Rajčata 2021

Milane, hlavně pro tebe jsem udělal fotku jedné zajímavé sazenice. Odrůda běžná, Start F1, ale růst trochu jiný. Na obrázku to není vidět, ale za pátým listem jsou už drobná nasazená poupata. Je to vlastně zakořeněný vrchol rajčete, který byl odříznut za šestým listem. Počty sedí, indeterminantní rajčata mají první květenství za jedenáctým listem, takže 6 +5 sedí. Pro mne to znamená, že Start by mohl být asi nejlepším rajčetem pro mé pařeniště. A pro tebe v bytě by taky neuškodilo, kdyby ta tvá rajčata nebyla až zas tak vyčouhlá.

           Vladimír

Vladimíre, tohle je, no, nechci přímo říct nápad století, ale otevřená cesta pro nás oba. A jak jsem praktický, hned mi to šrotuje. To by pro mne znamenalo ještě dřívější výsev a pro Tebe také. Tohle stojí za podrobnější "nápadník". A ty "matky" by se také daly využít. Startka mi totiž vychází po všech stránkách, tedy kromě odolnosti proti fytoftoře, jako hodně odolná. Ozvu se.

Milan HP

Toto bežne robím, všimla som si to už pred pár rokmi. Start je veľmi dobrá odroda na takéto pokusy, akurát obyčajne, prvé kvetenstvá sa dobre vyvinú, až keď má rastlina dobrý a zdravý koreňový bal, takže niekedy vedia tie prvé zakrnieť, prípane v 1 vijane sa vyvinie iba 1-2 plody.

   Eva T

Když paní Jiřina přišla jako první s klonováním rajčat, tak jsem na pozim 2012 vysel semena německého rajčeta Philovita F1. Přes zimu jsem klonoval a v květnu jsem měl 35 rostlin schopných výsadby.Osm rostlin jsem vysadil, jedna už měla nasazený celý vijan (květy i malé plody). On to vlastně nebyl klon, ale uřízlý vrcholek sazenice. Pokud se odřízne spodní část, tak rostlina po zakořenění pokračuje normálně v růstu, je to jako když se amputuje třeba noha.Pozná se to podle toho, že už první list je opravdu velký, jako by to byl ten šestý nebo sedmý. Nevěřil jsem moc tomu, že z těch květů a plodů něco bude, ale všech dvanáct normálně uzrálo, jen byl problém v tom, že ležely na zemi. Právě proto, ty první listy některých byly tak velké a kelímky 200 ml malé, tak jsem to klonování už vzdal, také proto, že nepotřebuji víc rostlin, neprodávám ani nerozdávám, nemám komu. Možná u Start F1 to bude jinak, ale to teprve uvidím. Ve starém vlákně jsem našel jednu fotku z toho klonvání. Je tam patrný rozdíl mezi klony a zakořeněným vrcholem. Vlevo vzadu mateční rostlina, vlevo vpředu zakořeněný vrchol, ostatní klony první generace.

           Vladimír

mohu si vyložit klonování jako zakořenění oddělené části původní rostliny? Pokud ano, pak každý rok, jakmile rajčata začnou vytvářet zálistky, tyto vylamuji a nechám zakořenit v zemi. Vzniklé nové rostliny pak opravdu mají plody z prvního vijanu nezřídka na zemi. Což není vůbec špatné při pěstování ve skleníku. Walter

Waltře, tohle je moje oblíbená metoda, jak získat zelené plody na dozrání v interiéru na konci sezóny, tedy na zahradě. Loni jsem ale dopadl na hubu díky plísni - přežily jen řízky z odolných. Ostatní odešly snad ještě rychleji než jejich matky. Letos nechám jen zálistky z odolných. A potvrzuji, že u řízků jsem musel velice často první vijany (ale někdy i druhé) podepírat vidličkami, protože by se jinak válely po zemi.

Tady jde o to, že by se uřízl vršek, a zakořenil tak, aby se snížila výška rostliny. Mám je přes zimu doma na okně a sazenice tyčkových (ale i dwarfa Arctic Rose) mi pak přerostou, abych tak řekl "přes hlavu", tedy nad okno, kde už není moc světla. No, je v tom i trocha mé lemplovatosti: nějak mi nevychází je pečlivě udržovat. V lepších letech jsem to řešil jejich vyhozením, většinou už v dubnu, na balkón. Letos jsem to udělal jen u části, protože se zrání na balkóně hodně zpomalilo a navíc jsem je musel přikrývat netkankou. A Vladimír je zase potřebuje snížit do hlubokého pařeniště. Ovšem když bych chtěl jako letos první rajčata už v březnu, znamenalo by to je vysít už koncem září či začátkem října. Teď seju začátkem listopadu. 

A teď trochu teoretizování: v podstatě bych si asi mohl ponechat nejen vrcholový řízek, ale i matku. Ta vyrazí - Startka velmi ochotně - několik zálistků. Když je vyštípu na dva, bude i matka mnohem menší. A tipuju, že by mohly mít plody v přibližně stejném čase, i když matka asi dřív. No, šedá je teorie, strom života je zelený: příští rok to zkusím.

Milan HP

Klonováním se rozumí to, že se hlavní stonek sazenice rozdělí na několik částí a ty se zasadí. Tím se třeba z jedné sazenice dostanou čtyři nové rostliny aniž by sazenice měla nějaký zálistek. Nemusí se čekat, až sazenice začne míét zálistky.

           Vladimír

Pokud se nejedná o vzácné druhy, kde je třeba šetřit semínky, není jednodušší rostlinu postupně sadit čím dál hlouběji? Loni jsem zakořeňovala zálistky a vyšlo mi, že plodí zhruba nastejno s rostlinami vysetými v době odlomení zálistku, takže jedinou výhodou "klonování" pak zbývá ta menší výška. Nebo máte zkušenosti s výrazně ranější sklizní? U mě to bylo jen pár dní.

Postupné zapouštění má navíc tu výhodu, že kořenový systém bude rozvinutější. Letos jsem přesazovala lednové výsevy kvůli výšce do L nebo do U a nyní mají první vijany zhruba za 4. listem. Příští rok se chystám v zimním výsevu zapustit Startky co to půjde a zaštípnout vrchol v cca 1,2 metru - to je ještě velikost, se kterou dokážu doma manipulovat. Elen

Elen, klonování, po staru řízkování, nevede k ranější sklizni, tedy alespoň ne podle mých zkušeností. Bez ohledu na to, zda uřízneme vrchol či použijeme zálistky. V roce 2018, když jsem ještě neměl dostatečné zdroje semínek, jsem dělal řízky z Mountain Magiků. Odřízl jsem nejdřív vrchol a pak i přebytečné zálistky. Získal jsem 5 či 6 rostlin. Někde na vlákně Rajčatový hokus pokus jsou i výsledky ve výtěžnosti: pamatuju, že nejlíp ze všech si vedla původní matka. Co do ranosti, tak výnosu. Je to i logické: řízky potřebují čas k zakořenění, což je zpozdí, ale i poněkud oslabí, protože mají méně vyvinutý kořenový systém.

Zapouštění rozhodně pomáhá podstatně. Je tam jeden háček: čím víc je zapustím, tím rozsáhlejší kořenový systém vytvoří a pak rostou o to rychleji. Každý rok si říkám, že je musím "umravnit" včas a důsledně, jenže je mi to pak líto a každoročně mi přerostou přes hlavu. Jasně, moje chyba. Možná v kombinaci s odříznutím vršku bych tu výšku mohl lépe regulovat, jenže to zpozdí první úrodu a ta je pro mne nejdůležitější. Jinými slovy, byl by zapotřebí ještě dřívější výsev, odhaduju o cca měsíc. Rozhodně to letos na podzim zkusím. Dvě rostliny maximálně. Startku a Arctic Rose (což je trpaslík, ale u mne přerostl do 150 cm).

Vyhledal jsem ty výsledky ve výnosech. Mountain Magic, porovnání výnosů různých typů rostlin:
Mateř (setá 7.1.18) = 6,223 kg
Řízek 1 = 3,127 kg
Řízek 2 = 2,642 kg
Semenáček 1 = 5,197 kg
Semenáček 2 = 3,427 kg (oba seté 15.3.18)
Semenáčky i řízky byly vedle sebe, ale na různých stanovištích a mateř byla samostatně také jinde. Proto jsou ta čísla jen orientační: mohly mít různé půdní podmínky. Zvlášť řízky, které rostly blízko višně. Zalévání a sluneční svit ale byly velmi podobné u všech.

Milan HP

Mám jednu výhradu: Píšeš že odřízneš vrchol a pak i přebytečné zálistky. Ale to jsi v úplně jiné době a pochopitelně tím opravdu zpozdíš růst. Ale já odříznu vrchol v době, kdy rostlina nemá a ani nemůže mít žádné zálistky. Do týdne zakoření a prakticky dožene ostatní a dokonce i původní matku. Jinak je to tvoje věc, co budeš dělat. Jinak když vidím tvé rostliny za oknem, tak mne z té délky jímá hrůza, proto jsem si myslel, že by ti to mohlo pomoct..

           Vladimír