Rajčatový hokus pokus - průběh

Pan Milan se ptal kolik litru zeminy je treba atd. Az do podzimu a ja jsem se domnival ze to mysli pro rajcata ze sveho prosincoveho pokusu.ze se daji rajčata vysevat postupne vim.h.

Omlouvám sš. Nějak jsem přehlédl ty souvislosti. V žádném případě si nemyslím, že byste něco tak zásadního jako je postupný výsev neznal a nerealizoval. Sorry.

                                       Vladimír

To jste pochopil naprosto přesně. Chci je uchovat až do podzimu. A vidím v množství zeminy jeden z důležitých faktorů: pokud vyčerpají zásoby především prvků, které jim nedodám s hnojením, zajdou nebo budou skomírat. Což je ale jen jistá část hrozby. Další, a nejspíš nejvážnější, jsou choroby. Ne nutně plíseň bramborová či alternariová. Je jich moc, ne všechny smrtící, ale dostatečné na to, aby rajče zašlo či neprospívalo. A tady je ten můj předpoklad: to, co my považujeme za "přirozené" odumírání je důsledek těch různých nemocí, na které jsou rajčata v našich podmínkách daleko víc náchylná. A možná i vyčerpání stanoviště.

V roce 2016 jsem měl silná rajčata - Startky - která přes to, že byla silně poznamenána plísní, stále ještě kvetla a rostla na začátku listopadu (byl docela teplý), a to bez postřiku. Z toho usuzuji, že pokud se mi podaří eliminovat plíseň, mohla by vydržet. Mohla, neříkám že to tak nutně bude. Jasně, nebyla vyseta v prosinci, ale březnu. Všechno bude tady až přijde čas.

Milan HP

To je právě předmětem a cílem pokusu: zjistit, zda je to pravda. Všichni víme, že jsou to trvalky. Tady kolovaly fotografie s rajčatovými stromy: můj předpoklad je, že záleží na podmínkách. To pravděpodobně zjistím a zcela určitě se o výsledek podělím. Objektivně, nemám žádný problém přiznat, že někdo jiný měl pravdu, když vidím jasná fakta.

Milan HP

16.1.18 Sehnal jsem luxmetr. Výsledky měření ve 13:00 jsou následovné: Západní okno bez přisvětlení v průměru 1400lx, s instalovaným osvětlením 6000lx. Bez alobalových odražečů jsou průměrné hodnoty 1000lx a 3750lx.           Východní okno bez přisvětlení 750lx, s osvětlením 7500lx. Přímo pod LED žárovkou na úrovni rostlin je neuvěřitelných 15000lx. Budu ji muset zvýšit.   V rámci jednoho metru podél západního okna se ale hodnoty mění až o 800lx. Z toho, co vím, soudím, že je úroveň osvětlení pro růst rajčat víc než dostatečná. A také je to na nich vidět.

Den je zamračený, ale leží čerstvě napadaný sníh, i když tající. Luxmetr je zapůjčen z prodejny elektra, typ Voltcraft MS-1300. Není to ani zdaleka to nejlepší, co je na trhu, spíš nižší střední třída.

Večer změřím úrovně bez deního osvětlení.

Milan HP

Milan, chyba este jedno meranie, alebo dva. To je meranie vonku. Povedzme, ked je zamracene ako dnes. Pripadne ked je slniecko a zmerat priame osvetlenie zo slnka (ak to vobec dokaze zmerat). To je totiz svetlo, ktore rastlinky realne dostanu cez sezonu, ked su vysadene vonku. (ibaze teraz v zime je aj to vonkajsie osvetlenie podstatne slabsie)

Jasně, těch měření bude mnohem víc. Mám luxmetr půjčený až do příštího týdne, takže to chci zdokumentovat tak, aby to dávalo nějaký praktický smysl a aby z toho mohli lidi jako já vycházet, i když nebudou měřit. Jen doufám, že do té doby přijde jasný, slunečný den.

Ale to měření bylo za mým oknem, v údolí Labe. Tam, kde teď ta rajčata pěstuju. Venkovní měření mi sice zjistí, o kolik deního světla přijdu, ale s tím se nedá nic dělat. Snad jedině s dobře vytápěným skleníkem/pařníkem. Ten teprve buduju. 

Vlastně chci podniknout, ale až někdy jindy, ještě jeden pokus: vypěstovat sazenice bez deního světla. Jasně, je to praktický nesmysl (to nikdo dělat nemusí), ale mne zajímá, zda to jde. Konopáři tvrdí, že ano. Oni ale musí.

Milan HP

Já jsem udělal srovnání při pěstování v různé intenzitě přírodního světla. Stejná semínka rajčat Start S F1 namočená před Vánocemi a vložená do substrátu:

• v Třebíči na jižní okno (49. stupeň s.š., 480 m. n. m.); nejkratší den cca 8 hodin,
• v BG na západní okno (43. stupeň s.š., 35 m. n. m.); nejkratší den cca 9 hodin.

Ze 3 rostlinek v Třebíči 1 uhynula a ostatní jsou malé a slabé. Bez přisvětlování by asi uhynuly všechny. Rostlinky v Bulharsku jsou mnohem větší a plně životaschopné; i bez přisvětlování. Mírně vytáhlé. Teď je před námi den dlouhý 9 hodin a 21 minut a luxmetr by tady určitě naměřil více než na Vysočině. Mám pocit, že západní okno může být někdy lepší než jižní. Odpolední slunce je většinou důležitější než ranní a polední (dopolední mlhy). V březnu je zase slunce v poledne tak vysoko, že prakticky už nesvítí do jižního okna; jen ze šikma ráno a odpoledne do západního a východního okna.

Mimmo, máte pravdu. Alespoň moje západní okno je o světelnou třídu výš než to východní, jižní nemám. Taky tam dávám "elitu", na které mi záleží. Ale zjišťuju, že s příkonem cca 120W je podíl deního světla docela malý. Více-méně na něm až tolik nesejde. (Příští etapa: pěstování sazenic bez deního světla. Zda je to možné.)

Ale to Bulharsko si myslím vůbec přisvětlování nemusí potřebovat. Můj kontrolní vzorek (bez přisvětlení na východním okně) byl na cestě Vašeho třebíčského, ale slitoval jsem se nad ním, takže nezahynul. I tak si za sebe dovolím tvrdit, že v mých podmínkách v Ústí n.L. nemůžu sazenice vypěstovat bez přisvětlení. Podezření potvrzeno. Bulharsko je jiné kafe.

S přibývajícím světlem budu to umělé postupně ubírat. V březnu bude situace úplně jiná.

Milan HP

" I tak si za sebe dovolím tvrdit, že v mých podmínkách v Ústí n.L. nemůžu sazenice vypěstovat bez přisvětlení. Podezření potvrzeno. Bulharsko je jiné kafe." 

Tak to tedy žasnu. Není to předčasné hodnocení? 

                              Vladimír