Rajčatový hokus pokus - nová sezóna II

Není rašelina jako rašelina. Vřesovištní rašelina je hodně kyselá, potom je rašelina přechodová a rašelina slatinná jejíž pH není potřeba upravovat. Pochopitelně firmy, které vyrábí substráty pH hlídají a upravují tak, aby vyhovovalo tomu pro které rostliny je určeno. pH lze upravit třeba přídavkem mletého vápence.

           Vladimír

Vladimíre, já napsal "rašelinové" jen abych je odlišil od těch dalších. Ano, není rašelina jako rašelina a myslím, že rajčata jsou na to docela citlivá. Ale když už jsme u těch výrobců: nemám k nim plnou důvěru. Třeba když jim dojde ten správný druh rašeliny a další dodávka je v nedohlednu, myslím, že výrobu a prodej nepřeruší - nahradí to něčím jiným. Peníze jsou peníze. A hop, je tu lidoop, tedy várka, která nefunguje. A Jiffy byly v mé historii opravdu jen minutovou záležitostí. Chtěl jsem si práci ušetřit, ale spíš jsem si jí přidělal tím, že jsem musel vysít jinou várku a jinak. V mém příspěvku ale šlo opravdu jen o tu síťku.

Milan

Někde jsem četl, že máš problém s těmi krásnými rajčaty, které jsi vysadil na to pole. Píši pole, protože jsou tam takové podmínky jako na poli. Což je také můj případ. Píši o zahradě, ale něco jiného je zahrada za domem, případně když ji odděluje od domu jen nějaký dvorek. A něco jiného je třeba i nevytápěný (občas temperovaný) skleník. Stejně tak oni nejsou schopni konkurovat pěstitelům s vyhřívanými skleníky. Víkm, že jsi sputěživý typ, ale s tím se musíš smířit. Rady pěstitelů ze zahrad za domem asi těžko budeš realizovat na svém poli. Mám zkušenost s pěstováním rajčat ve kbelících 10 litrů a také ve 30-ti litrových. Jedn rok jsem jich měl víc než třicet. Již nikdy více. Nedá se to uzalívat. Plno práce a efekt žádný. Moc mně mrzí, že máš ten problém s těmi sazenicemi, ale doufám, že se ti vzpamatují. Jinak já si myslím, že problém nebyl ve venkovních teplotách, al v tom jak jsi připravil půdu pro ta rajčata. Mám dojem, že jsi pod rajčata našlapal listí a prolil je horkou vodou, nepamatuji si jestli jsi tam dal ještě nějaké hnojivo. Udělal jsi něco, co se dělá při zakládání teplého pařeniště. Ano tak se to udělá, ale počká se týden až dva a potom se teprve sází, protože při tom tlení listí dokáží bakterie vytvořit steně jako v kompostu i teploty nad 70 °C, To je má doměnka. Jinak moje vysazená rajčata jsou v pohodě (pochopitelně by jim bylo lépe při teplotách o pět stupňů vyšších), a pomalu rostu, vrcholy jsou zelené, jen ty spodní listy hrají různými barvami. Kdybych to měl shrm)nout, tak MP to má ve svých rukách a já jen sleduji co udělá.

           Vladimír

PS.: Minulý týden jsem vysadil polovinu paprik do tunelu z NT 50 g/m2, včera jsem tam nahlídl a zdá se mně, že už rostu. Myslím si, že takový tunel by byl pro tebe do budoucna jedním z řešení.  Udržuje vzdušnou vlhkost, propouští světlo a teploty jsou minimálně o dva tři stupně vyšší, jak ve dne tak i v noci. Není třeba ho za slunečných dní oddělávat, protože se tak nepřehřívá. V tomto případě působí jako stínící tkanina.

Vladimíre, díky.

Ano, měl jsem počkat až fermentace začne, jenže já to tam dával v teplém počasí za teploty půdy tak na hraně únosnosti a počítal jsem, že fermentace naskočí až zase přijde ochlazení. Vysokých teplot se nebojím, protože to množství biomasy pod každou rostlinou je malé, velmi studená půda odvede excesy a jsou oddělené vrstvou hlíny. Nedělal jsem to poprvé a nikdy předtím jsem s tím neměl problém. Spíš si myslím, že tohle počasí je extrémně studené, alespoň tam u mne nahoře a že a) fermentace možná ještě nezačala b) pokud začala, nevytváří dostatek tepla. Nicméně nenechám to jen u doměnek, změřím teploty půdy jak v trávě, tak okolo a bude jasno. Ty příznaky jsou velmi podobné tomu, co jsem měl u sazenic loni po tom, co udeřila chladna. Pevně věřím, že přežijí, ale viditelně neprosperují, což rozhodně oslabuje imunitu a tak se bojím i napadaní Alternarií.

A ano, napadlo mne vyměnit igelit za netkanku. Říkáš 50g/m2. Případně zkusím přikrýt další záhon. I při té mizérii pořád hledám, co líp funguje.

S těmi květináči se to zatím jeví jako jediné východisko, ale prostorově limitované. Takže nějaká část do nich půjde, ale některé nechám ještě v kartónech pro případ, že se přeci jen oteplí. Tedy hlavně půda. Možná, že jim udělám přechodné období, přesadím do menších kontejnerů a po oteplení vysadím nahoře (jestli nějaké bude). Některé nechám dole. Jedná se už jen asi o 20 sazenic. Je to všechno pořád v běhu. Průšvih je, že už tam nahoře jsou i 4 Mountaineerové. Pokud by nepřežily, nebude test moc průkazný, i když jsem si dva naštěstí nechal dole. Jednoho Delighta jsem věnoval. Utěšuje mne to, že by měly být odolní i proti Alternarii.

Dneska jsem se tam nahoru nedostal. Tak zítra provedu hloubkovou kontrolu. Doufám, že budu mít slušnější zprávy.

Milan

Milane, péíšeš pořád tam ahiře. Kde to vlastně máš. Pojem nahoře mně nic neříká.

           Vladimír

Aha. Takže nadmořská výška 570 mnm, obec Čeřeniště, pop. číslo 27 (patří to k Malečovu). Můžeš se podívat na mapy a uvidíš typicky kopcovatou krajinu, všude šutry a skály. Zahradu mám plnou teras a terásek, uprostřed je záhon ve tvaru orlice Mattoni. To není frajeřina, to je kvůli slunci a kvůli tomu, že chci pěstovat rajčata jen v jedné linii. Proti plísni to loni moc nepomohlo, ale daleko líp se to obdělává a obsluhuje. Je to otevřené směrem k západu, takže to tam fouká vesele, ale zase je svah obrácen směrem k jihu, takže sluníčka je habaděj (tedy když vykoukne). A vidím přímo na Milešovku. Nádherný výhled.

Půda je jílovitá, pod vrstvou těžké ornice tak ve 20 cm je žlutý jíl (Ty ho máš taky, ne?), který když zaschne, ztvrdne na beton (ale rozbor pH jsem ještě v posledních letech neudělal - ze zkušenosti vím, že rajčatům se tam celkem daří). Kamínky se tam roděj samy. Ale nevyměnil bych to ani za nic: prostě mně tenhle charakter krajiny víc než vyhovuje a ta trocha dřiny navíc, to je jen lehká daň. Rozdíl v teplotách mezi Ústím a Č. obvykle kolem 4°C. Pouze za inverzí se to mění. Rozdíl v nadmořské výšce 420 m.

Milan

Já jsem 555 mnm na Vysočině, velmi větrné místo a letos jsem vysazoval ven 10.5. z důvodu velikosti sazenic (výsev 15.2.). Když jsem viděl tu předpověď, tak nemělo smysl to doma déle "sušit". Po pár dnech jsem polovinu zubožených sazenic zakryl netkankou (21g/m2) a polovinu PE folií. Jsem zvědav, jestli se rozdílné zakrytí nějak projeví. Za nějaký čas poreferuji zpět.

Já mám těch kombinací ještě víc k porovnání. Holý záhon, záhon s černou netkanou na půdě a záhon s netkanou a polyetylénovým tunelem. Bude velmi zajímavé porovnat naše výsledky. No, hlavně aby přežily. Už se pomalu smiřuji s tím, že tam budou první červená rajčata nejdřív v srpnu. Vysazoval jsem stejně jako Vy. A mnohé z nich už tenkrát vesele kvetly.

Ponechal jsem si doma ještě asi 20 sazenic, protože nemá smysl je dávat do zahrady. Snad ještě vydrží. Sice budou mít metr a víc, ale s převozem už si poradím. Něco půjde do květináčů a buď zůstane dole nebo půjde nahoru. Děsnej rok.

Milan HP

Bude líp ;)

Já mám ještě jednu chuťovku k porovnání. Sazenice postižené reziduem herbicidu v substrátu vs. zdravé sazenice - ve 3 různých podmínkách - PE folie, netkanka a skleník. Kombinací asi až příliš :)

Tak jsem nějak zabloudil na tohle vlákno a přečetl si naše stesky ohledně počasí loni na jaře. A našel to Vaše "bude líp". Bylo, byť o hodně později, ale letos se mi zdá, že se historie opakuje. Nevím, čím to je, ale to globální oteplování k nám ne a ne trefit. Ba ne, pamatuju 2018, to tady bylo usazené jako na nočníku. Ovšem od té doby nějak bloudí. Loni mi šly brambory do země až 9.5., salát jsem sice vysel koncem března, ale začal vylézat tak nějak po 3 týdnech. Pravda, je to skoro 600 m vysoko, ale i tady dole ve 150 mnm si to teplo letos dává na čas. 

Nicméně se letos rozhodně nenechám vyprovokovat k předčasným akcím. Nebo že by přece? Kdo ví?

Milan HP