Rajčatový hokus pokus - průběh

Jasně Petře, ale tady občas poklesne teplota až k nule, což už není to pravé ořechové. Jedno přísloví říká: doufej v nejlepší, ale plánuj pro nejhorší variantu. Prostě chci být připraven na všechno (ne, že by to šlo). Takže jsem právě zahájil test vyhřívání, abych věděl, jaký výkon mám nasadit, pokud by se to stalo. Pak by totiž už bylo pozdě něco podniknout. Zapnul jsem 100W vyhřívač talířů: na obrázku to placaté a kulaté kovové těleso. To druhé (žluté za polykarbonátem) je 300W fén - železná rezerva. Pravda, teplota venku je podstatně vyšší, ale už po půl hodině je v balkonovníku o stupeň tepleji. Z 15 na 16,1°C. Předpověď říká, že nejchladněji bude okolo 5 ráno: 9°C. Tak vstanu a mrknu, kolik mám na podlaze balkonovníku - teploměr je dálkový. Abych si trochu udělal představu, jak to funguje. Původně jsem chtěl nechat otevřeno, protože nebezpečí nehrozí, ale pak jsem začal testovat. A než jsem to dopsal, zase desetinka nahoru. Zdá se, že na ten malý prostor těch 100W zatím stačí. Ale máte naprostou pravdu: letošní duben máme kliku s teplotami. Tak, jak jsme ji neměli v březnu. 

Milane, ja pri týchto nočných teplotách nechávam rajčiny v kvetináčoch aj v noci vonku, úpal nedostávajú na juhozápadnej strane. Pre násadu kvetov a plodov je dobré mať rozdiely medzi nočnými a dennými teplotami. Až keby sa to v noci malo blížiť k menej ako 4 stupne, ich presuniem do vnútra. Pokusne som vysadila prebytočné malé rastlinky von pod sklenníčky z 5 lit. plastových fliaš. Eva T

Evi, to samé už teď provádím. Tedy ty skleníčky z flašek ne, ale vlastně to není špatný nápad. Možná to zkusím taky. Ano, ty rozdíly teplot by je mohly nakopnout ke květu a plodům. Sice jsem jim doma na noc vypínal topení, ale ten pokles teploty byl tak malý, že to asi ani nezaregistrovaly. A úpalu se bojím jen na chalupě, kdybych je nechal v igelitových pytlích. Takhle jsem tam jednou totálně upálil papriky.

Jak si vedou Tvoji svěřenci - hrdinové, kteří ve skleníku přežili ty hrozné mrazy? Jmenovitě ta Startka?

Milan

22.4.18 Tak radostná zpráva: první rajčata se začínají stydět. Mají ještě 8 dnů, ale určitě je raději nechám přezrát, než abych je podtrhl. Taky papriky se pochlapují: plody už jsou tak 4 – 5 cm dlouhé a nejsou znetvořené. Dneska jsem provedl riskantní operaci: ty s plody jsem přesadil do 28 cm velkých kořenáčů (byly v 12 centimetrácích). Bál jsem se, že upadnou, což se nestalo a uvidíme, zda jim přihnojená směs (krtinec – cca 40%, růstový substrát Forestina – cca 50%, písek, granulovaný hnůj) pomůže s vývinem plodů. Snad se nebude opakovat to, co se mi stalo s jedním mrňavým rajčátkem: uhnilo a odpadlo. Sice žádná velká škoda, nemělo ani 1cm v průměru, ale stejně to mrzí. Těm velkým stále něco chybí. I ty 4 plodné Startky vytvořily jen několik rajčat každá (max.8) a utrum. Pravda, zaštípl jsem je, ale další vijany mají nasazeny, avšak nerozvíjejí je. V pátek 19.4. jsem aplikoval speciální přípravek s vápenným nitrátem a stopovými prvky Sensi Cal z Grow shopu. Ale obávám se, že je už moc pozdě. Zatím není vidět žádná reakce. Domnívám se totiž, pokud se mýlím, prosím vyveďte mne z omylu, že díky nedostatku světla nedokázaly vstřebat dostatek vápníku pro svá veliká těla, čímž je i jejich tkáň řídká, spodní listy žloutnou a vadnou rostliny jsou náchylné na popálení sluncem. A pokud vím, vývin plodů je také hodně závislý na příjmu vápníku. Možná k tomu přispělo i červenomodré světlo, které podpořilo rychlejší růst: příliš rychlý. Příští sezónu je budu zpočátku pěstovat určitě jen při denním bílém světle a pochopitelně úplně jiné odrůdy.
Dnes už přebírá štafetu druhá generace (Stupice, Balkonzauber, Vilma), tedy ty, které jsem vysel později a říkal jim „středňáci“. Jsou už delší čas v balkonovníku, který ale při tomhle počasí nechávám naplno otevřený i v noci. A houfně rozkvétají. Problémy velkých se u nich neprojevují s výjimkou 1 Balkonzauberu, jehož struktura hlavně spodních listů jeví četné světlé plochy v mezižebří. Jeho bratříčci jsou ale zelení jak vodníčci. Záhada.
Všechna moje ostatní rajčata (řízky, nový výsev) už se taky tmy venku nebojí: už vědí, že strašidla tam nechodí.
Uzavřený balkonovník jsem otestoval s vytápěním 100W, z 9°C jsem to zvedl na cca 12. Fén (300W) jsem nevyzkoušel, nebylo vůbec třeba. Vím, že jsem připraven i na teploty pod nulou. Tedy pokud zároveň nebude foukat 4 Baufort a neserve mi dvojitý i bublinkový igelit. Nic není dokonalé. Nebyla ani Fukušima.

Milan HP

Milane, aj moje Štartky sa už červenajú- teda tá vonku v kvetináči. Prihnojujem raz za 4 dni Kristalonom Gold a Kristalonom plod a kvet na striedačku- nedostatkom vápnika netrpia, listy im slnko nespálilo.Nocujú naplno vonku. Eva T

Evi, ty moje potíže budou asi tím, že jsem nadělal hŕbu chýb. A možná i trochu tím, že mám přeci jen ještě horší světelné podmínky než Ty (koukal jsem na polohu Tvého domu v Myjavě). Prostě daň za nezkušenost. A za to, že jsem neposlechl Tvé rady. Jenže člověk si to prostě musí vyzkoušet, aby těm radám uvěřil.

Koneckonců, na totálního začátečníka je to úspěch, i když nejde všechno tak, jak by mělo. Příští rok to napravím. Teď už mám i ten balkonovník, tak to bude všechno jiné. Vždycky když mne chytne chandra, kouknu na ty 4 červenající rajčata a hned zas dostanu chuť pokračovat. 

Jak si vede Tvoje Startka ve skleníku? Jak moc ji ty mrazy pozastavily?

Plánuju ukončit vlákno, protože etapa "doma" už je vlastně u konce a začíná etapa "venku". Tedy ten nejhlavnější důvod, proč jsem se do toho vůbec pustil. Řízkování proběhlo nadmíru úspěšně, takže jsem připraven. A moje řízkové přebytky dobývají svět.

Měj se. A díky.

Milan

Jak to děláte, že se vám to červená? Já mám všechno teprv zelené.

Upřímně: ani nevím. Mám spíš pocit, že dělám dost věcí blbě. Ale začali jsme s Evou hodně brzy: ona v listopadu a já v prosinci. Možná je to tím. A svítili jsme ostošest. To Vy asi ne. Proč taky v Bulharsku?

Teď jen jde o to, jak budou ta rajčata chutnat. Zatím jsou na Startku moc světlá, tak ještě počkám. Možná i přisvítím, ale to už je asi pozdě na zvýšení cukru.

Milan

Jaký je závěr vašeho pokusu? Stojí to za to a budete chtít tuto anabázi absolvovat každoročně, nebo provedete výsev v březnu, jak je běžné, bez komplikovaného stárání se?

Petře, závěr, tedy shrnutí domácí fáze pokusu se blíží. Teď, když vím, že to jde, soustředím se na odstranění chyb a větší úrodu. Takže určitě to opakovat budu. Ona ta domácí fáze totiž úzce souvisí s tou fází venkovní. Nejde ji přeskočit. A motivaci k té "štrapáci" mám před očima: zrající rajčata v dubnu. A navíc mám ještě další bláznivé plány na podzim a zimu. Takže se z toho nakonec vyklube celoroční záležitost. Prostě hobby pro důchodce.

Pokud bych to měl hodnotit jen rozumově, je to celé dost nesmyslné - spousta práce s ne zrovna skvělými výsledky. A ekonomicky je to nejdražší způsob pěstování rajčat na světě - letos. Příští rok už nebudou investice do materiálu, ale jen provozní náklady. Ale po stránce emocionální a i "znalostní" je to nádherná zkušenost a zážitek. A to je to, oč tu běží.

Milan