Rajčata tolerantní k plísni bramborové

Pro jistotu ještě upřesňuji, že tato rajčata pěstuji na jiném místě než jsou ostatní, sprášení jinou odrůdou je v podstatě vyloučené. Tam, kde jsem je kupovala, to bohužel 100% nebylo. Rostlin mám 6, z toho jedna je zřejmě křížená s Pineapple (velké, oranžovo-červené duhové beefsteaky, 500 - 700g, sladké, ovocné chuti, velmi šťavnaté) a jedna má plody tlustého srdcového tvaru (chuť zatím nevím, teprve začínají zrát). Semínka samozřejmě pošlu z těch autentických R.A.F., co jsou na fotografii. Uvádím to ze slušnosti pro pořádek a taky jako malou výstrahu, že ani těch 5 či 10 semínek za pořádně vysokou cenu nemusí být čistých, bohužel.

Napište něco víc o chuti rajčat R.A.F. Jsou sladké? Jak byste je hodnotila v porovnání k, všem dobře známým, tornádám?

Díky. Pavel

Dobrý den, 

mají dobrou rajčatovou chuť, vyvážený poměr sladké i kyselé, bez štiplavého dozvuku (tím je myšlena ta jemnost).

L.T.

Dle toho mála co lze na internetu zjistit, měla by ta rajčata R.A.F být determinantní (keříčková). Je tomu tak nebo jinak a Vy jste je pěstovala jako tyčková? 

                       Mr Big

Jsou polodeterminantní. Nechala jsem je růst na cca 3 hlavní výhony a pak, jak se jim chtělo. L.T.

Koncem týdne jsem dostala z Ruska semínka rajčete odrůdy Gaja. Jde o keříčkovou odrůdu s kulatými plody běžné velikosti. Měla jsem požadavek na Fytoftoroustovyčnyj, místo této odrůdy mi byla dodána Gaja. Mnou požadovanou odrůdu nesehnali, dodali náhradní s deklarovanou odolností proti plísni. Zkušebně jsem zasala dvě semínka, i když je již pozdě. Pro odzkoušení odolnosti k plísni pozdní výsev nevadí. Máte někdo zkušenost s pěstováním odrůdy Gaja?   Jiřina

Philovita: Letos jsem začal pěstovat rajčata Philovita ve skleníku. Zasázel jsem rajčata moc hustě na konci února. Vzhledem k časnému začátku pěstování mám už na všech rajčatech plíseň, snažím se držet noční teploty nad 16°C aby se plíseň dál nešířila. Co se výsledků, pak philovita vykazuje asi 1/3 napadení proti ostatním rajčatům. Lze říct, že je citelně odolnější, ale žádný zázrak to není. Co se chuti týče pak není špatná. Na druhou stranu cherola má větší úrodnost a možná i lepší chuť. Základem ochrany proti plísni jsou vysoké noční teploty. Pokud jsou nedosažitelné tak postřik.

Chtělo by to nějakou fotodokumentaci. Dovolím si pochybovat, že jde skutečně o plíseň bramborovou, která u nás přezimuje jedině na skladovaných bramborách. Šíří se teprve z nemocných rostlin vyrostlých z nakažených brambor za vhodné vlhkosti a teploty. Plíseň bramborová se proto na rajčatech začne vyskytovat podstatně později (angličané používají název "LAST BLIGHT"- pozdní plíseň), pro jinou chorobu mám dojem, že pro alternariovou skvrnitost listů používají termín "EARLY BLIGHT"- raná plíseň. Příznaky podobné, nebezpečnost plísně bramborové je však nepoměrně vyšší, během dvou tří dnů zničí všechny rostliny.

                   Mr Big

Dovolím si podobně jako Mr Big polemizovat s příspěvkem hosta 235.147.

Ve skleníku pěstuji rajčata dvacet let a proti plísni bramborové jsem nemusel ošetřovat ani jednou, pokud se tam vyskytla, tak v omezené míře pod otevřenými okny, kde byl porost delší dobu po dešti ovlhčený.
Dál si nemyslím, že noční teploty nad 16°C mohou zabránit šíření plísně, mnohem důležitější je zabránit dlouhodobému ovlhčení listů, bez přítomnosti vody na listech infekce plísně nevznikne, což ve skleníku není problém, protože tam neprší. Troufám si tvrdit, že ani alternáriová skvnitost by se při správném větrání a zalévání neměla ve skleníku moc rozšířit.

a v práci jste dopadli jak? jiste bylo asi hodne pokusu na toleranci a odolnost na bramb.plisen, že? jsou nejake vysledky? prepokladam, ze jsou na tom hůře keř.odrůdy, které přece jen jak jsou u země, jsou více napadány..díky :)