Rajčatový hokus pokus - průběh

Rosťo, určitě nenechám. Snažím se přijít na to, kolik vlastně je potřeba přisvětlování. Po těch měřeních mám za to, že jsem dost nadsadil - jak příkonově, tak časově. Naštěstí rostlinám přebytek světla nevadí, jsou na to zvyklé a přebytek nepojímají. Že jim to prospívá, o tom naprosto nemám pochyb. Bez přisvětlování by teď nejspíš - tedy při teplotě kolem 20°C - byly jako nitky. A já neumím docílit doma nižší teplotu.

Je tu také důležitá otázka, zda stačí denní bílé světlo kolem 6500°K, či zda je to čm světlo pro rostliny líp využitelné. Marjánkáři na něj nedají dopustit - tedy to červenomodré. Jenže marjána není to samé jako rajče či paprika. Takže jsem zakoupil i denní bílý reflektor příkonově srovnatelný s tou LED grow čm žárovkou - obojí kolem 50W. Ale u rajčat už jsem asi propásl ten správný čas na pokus (na těch plísniodolných angličácích to zkoušet nechci, na těch mi příliš záleží), tak to zkusím na paprikách. Dvě separátní skupiny složené ze všech 3 odrůd, co mám. Dám vědět. Ještě bych měl odstupňovat příkony a časy přisvětlování, jenže tolik faktorů najednou nedokážu ve svém omezeném prostoru zvládnout.

Ale myslím si, že březnový výsev rajčat na výsadbu ven po 15.5. se obejde bez přisvětlování či u mne (orientace oken východ - západ) s minimální úrovní. Ale tou dobou, když všechno půjde dobře, budu mít nařízkováno dostatek rostlin na ven. Je to prostě hokus-pokus.

Moje hypotéza je, že úroveň kolem 4000 lx by měla být dostatečná i teď v lednu. Problém je, jak docílit jakés-takés rovnoměrnosti. Ty rozdíly, které jsem naměřil jsou obrovské. Ale hrozně mě překvapilo, že ty odražeče tu úroveň zvyšují o tolik. Měl jsem za to, že je to jen taková malá berlička. Prokazatelně není.

Milan HP

P.S. Komentář Ladyse hovoří jasně: byl pod vlivem C2H5OH. Myšlenkově, dikcí i pravopisem. A ta druhá možnost je ještě daleko trudnější.

Ale myslím si, že březnový výsev rajčat na výsadbu ven po 15.5. se obejde bez přisvětlování

"Hlavně nemyslet!" Říkal Luciper v pohádce. Na to jste nemusel zakládat hokus, o tom se běžně ví. Stačí si tu něco přečíst. Zajímavé je v té souvislosti, jak jste přišel k sazenicím toho loňského rekordního výnosu. Koupil?

Vysévat v březnu a svítit tomu asi nikdo nemyslí vážně. I výsevy první týden v únoru v "normálním" pokoji at na východ nebo na západ jsem nikdy nesvítil, táta za to kdysi dávno dával alobal. Seju kolem 2.2. za 3-4 týdny přepíchám a od března už "jedou" Tam může být jiný problém, a tak jsem jednu dobu o dost sazeniček přišel, že na západní okně to spálilo za oknem slunce.
A taky jsem to sváděl na substrát a nevím co, přivezl si ho z Německa a pořád stejně - hned po přepíchání za pár dní začaly vadnout děložní lístky a velká většina rostlinek odešla.

... vzal jsem si knihu J. Mikeše Rychlení a pěstování raných zelenin z roku 1942 a v této době se k sadbě nepřisvětlovalo. A to jsou termíny výsevů v listopadu, prosinci, v lednu (pro výsadbu leden, únor, březen). Pro sazenice na rychlení teplota při výsevu 22 °C, pro pěstování sazenice 14-16 °C, ne méně. Doporučují umýt skla, výsevy i sazenice mít co nejblíže sklu. Uplatňovalo se i řízkování rostlin. Osobně mám zkušenost s tím, že za starými okny a dvojitými skly (cca 3 cm?) od sebe bylo sadbě lépe než za dvojsklem v plastu. Pomáhalo mít všechno v bílém i okolo sadbovačů. Je dobře, že technologie původně určené pro pěstování jedné byliny se hodí i pro pěstování sadby rostlin jedlých 

Moje sazenice si nestěžují na krátký den ani na nedostatek Luxů.

                                       Vladimír

Vladimíre, můj problém je v té teplotě. Neudržím ji pod 20°C (v místnosti bydlím a i učím). Ale přesvědčils mne, abych to zkusil i při tomhle handicapu. Koupím ještě Stupice, vyseju jich pár, použiju Tvojí přesazovací metodu a uvidím, co to udělá. Dám za ně alobal, ale nebudu přisvětlovat. Zítra na to jdu. Třeba plýtvám energií. Stejně jsem o nich přemýšlel už dřív. 

Milan HP

Já bych nic nekupoval, ale začal měřit teplotu na parapetu. Nejprve tak jak to máš, potom bych tam udělal takovou kapsu, do které by stékal studený vzduch z okenního skla- tři stěny by bránily přístupu teplého vzduchu z místnosti. Pokud možno by to okno nemělo být dlouho na přímém sluncí protože by se ta kapsa hodně přehřívala, Pokud se ti podaří snížit nějak teplotu, ta bych potom zkusil nějaký výsev.

                  Vladimír

Vladimíre, pokud si dobře vzpomínám na své pradávné hodiny biologie, pro růst rostlin není důležitá teplota vzduchu, ale půdy, ve které rostou. Je to tak? Našel jsem doma teploměr na měření teploty vína ve skleničce a ten jde báječně zapíchnout do hlíny. A zjišťuju, že zatímco okolní vzduch má 21 - 22, v kelímku je teplota kolem 18°C. Což by mohlo při častém přesazení stačit. Ale znamená to, že je budu muset dát na to východní, světelně horší, okno.

Na ty přisvětlované je radost pohledět, ale trochu předbíhají časový plán.

Milan

Jen připomínám, že já je mám na severovýchodním okně a nevadí jim to. Já teplotu v kelímku nesleduji, protože předpokládám, že teplota v kelímku se časem vyrovná s teplotou vzduchu.

                                          Vladimír

Vladimíre, myslím, že ne tak úplně: Odpařující se voda půdu v kelímku zákonitě musí o něco ochlazovat. I když zalévám jen každé 3 dny.

Vysel jsem 7 Stupických a 7 Vilem (keříčková balkonovka pro manželku - nevíš, zda jsou dobrá? - vybral jsem je náhodně). Půjdou na východní okno jen s odražečem. Udělal jsem nová měření, ještě dnes napíšu hlášení.

A chystám se založit "rajčatový stromeček". Do velikánského, nejmíň 30 litrového květináče dám 3 rostliny najednou. Pro případ, že jedna či dvě si nepovedou dobře. Ten pak ponechám doma místo pokojové kytky. Tak dlouho, jak budou žít. Zalévat a hnojit je budu přímo ke kořenům pomocí jakéhosi trychtýře. Počítám i s jarním a podzimním přisvětlováním pro cukr. Starosti s teplotou by se neměly vyskytnout. Nejspíš nebudou tak dobrá jako venkovní, ale chci to zkusit. Ve finále bych chtěl mít ty stromečky 3 (víc se mi jich do pokoje nevejde). Myslíš, že je lepší zkombinovat odrůdy nebo je udělat jednoodrůdové? 

Milan