Rajčatový hokus pokus - průběh

Ivane, dík za dobrý nápad. Protože tohle je metoda, při které se moc živin ani humusu neztratí. Suché teplo humus pálí, propláchnutí vařící vodou zase vyplaví spoustu látek (musel bych ji tam nechat až vyschne) a ještě není dokonalé.

Trochu jsem se zabezpečil tím, že jsem nechal krtince v teple víc jak 3 týdny, takže semínka snad vyklíčila a škůdci se probudili. A pokud jsou oživení, ten mráz je spálí. Semínka nevyklíčená asi ne a houby a bakterie jen částečně. Spoléhám na to, že o zbytek se postará chytrá houba v substrátu. V nejhorším nějaký ten plevel vytáhnu. Uvidím. Tuhle várku - není toho moc, jeden šuplík mrazáku - vezmu jako zkušební vzorek a příště to bude pára. Dík.

Milan

Tak jsem včera vyndal krtince z mrazáku - po týdnu. Zemina úplně změnila strukturu: k mnohem lepšímu. Vypadá, a i se s ní zachází, skoro se mi chce říct, že líp než substrát. Takže příště použiju nejdřív vypařování (to pro jistotu) a pak zmrazení, to pro strukturu. Dnes jsem zkusil do toho vysadit i mochyni pro manželku (kontrolní skupina výsevový substrát Forestina - jasně, pro rajčata). Vsadil jsem si na krtinec+růstový substrát Forestina (cca 50/50). 

Milan HP

Milane, hoď sem nejaké foto tvojich najväčších rajčiniek, čo si tak skoro vysieval- ako prospievajú pod osvetlením. Eva T

Evi, rád bych, ale mám jenom tu webovku a krátký kabel. Posledně mi Vladimír napsal, že z těch fotek je houby vidět a měl pravdu (formuloval to ale velmi jemně).

Ale můžu je popsat: cca 40 cm vysoké, kolem 10 pravých listů (podle odrůdy), až na výjimky přiměřeně silné, květní vijany zřetelné za 7 listem Vitador, za 9 Startka i Bonseta. Vyrážejí další fazochy (zatím po 1 každá), takže jsem přistoupil k nucenému řízkování. Řízky z fazochů nijak neupravuji, ten Váš způsob použiju až na angličáky.

Problém je, že trpí lámavostí listů. (ale ten list jsem před chvílí zlomil šňůrou od osvětlení). Tedy spíš jsou listy křehké. Přes Vaše varování jsem je přihnojil, a to byla asi chyba. Přičítám to nedostatku vápníku, i když jsem jim ho dal v hnojivu. Samozřejmě už jsou vyvázány, i když ne úplně všechny. A už nemám, kam je dávat, protože s časem potřebují stále víc a víc prostoru a já si asi vzal moc velké sousto co do počtu. Odražeče musím pracně oddalovat od oken kvůli listům. Veškerá moje světelná palebná síla už je v provozu. Příští víkend přijde na řadu ten "pařník" na balkóně. Zatím jsem se poučil v tom, že jsem neměl začít tyčkovými odrůdami, ale keříčkovými nebo dwarfy. Ty Vaše odrůdy jsou asi na časné pěstování ideální. 

Milan

Chtěl bych se také "drze " vetřít do vašeho vlákna a sice z pohledu problematiky umělého osvětlování sazenic. Jelikož nemám možnost využívat parapetů jako např. Vladimír, pěstuji sazenice 100procentně pod umělým osvětlením. Jako první zdroj světla jsem použil LED svítidlo 38205 SOLE 17W 4000K. Toto svítidlo úspěšně používám od začátku února. Specielně pro tyto účely jsem ho nekupoval - pouze jsem si ho "půjčil" z naší kuchyně. Je dost drahé - 490 Kč. Dnes jsem prohledával UNIHOBBY a objevil jsem ještě něco výhodnějšího a sice LED svítidlo určené do podhledů TRIXLINE 18W 1590lm 2700K za 299 Kč. To už jde. Když jsem to rozsvítil - byla to "palba". Myslím že za ty peníze je to laicky řečeno asi nejvýhodnější poměr cena - intenzita osvětlení pro malého amatéra, jakým jsem já (asi 100 sazenic). Podle mých měření s expozimetrem při vzdálenosti asi 35cm od sazenic je intenzita osvětlení zhruba stejná jako venku při polojasné obloze. Sazenice očividně prospívají. To jsou mé prozatimní zkušenosti s umělým osvětlením.

Já nemám se světlem problém. Z důvodu cestování a nezalévání jsem však přestěhoval rajčata ze západního okna na jižní, ale studené. Teplota 8-14. Všechny přežily, ale vůbec nerostly. Tak jsem jich část vrátil do tepla (17-22 st.) a hned druhý den byl viditelný přírůstek asi o 1 cm. Takže jsem je postupně přenesl všechny na původní místo. Škoda tak dobrého bezplatného osvětlení.

Mimmo, trochu Vám závidím ty podstatně lepší podmínky. Možná začnu uvažovat o stěhování na jih. Ale ten vztah světlo - teplota je opravdu klíčový. Ten celkem zvládám (ne už tak řízení teploty). Jakmile ale k tomu přidám vodu a velikost rostliny, začínám se v těch 4 rozměrech ztrácet. Při přesazování jsem si všiml, že jsem nejspíš některé rostliny "usušil". Odumřely jim kořínky, zvlášť v klíčivém substrátu Agro. Takže to teď řeším intuitivně a beru na sebe riziko, že je přeleju. Zdá se mi menší než než riziko usušení. Jsem vedle?

Milan HP

Je moc dobře, že jste se "vetřel" sem. Je to o sdílení zkušeností. Takže ze své, zatím krátké, zkušenosti vím, že jsem to těmi cca 50 Watty na svítidlo nejspíš přepísk. 20 - 30 by bylo asi stačilo. Samozřejmě záleží na vzdálenosti zdroje od vrcholů rostlin. Moje rajčata také říkají, že bílé světlo je při stejné teplotě nestimuluje tolik k růstu jako to červenomodré, což je někdy žádoucí, někdy ne. LEDky jsou pochopitelně nejefektivnější v poměru ke spotřebě - je ale potřeba počítat se světelným výkonem v lumenech. Bílé LED světlo se dosahuje pomocí luminoforu, takže je spektrálně podobné zářivkám i bílým výbojkám, ale luminofory se od sebe mohou hodně lišit a jejich účinnosti časem ubývá, a to i dost podstatně. A mám dojem, že opravdu u bílého LED světla moc nezáleží na teplotě barvy. Ze začátku jsem přisvěcoval jen 2700°K, teď mám 4100 a 6500°K a nepozoruji rozdíl. Což ovšem není zas až tak průkazné.

Ale první Startka, která vykvetla, je pod čm světlem. Celou tu dobu. Ty pod bílým mají sice poupata už dlouho, ale nějak je rozvíjejí pomaleji. Jasně, může to být náhoda: dvě rostliny, byť stejné odrůdy a stejně vyseté, nikdy nejsou identické. Stejně jako jiné podmínky. S jistotou budu moct říct tak po pátém opakování.

Škoda, že jste nenapsal, kolik luxů jste naměřil. Provedl jsem nějaká měření a domnívám se, že na počátku vegetace je úroveň kolem 1000lx dostatečná - ne nutně 12 hodin denně. Moje nepřisvětlovaná rajčata z 19.1. rostou také, sice pomalu, ale rostou. Později pro růst a kvetení je potřeba úroveň osvětlení zvýšit někam mezi 3 - 4000lx. Ale protože je nepěstuju v úplné absenci denního světla, nedokážu říct, kolik dostala světla přes den. Dnes například bylo opravdu slunečno a západní okno dostalo dost pecku během 3 - 4 hodin. Až jsem měl obavy, aby je to nepopálilo. Nestalo se.

Milan HP

Milane HP: Pomocí expozimetru nejsem schopen naměřit množství luxů, to bych musel mít na měření luxmetr. Pouze porovnávám výchylku ručičky expozimetru venku a uvnitř.  Pokud bych se tím živil, byla by to jiná situace a potřebné světlotechnické vybavení by byla nutnost. Jinak taky doufám, že z umělého nasvětlování i při 4000K zbude dost užitečného spektra ČM a nějak to vyroste.Samozřejmě vím, že existují specielní LED zdroje spektrálně uzpůsobené k podpoře růstu, ale to je jiná cenová kategorie. Jinak vítám výsledky pokusů, týkajících se zjištění, že na teplotě umělého světla ani tak moc nezáleží.   Alex

Alexi, s těmi mými závěry opatrně, jsou nepodložené změřitelnými fakty. Luxmetr jsem si půjčil z místní elektroprodejny a budu muset znovu. Třeba by to šlo i u vás.

Ale co se týká cen LED grow zdrojů, používám čínské žárovky přímo dodané a jejich cena při příkonu 54W každá mi vyšla na asi 380 Kč za kus. Trochu to trvalo, než je dodali, ale tady u nás stejná žárovka stojí 850. Ty grow reflektory, které tady nabízejí za téměř tři tisíce nejmíň, jsou jen červenomodrou obdobou toho, který mám v denním bílém světle z Elmaxu tady za něco přes 500. Kšeft je kšeft.

Milan HP