Rajčatový hokus pokus - průběh

wikipedia pise: 10,000–25,000 lux, - denne svetlo, nie priame slnko
32,000–100,000 lux - priame slnko, priame slnko bez atmosfery - 128 000 lux

Ano, to všechno je nejspíš pravda. Jenže to nemá valnou relevanci k pěstování rostlin. Rostliny totiž ani neumí ty nejvyšší příděly využít a naopak rostou už od 400lx. Posílám odkaz, přímo šitý na plodovou zeleninu. Je tam přehledný graf.

Takže pro vypěstování sazenic je teoreticky možné vycházet z toho minima, což ovšem není nutné, protože moje měření ukazují několikanásobně vyšší hodnoty i za zatraceně pošmourného lednového dne za oknem v bytě, ještě k tomu stíněném lodžií. Ostatně zahrádkářská praxe to jasně dokazuje, i když třeba o něco později. Můj cíl je zjistit, zda za tím oknem (a na balkoně - západ/východ) také dokážou růst celoročně včetně plodů. Chutných plodů. Třeba i s přisvětlováním.

Milan HP

tych 400 lux je diskutabilne. Je to svetlo v kancelarii, alebo pri zapade slnka. Su tropicke rastliny, ktore rastu v pralese v dolnych etazach a tie su skutocne nenarocne. Preto ich pestujeme ako izbove rastliny. Su aj vodne rastliny ktore su rovnako nenarocne a mame ich v akvariach pod umelym svetlom. V akvariu pri okne by ich znicili riasy. Rajciny su geneticky adaptovane na priame slnko, resp priame svetlo trochu inych davok, ako mame v interiery. Je pravda, ze mlade rastinky su menej narocne na svetlo a prudke svetlo ich moze spalit. 

Este jeden faktor. Cas. V zime mate kratsie dni a denny cas vystavenia prirodzenemu svetlu je tiez dolezity. Asi kombinacia prisvetlovania a rast niekde pri okne je tym spravnym receptom dosiahnut dobry vysledok. Vela zdaru.

Díky. Faktor času jsem opomněl zmínit: tím přisvětlováním jim dělám 12ti-hodinový den. Přes poledne, když se mi zdá, že mají dost denního světla, jim lampy vypínám. Moji největší jedinci, vysetí 16.12., mají 25cm, stonky jsou pak 4 až 5 mm v průměru. Vypadají přesně jako sazenice, které vysazuji v květnu na záhon. Takže je čas je přesadit do větších nádob. A až vyrazí výhony, nařízkuji je. Centrální výhon ale asi nechám, aby mohly vegetovat vesele dál. Buď doma nebo v pařníku na balkóně. To by bylo, abych neměl v květnu rajčata.

Milan HP

Skleníček na klíčení, snadno, rychle a zdarma. Z 5l petky od náplně do ostřikovačů. Vrchní část rozřízlé nádoby je ve dvou rozích nastřižená, aby to šlo nasunout.     Rosťa

Když 23.1. už vypadají sazenice jako ty, které vysazujete v květnu na záhon, to Vám blahopřeji a těším se na zprávy, co s nimi ted do začátku května, to jest 14 týdnů budete dělat. To je ten faktor času. Jinak zalévám odstátou vodou z vodovodu.

Všechno jsem vysvětlil na vlákně "Množení řízkováním". Přiznávám, že jsem ten časový plán poněkud nezvládl, ale to se příští rok poddá.

A s tou vodou to dělám taky tak. Nic jiného mi nezbývá.

Milan HP

Dobrý den,

možná svým příspěvkem tuto velice blahodárnou a užitečnou diskuzi zkomplikuji. Jen bych se rád zeptal, zda zde snad někdo zkoušel porovnat kromě luxů a lumenů i vliv zálivky studniční, vodovodní a sněhové vody.

Múj poznatek z aktuální doby je, že semena zalévaná velmi hnojivou vodou z akvárií vzcházejí podstatně později, než semena zalitá vodou z rozpuštěného a ohřátého sněhu.

Další vývoj je samozřejmě u vody z akvária s detritem podstatně rychlejší (podstatně více dusíku), samozřejmě s ohledem na světlo.

Hospůdko, to jste opravdu zkomplikoval. Ale už mne taky napadlo, že voda může mít vliv. Jenže to už jsem nedokázal zahrnout. I tak se mi z těch faktorů, které jsem zahrnul, točí malinko hlava. Jediná voda, kterou mám k dispozici, je zatraceně tvrdá (kolem 3) a sněhu je u nás v Ústí letos pramálo. A akvárium nemám. Takže mi zbývá jen věřit Vaší zkušenosti. Pečlivě dbám na teplotu vody, měla by být přibližně stejná jako teplota půdy v kelímcích, ale to je tak všechno.

Milan HP 

Hodně měkká voda je nejen ze sněhu, ale teče i z klimatizace, vysoušeče vzduchu apod. Topení klimatizačním přístrojem je sice v ČR málo obvyklé, ale mně to tak vyhovuje. Dneska jsem zase bezúčelně vylil 20 litrů. Sněhová voda v obci bývá mnohem špinavější a sám bych ji nerad používal v akváriu. Z lokálních topenišť jsou vločky (ač bílé) nasyceny nějakým petrolejem. Takže pro čistý sníh se chodí daleko od silnice a daleko od komínů. Dešťová voda není tak znečištěná, pokud se sbírá mimo hlavní topnou sezónu.