Papriky 2015
|
|
|
|
|
|
|
host - 95.14 (?) 30.1.2015 17:28
Vyštipování prvního květu? A to se dělá jak a proč? Děkuji za odpověď
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 232.120 (?), 31.1.2015 2:12
Řekl bych proto, aby se sice na úkor rannosti sklizně nechala řádně vyvynout rostlina.A co se týče po jedné/po dvou?Zřejmě bude záležet především na podmínkách každého pěstitele kolik má místa v krytých plochách i venku a na odrůdách.Můj příklad: mám jen malý skleníček cca 2x3m a tam pěstuji pouze papriky.Kdybych striktně dodržoval doporučený spon, tak jich tam budu mít jen pár.,,Nacpu" jich tam každoročně cca 23ks.a tak zřídkakdy sázím po dvou: To už musí být rostlina pěkná, samozřejmě spíše málo vzrůstná a řekl bych od malinka dvojče, že to nerozsadím už ani při prvním pikýrování(2-3mm u sebe)Odrůdy: Eva, Vlasta,Boneta.Naopak po dvou bych nedal odrůdu Ornela(žlutá dlouhá kápie),protože vloni mi vyrostla až okolo1m a odrůdy Garnet, Sonar,Paradise, protože už i na sáčku píšou, že jsou mohutného vzrůstu a to můžu potvrdit(pokud dodáte dostatek živin.J a Olí
|
|
|
|
|
|
|
host - 79.152 (?), 3.2.2015 20:56
Sorry, no aj Maďari bežne používajú metódu "po jednej", a to najmä pri pestovaní vzrastnejších odrôd v skleníkoch, ktoré si kvôli tomu nutne vyžadujú oporný kolík alebo vedenie k stropu po povrázku.
Dávať dve sadenice natesno vedľa seba dokopy je zvyk ešte zo starých čias s prevahou pestovania relatívne nízkych odrôd na poli, kedy potom jedna sadenica podopierala druhú, takže potom im nebolo treba dávať ďalšiu oporu. Trochu to ale súvisí i s klíčivosťou vteďajších odrôd, vysievaných bez predpestovania priamo na pole - z dvoch semien vždy určite aspoň jedno vyklíčilo. Dnes sa táto metóda používa skôr zo zvyku, v skutočnosti však prináša iba množstvo problémov - tie dnešné sadenice sú väčšinou vyššie a viac košaté, takže vysádzanie po dvojiciach ich ešte viac zahusťuje, čím iba napomáha podstatne ľahšiemu šíreniu chorôb a horšiemu vyzrievaniu plodov...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 180.86 (?), 3.2.2015 19:00
Chystám se zaset zítra a to způsobem, že semínka dám na den do sklenice s vodou s trochou lignohumátu a hypermanganu, jen nevím jestli už tehdy potřebují teplo. Další den je dám do výsevního substrátu. Je tento postup správný? To samé se chystám s rajčaty cca o měsíc později...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kastef 1975 - Stříbrný Zahrádkář (305) - 138.131 (?), 3.2.2015 19:37
přesně tak, obyčejný výsevák, já nic nenamáčím, pouze vyseji semínka, dám do místnosti 23 st, hodím přes sadbovače igelit a do týdne hotovo.Žádné obstrukce s tím nedělám-už mám 200 sazeniček a prvních pár odrůd sem dnes přepikýrovala Moravská ovocná, Artist,Maroko, Maxiroh,a lilky Violetta Lunga.Další odrůdy postupně udělám do konce týdne po večerech...
|
|
|
|
|
|
|
host - 79.152 (?), 3.2.2015 21:32
Ten postup s namáčaním do hypermangánu je správny, eliminuje to prakticky všetkých pôvodcov chorôb.
Namáčanie do lignohumátu by malo nasledovať až následne, aby sa ich účinky nebili. Použitie lignohumátu má veľký význam - klíčiaca rastlinka má potom k dispozícii viacej zásobných živín, takže si skôr vytvorí koreňový systém, resp. i bohatší, čo je pre ďalší vývoj rastlinky skutočne veľmi dôležité.
Papriky pri klíčení milujú teplú zeminu. Mnohí im v tom preto pomáhajú tak, že zakoreňovače alebo výsevný substrát dávajú na radiátor, používajú rôzne vyhrievacie telieska a dráty alebo ich vtedy zalievajú horúcou vodou (s teplotou neraz i cez 60 st. C). Teplota okolitého vzduchu s hodnotami 25 až 35 st. C je vtedy priam ideálna, primárnu úlohu ale hrá teplota substrátu so semienkami. Po spustení klíčneho procesu ale treba teploty bezpodmienečne znížiť, aby sme nepoškodili klíček a aby klíčiaca rastlinka nezostala príliš precitlivelá...
Pre zabezpečenie ešte skoršieho klíčenia sa ešte používa napr. obrusovanie semien, ktorým sa stenčí tvrdá šupka semienka. Robí sa to napr. tak, že do vhodnej uzatvárateľnej nádobky sa zvnútra na jej boky nalepí pásik hrubšieho brúsneho papiera a po nasypaní semienok sa nimi v nádobke pohybuje, čím sa obrusujú. Následne sa namáčajú, čím sa šupka prevlhčí a zmäkne, takže prechod ku klíčeniu je potom veľmi krátky. Táto metóda sa s úspechom využíva i u ostatných semien, pozoruhodne účinná je napr. pri tekviciach, cuketách a fazuli alebo pri naklíčovaní semien na jedlo...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|