Rajčata 2021

Hola Hola, Milane, jak Ti to jdem pochlub se :)
Které odrůdy jsou již ve věčných lovištích?

dnešní fotky ze skleníku, rajčata už nikdo nechce ani sklízet. Walter

At nasadim jakoukoliv  tyckovou odrudu rajcat do skleniku vzdycky je to hora zelene  hmoty az po strop a semtam nejake rajce kde delam chybu   vasek

tak samozřejmě je u rajčat ve skleníku větší listová plocha, než venku, v důsledku sníženého množství světla, které prostoupí sklem. Možná mají vaše rajčata taky příliš dusíku a nedostatek draslíku pro tvorbu květů a plodů. Pak je taky možné, že máte ve skleníku příliš vysokou teplotu a rajčata pak shazují květy. Dále rajčata vypěstovaná ze semínek začnou plodit, někde to tu psali odborníci Milan a Vladimír, až za 5. listem, což ve skleníku může být i až 1 metr vysoko, oproti tomu rajčata vypěstovaná ze zálistků kvetou už za 1. nebo 2.listem, a tak to vypadá, jako by plodila už od země. Walter

Pravděpodobně nedostatečné opýlení, už se o tom psalo dříve.

a přitom jste paprikový král, O takových paprikách, jaké máte vy, si mohu nechat jen zdát. Walter

Pokud máte ta rajčata ve stejném skleníku jako ty Vaše nedostižné papriky, nedivím se jim: mají o dost vyšší teplotu, než je pro ně přirozené a dobré. Pro papriky nutnost, pro rajčata luxus, na který reagují přebujením. Roli asi také hraje hnojení, ale pokud hnojíte přirozenými hnojivy, mám za to, že rajčata i papriky na něj reagují velmi podobně. Slepičinec dělá divy u obojího - ale já pěstuju venku.

Opylení paprik je obtížnější než u rajčat, tam bych problém neviděl, tedy za předpokladu, že teplota ve skleníku nepřesahuje 30°C. 33°C je totiž prý horní hranice, nad kterou se nevytváří v rajčatech použitelný pyl.

Moje rada: oddělte části skleníku tak, aby v nich bylo možno udržovat teploty, a teď střílím na slepo, alespoň o 3 - 4°C od sebe. Pro rajčata tu nižší. Ale upozorňuju, že tohle je ode mne jen teoretická úvaha: nemám skleník. Nejjednodušší by asi bylo vypěstovat jen rajčatové sazenice, které pak hodíte ven.

Milan HP 

Bolavá ruka je zasloužená daň za úspěšné pěstování. Stačí se na ta Vaše koukat a určitě máte hřejivý pocit na duši. Ale mne taky dost rozladí, když by se přebytky nevyužily. Takže mám seznam "radostných spotřebitelů". Pravda, ruka bojí jen mne: nikdo z nich nepřijde si přebytky ani sklidit.

Milan HP

ještě by vám něco polámali, prostě jen mají úctu k vašim výpěstkům, to je správné. U nás se dělíme, já pěstuji, paní sklízí, třeba jen ostružin včera 20 litrů, za sezónu už určitě přes 200 litrů. Ale hodil jsem udici, že nějaké ostružiny zlikviduji a to prý nééé. A rajčat, nevím, kolik jich bude celkem z 70 rostlin v sklenících a 4 rostlinách venku pod střechou. Walter

Ach jo, ostružiny. Waltře, vy se v nich vyznáte: která bezostná, velmi výnosná, odrůda bujně roste, rychle plesniví a hlavně chuť ostružiny připomíná jen jako z jedoucího vlaku? Thornless? Tak tu mám. A letos prostě zůstaly ostružiny na keřích: manželka už je nechce zpracovávat. Ještěže rostou na plotě, tam je alespoň obírají pocestní.

Kupodivu s rajčaty zatím nejsou, díky pomalejšímu zrání a plísni, téměř žádné problémy s odbytem. Těch 105 dosud sklizených kilo tak nějak bez stresu zmizelo: u synka (spotřeba 3 - 4 kila týdně = dědičné zatížení), ve mně, v zavařovacích sklenicích, v sušičce a něco málo se rozdalo.

Zelí Murdoc mi začalo těžce praskat. Jak jsem ho na začátku měl pod netkankou, vybujelo do obřích rozměrů a přesto teď stále roste a praská. Tam je se sháněním spotřebitelů trochu potíž. A při tom je stále ještě jemňoučké jako mladé zelí.

Jasně, ta "dobrá rada" je "pěstuj míň". Jenže to nejde předem odhadnout, jak si kdo povede, čeho bude moc a čeho málo. Jak moc se urodí škůdců, jaká choroba se dostaví. Takže jsem připraven na to, že se to bude opakovat. Úspěch má vždycky nějakou daň. Ale hřeje.

Milan HP