Partenokarpické okurky pokrok či omyl?

Je hezké, že Vás zajímá partenokarpie, ale mám pocit, že nevíte co chcete a požadujete na čtenářích, aby to věděli. Můžete každý květ zabalit do pytlíku. A pokud jste velkopěstitel a děláte to na výdělek, tak na to jdete povýtce amatérsky. I když pět pytlíčků - předpokládám zahrádkářských - asi na velký byznys nebude.

Jenom jsem chtěla vědět, jaké s těmito odrůdami zkušenosti ostatní, protože co na jedná straně vypadá jako báječné - nemusí se opylovat, může být vyváženo na straně druhé něčím negativním, což bych se právě ráda dozvěděla. Máte s tím někdo nějaké zkušenosti?? Díky moc

Partenokarpické okurky pěstuji už několik let let - jedná se o Partner F1 nakladačka hustoostná a další. Vlastnosti part. okurek resp. rostlin se dají bezpochyby bez problémů vygooglovat na netu, ale jinak já osobně jsem s nimy absolutně spokojen. Ve zkratce by měla být partenok.  rostlina taková, že kvete jen pouze jedním druhem květu (samičí)- ze kterého bude okurek (plod), tedy nepotřebuje opylovače - hmyz, včely. V dobrým létě je vám to celkem šumák - plodí všechno, ale pokud je špatný rok a nic téměř nelétá a když už tak šmejdí po jiných rostlinách, tak je to oproti klasickým rostlinám super. Prostě z každého květu okurka ať už Mája lítá nebo ne. To, že byste nemohla namíchat s klasickými odrůdami je dle mého nesmysl, nemá to na nic vliv, pokud nechcete být "šlechitel amatér" a schovávat si semena na další rok. Mimochodem já to míchám téměř vždy, protože ne vždycky mi hraboš nechá všechny původní rostlinky. Že je konkrétně tato odrúda geneticky nehořká a to to budou asi všechny parten. odrůdy vždy, mohu potvrdit i když pro vysvětlení proč tomu tak je (snad právě jedním druhem květů) si budete muset k semenářské firmě nebo na google. Jinak pokud vezmu třeba hadovku Minisprint F1, tak toto je taktéž part. a má za každým listem plod - ze kterého skutečně uzraje okurek a vedle nasadím nějakou klasickou salátovku, tak se obě vzájemně nijak neovlivňují - teda pokud nejste sběrateli semen pro další výsadbu (ale to u F1 stejně nepřipadá v úvahu) - jen tak klasika bude mít ve špatném létě nebo při např. nedostatečném větrání ve folníku (zabránění přístupu opylovačů) daleko menší výnos.

Jj, je to tak. Asi už před 35 lety tady byly partenokarpické nakladačky, myslím, že se jmenovaly Parifin. Za každým listem 4-5 hrubostných okurek, sklízela jsem je dlouhé tak 5 až 6 cm.  Vedla jsem je po plotě a asi ze 4 metrů délky záhonu jsem vždy měla kolem 60 sklenic 0,7 l.

Třeba si na ně taky ještě někdo vzpomene.

Paní Magdaleno Dobromilo,

Váš úvod moc nechápu. Partenokarpie = bezsemenost. Když nedojde k oplození, vyvinou se plody bez semen. Plody jsou jalové. Nechápu souvislost s rozmnožováním obojživelníků.

P.S. Mám vaši kuchařku (sedmé vydání z roku 1857).

Milý mladý příteli. Bezsemenost je pouze následkem parthenogenese, kdy dochází k vývoji plodu obsahujícího chromozomy pouze matky. Něco jako neposkvrněné početí.V pohlavní buňce nedojde k duplikaci a následně redukci sady chromozomů.Při běžném oplodnění dostává potomek polovinu chromozomů od matky a polovinu od otce.Při parthenogenezi samčí genetický materiál chybí a plod má chromozomy pouze samičí.Není to nic neobvyklého - např.banány, citrusy bez pecek - to všechno vniká parthenogeneticky.Proč sem pletu i zvířata je proto, že např.některé druhy varanů a dokonce žraloků se takto mohou množit.Všichni trubci jsou parthenokarpičtí.U savců to neexistuje, byla ale vypěstována myš ze dvou myších vajíček, tedy pouze se samičím materiálem a dokonce byla dále schopná rozmnožování.Příroda je mocná čarodějka. Jinak mne těší, že kuchařka byla vydávána i po mé smrti.

Partenogeneze a partenokarpie jsou rozdílné věci. Partenokarpii bych přirovnal k situaci, kdy slepice bez kohouta snese jalové vejce.

Partenokarpický trubec je slovní spojení které nedává smysl.

Partenogenezi se v rostlinné říši říká apomixie a je běžná třeba u pampelišek.

Pokud by šlo o partenokarpické hadovky, dojde pří částečném opylení k deformaci plodu. Proto se nedoporučuje pěstovat vedle nich jiné okurky se samčími květy.

Paní Rettigová, donutila jste mě popřemýšlet o květní biologii. Nevím, odkud čerpáte informace. Já nahlédl jen do učebnice Fysiologie rostlin (Procházka a kol. 1998) a není tam nic co by podporovalo vaši teorii o pohlavních buňkách s 2n množstvím chromozomů v partenokarpických okurkách. Jinou literaturu k této problematice nemám.

Já partenokarpii chápu jako hormonální poruchu, kdy nadbytek fytohormonů udrží jalový plod (zvětšený samičí pohlavní orgán) na rostlině. Hormonálně normální rostlina se jalovým plodem nevysiluje. Jabloň třeba partenokarpické plody pustí v červnu, kdy klesne hladina určitých fytohormonů. Říká se tomu červnový propad.

Můžete napsat z čeho jste čerpala informace o souvislosti mezi partenogenezí a partenokarpií?

Parthenos= panna, carpos= uchop, podrž, měj genesis= vznik, vývoj,původ Co je tak nepochopitelného na tom, že u některých rostlin či živočichů nedojde v gametách k redukci počtu chromosomů, aby pak samčí+samičí daly dohromady původní, haploidní počet chromosomů a začal se vyvíjet organismus s celkovým, haploidním počtem chromosomů- půl od matky, půl od otce. Někdy však meioza neproběhne a v samičích gametách je celkový počet chromosomů, neproběhne meioza-redukce počtu chromosomů v pohl.buňkách.Celý organismus se pak vyvíjí pouze z jedné sady chromosomů a to chromosomů mateřských, proto má vlastnosti výhradně matky ale nemá pohlavní buňky-např. semena.U rostlin se tomu říká apomixie. Nejde o žádnou hormonální poruchu, neopylené květy jabloní p odumřou, tak jako savčí vajíčko se -byvše neoplozeno potratí, ovšem proto, že není dále vývojeschopné - jako to neopylené jablko, hormony s tím nemají co dělat.Je to vlastně také potrat neoplozené mateřské buňky, ten červnový propad. Najdete to v Biologii pro lékařské fakulty, obecné biologii a fysiologii, embryologii a já nevím, kde ještě.Jinak alespoň nástin je v wikipedia.com. Ale toto jsem nikdy nechtěla řešit, to vím jenom tak ze školy.Já jsem chtěla vědět neco, co jsme se neučili a to je právě jak s parthenocarpickými druhy nakládat, jak je ošetřovat, co od nich očekávat.Teorii znám, a nemá cenu ji řešit, je to běh na dlouhou trať, mě zajímají praktické zkušenosti které nemám a které máte zase Vy.Díky