Pěstování rajčat na netkané textilii?

Jak jste na tom byl letos s výskytem suché hniloby? Jinými slovy, zabraňuje textílie přehřátí půdy nebo k němu spíš přispívá? Jasně, při oblačné obloze teplo přidává, ale co se děje, když do záhonu praží slunce třeba 14 hodin denně?

Milan HP

Chtělo by to nějaké srovnávací měření. Třeba teplota v hloubce 2 cm pod povrchem s černou folií a bez černé folie. Možná také v 5 cm.

           Vladimír

Vladimíre, mezi jinými pitomostmi mne také napadlo, že by možná byla bílá nebo jinak světlá textílie lepší. Tedy myslím v parném létě. A pokud se budou letošní horka opakovat, zkusím obojí - vlastně všechny 3 - a budu to i měřit (teploměrem na víno). Na jaře jsem měřil tak v 10 - 12 cm a byl jsem překvapen, jak vysoká ta teplota půdy byla. No a ještě by se to dalo vylepšít pokropením předtím, než dosáhnou dení teploty svého vrcholu. Uvidíme.  Mám ale takové tušení, že příští rok budu bojovat s jinými problémy. Kéž by byl tak úspěšný jako letošek.

Milan HP

Diskuze je to jistě zajímavá, ale o tom, že by černá folie tkaná nebo netkaná měly nějaký negativní vliv na růst a sklizeň rajčat pochybuji. Já používám černou tkanou a nemám potřebu to nijak měnit. Netkanou černou používají v Lednici (Moravoseed) a taková rajčata jako jsem viděl u nich má asi málokdo. Mají tam jistě větší horko než je někde severněji a výše položené. Nepamatuji se, že by někdo používal nějakou bílou nebo jinak světlou nastýlací folii. Myslím si, že někdo prohlásil, že půda pod černou folií se za teplých dní přehřívá a že to škodí kořenům rajčat a teď se to všude opakuje. Ale rajčata přece nemají celý kořenový systém těsně pod povrchem přilepený na folii.

           Vladimír

Vladimíre, v tom máš naprostou pravdu. Ten kořenový systém je při sázení minimálně 20 (u mne i víc) cm pod povrchem. Jenže za dlouhodobě horkého a suchého počasí jako letos se půda prohřívá hodně do hloubky a také, jak jsem zjistil při vyndavání celých rostlin, se kořeny rozvíjí spíš směrem vzhůru, kde je dodaná vláha. Zatím je tahle úvaha jen v teoretické rovině, netuším, jaká je kritická teplota, kdy kořínky přestávají přijímat dostatek vápníku, ale všiml jsem si, že ty v kordonu s kořeny k jihu, kam pražilo slunce celý den, byly mnohem víc postiženy suchou hnilobou. Jakmile teplota klesla, SH se téměř ztratila. Čili moje zkušenost potvrzuje to, co kdesi kdosi řekl. A na tom stavím svůj experimentální program pro příští rok. Jenže nikdo neví, jaký bude. Takže to může všechno krachnout, stejně jako moje protiplísňová opatření letos (což kvituju s povděkem). Je to prostě jen hra s Matkou Přírodou, která mne baví. Nic moc víc.

Milan HP

Pokud tě to baví a nemáš jiný program, tak je to v pořádku. Jen bych chtěl připomenout, že SH je většinou způsobena tím, že kořenový systém je menší než by bylo potřeba a proto není schopen přijmout dostatek vápníku. Že během sezóny až kořenový systém zesílí tento problém zmizí je všeobecně známé. Existují stovky zajímavých článků o tomto problému, ale žádné skutečné řešení. To je vše co bych k tomu mohl napsat.

           Vladimír

Co se programu týká, jsem důchodce a ještě k tomu zvědavý nebo spíš zvídavý? Ale moje pozorování podle mne vylučují malý kořenový systém jako hlavní příčinu. První zralé Crimson Crushe za ještě relativně chladnějšího počasí byly naprosto v pořádku, veliké plody. Což si myslím, že lze vysvětlit tak, že kořenové systémy byly dostatečně velké. Pak přišla ta vedra, dlouhé dny a SH se začala objevovat dost houfně. Když se pak v září ochladilo, SH postupně úplně zmizela. A když jsem vytahoval celé rostliny na dozrání, kořenové systémy zabíraly klidně i metr čtvereční.

Víš, já obvykle nehledám nějaký všelék, protože vím, že neexistuje - chemické postřiky jím také nejsou. Hledám malá, detailní opatření, která můžou pomoct problémy alespoň zmírnit. A kombinuju je.  Zatím si na výsledky nemůžu stěžovat.

Milan HP

Metr čtvereční? To já taky před týdnem likvidoval rajčata, ale kořeny nebyly rozlezlé do šířky, jen sem tam nějaký (nejspíš jsem je utrhal při vytahování), ale hlavně do hloubky. Měl jsem je na jaře hodně vytáhlé, takže jsem si mohl dovolit je dostatečně zapustit - délka zapuštěného stonku je 40 - 50cm, kořeny jsou tedy po celé jeho délce. Výrazný shluk kořenů byl ale těsně pod povrchem - nejspíš díky zalívání, a druhý na konci, evidentně díky vlhkosti, která se v té hloubce ještě i přes léto udržela. A žádnou hnilobu jsem neřešil. Zkuste to na jaře taky tak, třeba vám to pomůže.

Otázka je, proč se tím vůbec vzrušujete a zabýváte. Sám popisujete, že máte nadúrodu, takže jaký smysl má řešit takové prkotiny? P.Vladimír má zřejmě hodně nastudováno a řekl vám, že žádné rozumné řešení není, takže bych se s tím spokojil a nemrhla úplně zbytečně energií a prostředky tímto směrem, kde to vůbec není potřeba.

Přesně tak to dělám já: zapustím, co se dá. Kořenový systém je naprosto dostatečný. Takže tam příčinu nevidím. Takže hledám dál, vytvářím si teorie a budu je ověřovat. Ta současná říká, že je to horko. Příští rok možná ověřím, možná ne. Záleží na počasí.

A proč to dělám? Ta úroda je vlastně až druhotná. Chci rozumět tomu, co způsobuje co a pak hledat pomocná opatření, ne konečná řešení. To je hlavní cíl. To mne baví a smysluplně vyplňuje můj volný čas.

Milan HP

Milane, klidně si tvoř teorie a ověřuj je. Až je ověříš, tak se rád s nimi seznámím. Zatím nic zajímavého, jen ty teorie.

           Vladimír