob bezpečná. A používám je tak, aby rozhodně nedošlo k přehnojení dusíkem. I když u plodové zeleniny to zdaleka není tak nebezpečné. A z ostatních prvků si ty rostliny vezmou jen to, co potřebují. Nebo ne?

Milan HP

U rajčat dusičnany opravdu moc nehrozí. Dodávat kompost rajčatům pěstovaným v nádobě u okna si nedovedu představit, ale třeba by to šlo nějak vykoumat. Já rajčata za oknem pěstoval když jsem ještě chodil do školy, stejně tak jsem vyséval pecičky z různého ovoce z teplých krajů. V té době to byla odrůda Start a žádná hnojiva jsem nepoužíval, protože ani na zahradě nic takového nebylo potřeba a skleník nebyl, maximálně tak pařeník na předpěstování kedluben a pak se tam byly okurky salátovky. Z jedné rostliny rajčat jsem takto sklidil 2 nebo 3 plody a to nevalné chuti. Při pěstování rajčat na balkoně ve velkých plechovkách tuším od stolního oleje to bylo určitě ne víc než 10 plodů. Zalévalo se akorát deštovkou. Já preferuju co nejvíc extenzivní způsoby pěstování a ono to u některých způsobů prostě nejde. Při větších výsadbách v pokojových prostorech a to vidím i dnes u okrasných rostlin a citroníků je problém s velkou vzdušnou vlhkostí což někde pak způsobuje plísně. Vaše zkušenosti by využil třeba nějaký profesionální pěstitel rajčat v těch dnešních velkých halách, kde všechno řídí počítač.

Ne, nemyslím, že bych mohl radit velkopěstitelům ve sklenících. Všechno to, co dělám, je intuitivní a hlavně pracné. V miniaturním měřítku. Ve sklenících je to naopak vědecky prokoumané a automatizované. Ano, mají problémy s vlhkostí a tím i chorobami. Ale v mých podmínkách vlhkost nepřesahuje 60%, většinou míň. Mám jen 8 rostlin v 1 místnosti a dalších 6 v úplně jiné.

Ten nápad pěstovat rajčata doma byl vlastně založen na obrácené myšlence skleníku: nemusím dodávat teplo, ale zato nemám dost světla. Celé by to bylo nemožné, pokud by neexistovaly vysoce výkonné LEDky. A má to vlastně jen jeden účel: zabavit se přes zimu teď, když už nemůžu sportovat. No a to červené rajčátko je víc radosti z pohledu a úspěchu než pochutnání.

Ani ta zahrada není zdaleka nejvíc o užitku. Mnohem víc o seberealizaci, potřebě úspěchu. Nehledám snadné cesty, spíš naopak. Baví mě řešit problémy, reagovat na potíže a tak. Neustále vymýšlím nové plány, které pak ale třeba nestíhám realizovat. A už jsem si zvykl, že když se něco nepovede, žádný stres.

Je tohle "štěstí"? Tedy jako pocit.

Milan HP

V dobách toho pěstování za školních let to pocitové štěstí a dobrý pocit z povedené realizace byl. Ale čím byl člověk starší tak se už pěstovalo pro obživu, hlavně teda vlastní rodiny a když jsem se pak pustil do sadaření byl tam cíl i výdělečný. Ovšem aktuálně jsem se znovu vrátil do školních let, akorát s tím, že už za oknem nepěstuju pro zábavu rajčata, ale už mám jen plné akvárium datlových semenáčků, ze kterých už nebudu mít ani to jedno nepovedené rajče. :-D Mimo to se mi chov rybiček doma nikdy nedařil. Ale prozatím se aspon největší amur v mém venkovním rybničku už po zimě probudil a jak to bude dál se uvidí s ostatníma. Protože kolem protéká trucovitý splaškový potok naschválový... Ale dokud budu rybníkařit, jiní budou muset splaškovat a z toho mám největší radost, protože to moje rybníkářství už mi nebere zase tak moc času jako na začátku, když jsem to ručně kopal a ryl a ti kaliči vody musí tomu věnovat více usilí než já.

Milane, máš moc pěkná rajčátka.w.

Díky. A Ty víš, že největší radost mi dělá, když se těm rostlinám daří, když prospívají. Ta rajčátka budou kyselá (moje zkušenost), ale rajčatová. A o to... to... tom to je. 

Milan

Míro, já už jsem zkoušel dwarfy. Nevím proč, ale vyrostly mi stejně velké jako Startky. Dvakrát po sobě. Zkoušel jsem i keříčkáče. Vejška i plodnost dobrá, ale zase odplodily a zahynuly. Něco v mých podmínkách není v pořádku. Tyčkáče ale vždycky nejen přežijí, ale také plodí. Takže je mám každý rok, ale letos vlastně zatím jen ty. Mám tam jednu Maglia Rosa a jednu Pink Passion, ale ty jsem doséval mnohem později, a ani se jim nevede nijak skvěle. MR ale potřebuju na semínka. Vlastně jsou vidět na snímku s největším plodem Bejbina 1.

Dřív jsem je vyvazoval do spirály (jako ty Mandaty), ale letos jsou tak silné a tak hustě olistěné, že to ani bez problémů nejde. Bejbino 1 už pomalu kvete i ve 4. patře. Ještě jedno se tam vejde a to by mohlo stačit. Letos poprvé je také mám jen na jeden stonek, dřív jsem úmyslně nechával víc. A teď, když mají tak slušně nasazeno, nejspíš se růst zpomalí. Takže ano, dám je tak, aby kontejner byl pod parapetou (a možná i kousek stonku). Tím jim dám nějakých 40 cm navíc a budu doufat, že vydrží do dubna, kdy půjdou ven. Tedy pokud to dovolí počasí. Já jsem takovej improvizátor: problémy řeším, až když nastanou. Taky jsem ty světla zapustil mezi ně, takže jim svítím víc z boku takže rostou spíš trochu do stran. Změřil jsem Bejbino 1 - vrcholek je jenom 70 cm nad povrchem půdy. U ostatních je to podobně. Jo a zalejvám jen 2x týdně půl litrem vody. Letos mi došlo, že dřív jsem je přeléval, a to značně. Mají rozhodně bytelnější kořenové systémy a do směsi jsem jim dal zeolit.

Měj se.

Milan