Rajčata 2021

Vladimíre, vidět jste ji tam nemohl, neb jak píše pan 28.103, jedná se o preventivní postřik. Zdraví Mirek

A co si myslíte že z toho peroxydu zbyde do druhého dne. Jeden kyslík unikne do vzduch a voda vyschne. Jaká prevence. Druhý den přiletí spóry plísně bramborové a je vymalováno. Je to obyčejná chemie pro základní školy. Takových a podbných videí je plno. Viděl jsem stíkat mlékem, jinde se stříká zkvašenou sacharosou (C2H5OH), atd. Ale výsledek nikde pořádně zdokumetovaný, stejně jako stonky propíchnuté měděným drátkem. Nediskutoval bych o tom, ale šířit takové bludy není dobré. Nemyslím to zle.

           Vladimír

Ještě dodatečně jsem viděl v případě aspirinu a sody, že dotyčná osoba (asi ten pán taktéž z videa) dával do postřiku lžíce slunečnicového oleje. Aby se postřik udržel na listech... Možná máte pravdu a je to něco jako modla, aby plíseň nepřišla. Já to praktikoval jen u jedné odrůdy a jedné rostlinky varianta Roubínek. Ta mi přežila. Byla ale také zasazena úplně jinde, ba jiném místě. Těch 80 rajčat si ani nešktrlo... Taková škoda =( Letos to zkusím ve velkém měřítku a uvidíme.

Nechat si sestřelit 80 rostlin rajčat plísní je známka velkého nepochopení. Veškerá práce s tím - a jistě jí nebylo málo - přišla vniveč. Nechápu, že někdo založí tak velký porost a pak se jen dívá, jak to jde do kopru. Uniká mi smysl toho počínání.

Smysl toho počínání byl jasný. Rajčata jsem nikdy nesázel. Vlastně nikdy jsem nic sám nesázel. Vždy to dělal dědeček, ale ten již teď jaksi nemůže... Koroňák = nuda. Tak jsem to zkusil napoprvé. Těch 80 rajčat lehlo téměř instantě jakmile ta plíseň přišla, zkoušel jsem to zastavit pak dodatečně tím peroxidem, ale bylo pozdě. Jednu rostlinku co mi zbyla ještě v květináči jsem pak pravidelně postřikoval. Ta mi plodila asi 2 měsíce do konce září. V září jsem už toho pstřikování nechal s tím, že bude zima a v říjnu ji zneškodnil, už hnědla takže bych řekl, že plíseň se nezastaví.

Vladimíre, měděný drátek rozhodně nezadrží nápor plísně, vyzkoušeno, potvrzeno. A peroxid vodíku nemůže být prevencí proti plísni ani když se smíchá s olejem (to ale nemusím zkoušet, to je kec od pohledu). Na rozdíl od prokysličení půdy peroxidem. A ti pachatelé těchhle videí či článků jsou velmi často - neříkám, že vždy - jen redaktoři, kteří k problematice jen přičuchli. Tuhle tam byl článek o plísni,  na fotkách ale byla suchá hniloba. Jenže se mi zdá, že šíření babských (nefungujících) rad a i mýtů je prostě médiím vlastní. Závěr: založíme naše vlastní MythBusters. Založíme vlákno třeba pod názvem "Je pravda, že...?" No a když nebudeme vědět, tak to prostě vypálíme rovnou. A poradíme: zkuste a dejte vědět.

Milan

Myslím si, že takové nějaké vlákno by bylo dobré. Byla by to protiváha těch babských rad (jak píšeš), které obvykle končí tím, jak to rajčatům pomohlo. Pochopitelně nikomu bychom nekradli jeho víru.Upozorňovalo by se v něm na ty různé praktiky, kdy se třeba dávají rajčatům vitamíny v různé formě. Mají vůbec rostliny z nějakého vitamínu prospěch stejně jako zvířata? Nemělo by to ale být jednostranné vlákno.

           Vladimír

Ja jsem teda ty sazenice doma postrikal pripravkem Dithane, doufam, ze to neni moc jedovate, kdyz to pestuju doma :)   Nebo je ten peroxid lepsi na sazenice? Cim to lidi osetrujete jeste?   Jo a nevadi, ze po tom postriku zustaly zaschle skvrny na listech? A co rikate na tu papriku, kde je problem?: Pred par dny vypadala v pohode a ted tohle, to je tezky to pestovani.

Kvark, nemám skleník ani pěstební stan, přísadu rajčat piplám roky za oknem, od května na volných záhonech bez stříšek. Pokud mi vznikl jakýkoliv problém u malých sazeniček, příčinou byl vždy koupený substrát. Ne jednou jsem je zachraňovala přesazením do kelímku s obyčejnou zeminou ze zahrady. Dávám si velký pozor, aby nebyly rostlinky přelité, což vede k padání mladých rostlinek s ještě nerozvinutým kořenovým systémem. Co mě zaráží, je teplota ve stanu. Neumím si představit, že při takovém klima 29/25 stupňů mohou rostlinky směřovat k vitální sazenici. Ve srovnání s mým oknem, kde udržuji max. 21 stupňů a na noc topení úplně vypínám. Když svítí odpolední sluníčko, stíním žaluziemi na vodorovno komplet celé okno, jinak by mi všechny rostlinky po hodině odešly. Máte pravdu, je to těžké pěstování, zvláště, když se začíná. Pokud jde o jedlou sodu, používám úspěšně vodu se sodu jako zálivku kropicí konví na listy, ale až u vzrostlých - kvetoucích a plodících rajčat, každý týden. Podle ruských videí jsem předcházející tři roky používala opakovaně roztok  vody s mlékem a peroxydem na listy brambor. Obojí mělo pozitivní efekt na zdraví a pevnost listů. Pokud jde o plíseň, ta samozřejmě přišla, ovšem u rajčat až v době, kdy jsme byli v dlouhodobém přebytku a v zemi už byly brambory k vykopávání.

Obávám se, že vaše sadba je na odpis. A stejně tak se obávám, že nákup pěstebního stanu, vynálezu původně určenému k pěstování cannabisu, nebyl tak úplně dobrý nápad.

Nicméně zkusím vám říct, co bych udělal, být ve vaší situaci. Prošel bych celou sadbu, to, co ještě vypadá, že může vytvořit slušnou sazenici, bych přesadil do nových nádob s novým substrátem. Třeba Gramoflor Professional 70 l, případně smíchaného s trochou nezávadné zeminy ze zahrady (ne třeba z pozemku udržovaného Round Upem!) a písku. Osobně bych tu směs ještě sterilizoval, nejlépe v mikrovlnné troubě, ale to mnoho lidí nedělá. Kořenový bal ze starých nádob bych spláchl namočením do vody, možná s lignohumátem podle návodu. Dále bych rozšířil nějak parapety na oknech (stůl, police, cokoliv) a to, co chci zachránit bych dal tam. Pokud byste měl dojem, že nemají dost světla, můžete je dát na dvě či tři hodiny po setmění do toho růstového stanu, ale teplotu rozhodně udržovat pouze kolem 20°C a ještě večer je zase vrátit zpátky na okno. Tím jim prodloužíte den. Ale teď v březnu už to není podle mne nutné. Vaše "průvanová" stará okna budou výhodou: udrží nižší teplotu, 17°C je stále okay a zajistí pohyb vzduchu. Malé rostlinky totiž naprosto nezbytně potřebují denní světlo nebo denní bílé umělé, to červenomodré je určené na jiný účel. A časté větrání. A ta rajčata bych vysel znovu, na to je ještě čas. Jakákoliv chemie, použitá na malých sazenicích hrozí katastrofou. Včetně sody bicarbony (to už tu také bylo).

Nemůžu zaručit 100% úspěch, ale v nejhorším můžete zase sazenice koupit. A ještě jednu věc: ten stan před dalším použitím vysterilizujte, třeba UV světlem - pochopitelně prázdný. Teď je plný spórů. 

Milan HP