Papriky 2015

Vyštipování prvního květu? A to se dělá jak a proč? Děkuji za odpověď

Řekl bych proto, aby se sice na úkor rannosti sklizně nechala řádně vyvynout rostlina.A co se týče po jedné/po dvou?Zřejmě bude záležet především na podmínkách každého pěstitele kolik má místa v krytých plochách i venku a na odrůdách.Můj příklad: mám jen malý skleníček cca 2x3m a tam pěstuji pouze papriky.Kdybych striktně dodržoval doporučený spon, tak jich tam budu mít jen pár.,,Nacpu" jich tam každoročně cca 23ks.a tak zřídkakdy sázím po dvou: To už musí být rostlina pěkná, samozřejmě spíše málo vzrůstná a řekl bych od malinka dvojče, že to nerozsadím už ani při prvním pikýrování(2-3mm u sebe)Odrůdy: Eva, Vlasta,Boneta.Naopak po dvou bych nedal odrůdu Ornela(žlutá dlouhá kápie),protože vloni mi vyrostla až okolo1m a odrůdy Garnet, Sonar,Paradise, protože už i na sáčku píšou, že jsou mohutného vzrůstu a to můžu potvrdit(pokud dodáte dostatek živin.J a Olí

Sorry, no aj Maďari bežne používajú metódu "po jednej", a to najmä pri pestovaní vzrastnejších odrôd v skleníkoch, ktoré si kvôli tomu nutne vyžadujú oporný kolík alebo vedenie k stropu po povrázku. 

Dávať dve sadenice natesno vedľa seba dokopy je zvyk ešte zo starých čias s prevahou pestovania relatívne nízkych odrôd na poli, kedy potom jedna sadenica podopierala druhú, takže potom im nebolo treba dávať ďalšiu oporu. Trochu to ale súvisí i s klíčivosťou vteďajších odrôd, vysievaných bez predpestovania priamo na pole - z dvoch semien vždy určite aspoň jedno vyklíčilo. Dnes sa táto metóda používa skôr zo zvyku, v skutočnosti však prináša iba množstvo problémov - tie dnešné sadenice sú väčšinou vyššie a viac košaté, takže vysádzanie po dvojiciach ich ešte viac zahusťuje, čím iba napomáha podstatne ľahšiemu šíreniu chorôb a horšiemu vyzrievaniu plodov... 

Tak jsem koupil papriky Ramiro a jsou fakt hodně sladké, mám semínka z nich připravené zatím na okně, teď jsem ještě koupil oranžové papriky v Lidlu, odrůda Tribelli, Oranos jsem tam neviděl, jaký je v nich rozdíl? Chci se zeptat, jestli bývá velký rozdíl ve výnosu ze semínek z paprik koupených v supermarketu a z balení semínek, které jsou F1. Nevím právě, jestli ještě dokoupit nějakou F1 odrůdu v zahradnictví.

Oranžové z Lidlu jsou Oranos, Tribelli je jméno firmy. Velký rozdíl ve výnosu není, ale mnohem rychleji a spolehlivě tyto semena z paprik klíčí, než osivo ze sáčku.

Tribelli není odrůda, ale obchodní značka.Na stránkách Enza Zaden jsou informace o pěstovaných hybridech.Papriky ze semen z koupených plodů mne nikdy nezklamaly./ale mám na mysli ty ve tvaru klasické papriky, či volského rohu-ne ty bańaté./

Chystám se zaset zítra a to způsobem, že semínka dám na den do sklenice s vodou s trochou lignohumátu a hypermanganu, jen nevím jestli už tehdy potřebují teplo. Další den je dám do výsevního substrátu. Je tento postup správný? To samé se chystám s rajčaty cca o měsíc později...

Semena paprik úplně stačí je dát do výsevního substrátu a zalít. Tak to dělám každý rok a pokud je dobré osivo klíčivost je 95 -100%. Letos všechny odrůdy vyklíčily do 8 dnů, při pokojové teplotě. Rajčata klíčí ještě rychleji, většinou se objeví 4 den. Příští týden udělám výsev několika odrůd rajčat a hlavní výsev tak okolo 15.3.

přesně tak, obyčejný výsevák, já nic nenamáčím, pouze vyseji semínka, dám do místnosti 23 st, hodím přes sadbovače igelit a do týdne hotovo.Žádné obstrukce s tím nedělám-už mám 200 sazeniček a prvních pár odrůd sem dnes přepikýrovala Moravská ovocná, Artist,Maroko, Maxiroh,a lilky Violetta Lunga.Další odrůdy postupně udělám do konce týdne po večerech...

Ten postup s namáčaním do hypermangánu je správny, eliminuje to prakticky všetkých pôvodcov chorôb. 

Namáčanie do lignohumátu by malo nasledovať až následne, aby sa ich účinky nebili. Použitie lignohumátu má veľký význam - klíčiaca rastlinka má potom k dispozícii viacej zásobných živín, takže si skôr vytvorí koreňový systém, resp. i bohatší, čo je pre ďalší vývoj rastlinky skutočne veľmi dôležité. 

Papriky pri klíčení milujú teplú zeminu. Mnohí im v tom preto pomáhajú tak, že zakoreňovače alebo výsevný substrát dávajú na radiátor, používajú rôzne vyhrievacie telieska a dráty alebo ich vtedy zalievajú horúcou vodou (s teplotou neraz i cez 60 st. C). Teplota okolitého vzduchu s hodnotami 25 až 35 st. C je vtedy priam ideálna, primárnu úlohu ale hrá teplota substrátu so semienkami. Po spustení klíčneho procesu ale treba teploty bezpodmienečne znížiť, aby sme nepoškodili klíček a aby klíčiaca rastlinka nezostala príliš precitlivelá...

Pre zabezpečenie ešte skoršieho klíčenia sa ešte používa napr. obrusovanie semien, ktorým sa stenčí tvrdá šupka semienka. Robí sa to napr. tak, že do vhodnej uzatvárateľnej nádobky sa zvnútra na jej boky nalepí pásik hrubšieho brúsneho papiera a po nasypaní semienok sa nimi v nádobke pohybuje, čím sa obrusujú. Následne sa namáčajú, čím sa šupka prevlhčí a zmäkne, takže prechod ku klíčeniu je potom veľmi krátky. Táto metóda sa s úspechom využíva i u ostatných semien, pozoruhodne účinná je napr. pri tekviciach, cuketách a fazuli alebo pri naklíčovaní semien na jedlo...