Rajčatový hokus pokus - průběh

První chyba, nedostatečné PŠM. Mělo být denně aspoň dvakrát, utužila by se bojová morálka. Druhé nepochpení, kde nic není, ani čert nebere. Kde není světlo, nemůže být fotosyntéza i kdyby to sedělo na hromadě vápna. Že tu hmotu tvoří slunce by mělo být známo i vám. Rostlina ví, že je malá a potřebuje růst, asimiláty jdou do konstrukce, na plody kašle.

26.4.18 Čtyři rajčata Start se blíží plné zralosti. 3 další se začínají viditelně vybarvovat. Nikdy neopustily teplo domova.
Vítr dneska prověřil můj balkonovník a převrátil některé mé velikány. Balkonovník přežil se ctí, velikáni jen přežili (ale protože nemají stále plody, nijak mne to nedeprimuje). Otestoval jsem fén: těch 300W dokázalo zvednout teplotu uvnitř o 3 – 4 stupně během 10 minut (ze 14 na 17). Dál jsem to nehrotil. Koneckonců je to malý prostor. Proud vzduchu ani nepohnul listy rajčat, protože je nasměrován do podlahy.
Sazenice (řízky i ze semínek) jsem přenesl z východního balkonu na noc dovnitř, pro jistotu, protože předpověď říká, že bude 5°C. Některé zůstaly na stanovišti jako kontrolní vzorek. Jsou naprosto zdravé, žádný nedostatek se u nich neprojevuje, listy nežloutnou, nevadnou, nejsou sluncem spálené, ale to možná proto, že je trochu kryji za zábradlím. Některé starší řízky mají viditelně nasazeno na květ. Doufám, že už se brzo dočkají výsadby. Možná některé půjdou ven před Leďáky, to podle předpovědi počasí.

Milan

30.4.18 Dnes byla slavnostní ochutnávka prvních letošních rajčat - odrůda Start S F1. Utrhl jsem pouze dvě, ale každé z jiné rostliny. Měla jen 20 g na kus, ale chuťově plně rajčatová. Pochopitelně méně sladká než v srpnu. Další pomalu také dozrávají. Vedlejší cíl pokusu byl splněn. A chléb s máslem k tomu znamenal i splněný sen, i když nešlo o svačinku při vysazování. 

Nastává hlavní etapa. Rozhodl jsem se riskovat a vysadit 7 pokusných králíků na chalupě v 570 mnm již zítra. Do týmu jsem nominoval mateřské Crimson Crushe (2), mateřskou Mountain Magic, pomalu rostoucí Mountain Magic, bezděložního Vitadora, a po jednom řízku Bonset a Start. Všichni nominovaní už mají nasazeno na květ. Tedy až po tom, když jsem zkontroloval 16ti-denní předpověď počasí. Takže neriskuju žádné velké ztráty.  Pro případ prudkého ochlazení mám připraveny igelitové pytle a několik náhradních týmů.

Milan HP

SHRNUTÍ
Je nejspíš čas ukončit první etapu mého řádění – tu „domácí“. Vlákno už je unavené, pomalé až k zbláznění a nejspíš také nudné a málo přehledné. Takže sbohem a šáteček, bylo toho dost. Začíná ta opravdu důležitá etapa: venku na zahradě s cílem alespoň remizovat s plísní bramborovou bez použití chemických prostředků. Ale ještě předtím, než zamávám naposledy, chci shrnout to, co jsem vypozoroval, kde jsem chyboval a co by třeba mohlo posloužit ostatním. Promiňte, pokud jsou to věci, které už dávno znáte. A pokud nesouhlasíte, vězte, že jsou to jen výsledky mých pozorování bez objektivních měření (kromě intenzity osvětlení a teploty).
Výsev:
~ Povrchové metody (na substrát, buničinu, do perlitu) jsou průhlednější, šetří čas a nervy a při pikýrování víme, jak správně rostlinku umístit. A nabyl jsem dojmu, že jsou i mírně rychlejší.
~ Rajčata nejsou křehké víly, kterých se při klíčení nesmíme dotknout: snesou i citlivé vytahování za stonek a ani kořínek se při tom nepřetrhne (z buničiny či perlitu).
~ Sněhová či dešťová voda má lepší výsledky v klíčivosti než voda tvrdá (stupeň 3) u stejné várky semínek z jednoho sáčku (ale některým nepomůže ani voda svěcená).
~ Z výsevních substrátů jsem vyhodnotil jako lepší Forestinu, ne podle klíčivosti, ta vyšla zhruba stejně, ale podle držení vody: Agro hrozně rychle vysychá.
~ Ranost odrůdy se odráží i na rychlosti klíčení. Jinými slovy, existuje korelace mezi DTM (počet dnů od vysazení sazenice do prvních zralých plodů) a rychlostí klíčení: čím nižší DTM, tím rychlejší klíčení. V jakém poměru nedokážu stanovit. Ovšem DTM je pouze relativní a orientační v závislosti na podmínkách. Stejně tak klíčení.
~ Vysévat vysoké tyčkové odrůdy pro pěstování doma je blbost: potíže jsou mnohočetné. Tuhle chybu už nikdy neudělám. Keříčkové a trpasličí odrůdy jsou krok správným směrem.
~ Při výsevu do substrátu buďte trpěliví. Mně vyklíčila dvě semínka až po dlouhých 20 a 22 dnech.
Osvětlení:
~ LED světlo funguje a je ve srovnání s ostatními zdroji (výbojky, zářivky) méně náročné na energii. Jak dobře funguje ale nevím, neměl jsem jiné zdroje k porovnání.
~ V prosinci ve svých podmínkách nedokážu vypěstovat sazenice bez přisvětlování. Ale semínka vysetá 19.1. nebyla přisvětlovaná a vyrostla s odražeči více-méně úspěšně bez úhynu na západním okně i při dost pošmourném počasí a relativně vyšší teplotě (22°C).
~ Červenomodré LED grow světlo podporuje růst víc než LED denní bílé (6500°K). Ale pro pěstování malých sazenic po vyklíčení, které mají růst pomalu, je denní bílá vhodnější.
~ Odražeče z alobalu zvyšují intenzitu osvětlení až o třetinu, a to jak denního tak umělého. Zároveň ale, pokud jsou velmi blízko okna, pomáhají vytvářet specifické mikroklima, které rajčatům škodí. Je tedy nutné je umístit tak, aby byla zajištěna dostatečná cirkulace vzduchu. A pokud to teploty dovolí, často větrat a odražeče na noc odstraňovat úplně.
~ Rostliny od počátku pěstované pod umělým osvětlením jsou citlivé na popálení ostrým slunečním světlem. Pravděpodobně proto, že jejich tkáně nejsou dostatečně kompaktní. Zvlášť u vysokých tyčkových odrůd.
~ Při práci s červenomodrými LED grow žárovkami je dobře si chránit oči. Způsobilo mi zánět.  
Pikýrování a přesazování:
~ v raném stádiu není třeba přesazovat rostliny i s celým balem, lze je bez výrazného zabrzdění růstu většiny balu zbavit a přesadit. Je lepší neponechat výsevní substrát a plně ho nahradit růstovým. Nutno ale postupovat opatrně.
~ Nejlépe si vedou přepikýrované rostlinky v kelímcích z průhledného materiálu: mají víc světla, tedy pokud si ponecháváte místo na dosypávání.
~ Na běžné březnové předpěstování sadby se nejlépe hodí kartony od mléka či džusu, protože si lze upravit jejich výšku. Na šířce kelímku tolik nezáleží, rozhoduje délka balu kořenového systému. Navíc se velmi dobře přepravují a nevysychají tak rychle jako široké kelímky.
~ Nepozoroval jsem rozdíl ve vývoji rostlinek (po 5 týdnech) se zastřiženým kořínkem při pikýrování a s nezastřiženým. A to ani v rozsahu kořenového systému – kontrola při přesazování. Rozdíly byly, podle mého pozorování, individuální. Dvě nejsilnější byly každá z jiné skupiny.
Řízkování:
~ Plánované řízkování posiluje kořenový systém mateřské rostliny. Z jedné rostliny Mountain Magic jsem získal 6 řízků a přestože z mateře zůstalo jen torzo, vyrazila další silný výhon a ten rychle nasadil na květ. Pokud ji vysadím na zahradě, počítám se zkrácením DTM. Zatím ale neověřeno. Určitě také záleží na odrůdě.
~ Výsev pro řízkování je nejvhodnější provádět v první polovině ledna.
~ Mnohé řízky jsou silnější než sazenice ze semínek vysetých v první polovině března. Uvidíme, jak si povedou při porovnání plodnosti.
~ Při řízkování je nutné upravit výhon tak, aby zbyl jen vrchol. U některých rostlin jsem to neudělal a ony vyhnaly veliké spodní listy, které jsou při výsadbě k ničemu a vrchol vyvíjely velmi, velmi pomalu.
~ A jedna perlička: opravdu nelze vypěstovat řízek z listu. Zkusil jsem zasadit dva omylem ulomené zdravé listy do substrátu. Zakořenily dobře a stále rostou, ale jen jako listy. Nejspíš nemají dělivé pletivo.
Hnojení a zalévání:
~ Pokud pikýrujeme do výsevního substrátu a pak přesazujeme do růstového (živiny na 6 týdnů), důrazně doporučuji nehnojit vůbec. Byl jsem netrpělivý a tím jsem všechno pohnojil: při umělém přisvětlování začaly růst příliš rychle a přes polovinu z nich vůbec nerozvíjely květy. A to trvá doteď. Také záleží na odrůdě.
~ Dokonce jsem použil granulovaný hnůj hned při výsevu. Hned dvě chyby. Neměl jsem hnojit vůbec a už vůbec ne hnojem. Na pěstování doma to není vhodné hnojivo, jak složením, tak zápachem.
~ Sterilizace krtinců mražením (nejméně 5 dnů) v mrazáku a vyvařením na 95°C po dobu 2 hodin v zavařovacím hrnci se zdají rovnocenné, co se plevelu týká – žádný nemám. Nedokážu ovšem posoudit, jak je to s bakteriálními a houbovými nákazami. Výhodou mražení je nulový smrad a méně práce, výhodou vyvařování rychlost sterilizace. Příští rok otestuji, zda je sterilizace vůbec nutná.
~ V množství vody a častosti zalévání stále tápu. U větších rostlin teď praktikuji drsnou metodu: zalévám, až když vidím svěšené horní části. Zvadnutí mizí velmi krátce po zalití. Je velice pravděpodobné, že jsem je zpočátku přeléval. A to rajčata nemají v lásce. Paprikám to nijak neuškodilo.
~ Přípravek na doplnění vápníku a stopových prvků, který jsem nedávno začal používat, se jmenuje Sensi Cal od Advanced Nutrients. U menšího poškozeného Balkonzaubera viditelně zabral (světlé plochy se zmenšují a na nových listech nejsou vůbec), ale poškození velikáni nejeví známky zlepšení. Pravděpodobně příliš pozdní aplikace či nedostatečný obsah vápníku. Zdrojem vápníku je dusičnan vápenatý (norský ledek).

      Takže nashledanou na vlákně „Rajčatový hokus pokus – plísni navzdory.“