Měděný drátek ve stonku - prevence plísně?

Já jsem teď koupil na příští rok Black Krim a Black from Tula. Jinak pěstuji Tornáda venku a Pedro ve skleníku.

Dovolím si několik svých názorů na měděný drátek

1. je nesporné, že přítomnost mědi brání tvorbě plísní

2. měď ve velmi malé míře je biogenní prvek (dokonce existuje nemoc z nedostatku mědi, ale je velmi vzácná)

3. měď ve větší koncetraci je zdraví škodlivá až jedovatá. Hladina "jedovatosti" je ale uváděna hodně vysoko  (na rozdíl od jiných těžkých kovů, olovo apod.), údajně cca 25 dkg modré sklalice na požití

4. Drátkem se dle mého názoru dostane do plodů zanedbatelné množství mědi, určitě méně než stáčením piva z měděných trubek

5. celkově se domnívám asi toto :

proti plísni může malinko (nevýznamě) pomoct, ale zdravotně TO NEPOVAŽUJI ZA VÝZNAMNÉ.  V naší krvi jsou desítky, možná stovky sloučenin, které tam nemají být (a snad kromě amazonských indiánu to mají všichni na celém světě), a nějaké zanedbatelné množství iontů mědi v plodech (kde část iontů se dostane i z přirozeného pozadí) při spotřebě, která nepřasahuje metráky týdně to je dle mého názoru NEPODSTATNÉ

Ještě k Receptáři - měl řadu hezkých nápadů, ale také se snažil dle mého názoru dokázat, že právě teď sledujete pořad, kde jedině teď máme 100 % pravdu   a jedině tento postup je ten pravý, jedině tento prípravek, tento výrobek...  atd.  

S pozdravem J. Novotný

Moc děkuji za tento příspěvek. Mám osobně dvě zkušenosti s použitím drátku. Letos mi po hodně letech opět plíseň chtěla zničit celou úrodu. Stav rostlin už byl téměř kritický. Výhrady proti drátku jsem znala z dřívějších let, nejsem chemik, ale přesto selským rozumem jsem došla také k závěru pod bodem 5. A aby rajčata nepřišla vniveč, napíchala jsem už do těch hodně poničených rostlin po drátku. No a rostliny ožily a já sklízím. A pro nějakého odborníka a koumala mám jedno podezření: Nezpůsobuje náhodou měď dřevnatění plodů rajčat? Dřevnatí jak vnitřek plodu od stopky (lépe je ho při konzumaci vyříznout), tak dokáže dřevnatět i tenká vrstva pod slupkou (při překrojení se vrstva jeví bílá). Mám podezření, že tyto dva druhy dřevnatosti spolu souvisejí (neznám to ze svých plodů) a že se vyskytují hromadně i v prodávaných rajčatech a to v letech, kdy je větší výskyt plísně. Že by následek měďnatých postřiků? Zdraví vás a za plodnou diskusi děkuje L. Trunečková

Osobně si myslím, že pokud má někdo obavy z mědi, tak ať dodrží ochranou lhutu tak jako u kuprikolu, který obsahuje 84 % oxichloridu mědi a to u rajčat 7 dní a drátek týden před zběrem vytáhne. Myslím, že některé organofosfáty a systémové fungicidy jsou podstatně nebezpečnější. Velkovýroba v některých letech např. u jablek dělá i 15 postřiku za sezonu.

Já bych se nebál ani tak otravy z ovoce, jako spíš otrávení té rostliny.

Užívám teď proti jarní únavě bežné multivitamíny+multiminerály, ve kterých je údajně 2 mg mědi v jedné tabletě. Myslím, že je to docela dost. Domníval jsem se totiž, že by mohlo stačit i méně. Ale proč to říkám? Hmotnost drátku uvnitř stonku nepřesahuje podle mě 20 mg a rozpustí se jen malá část. Všechny plody na odrátkované rostlině by podle mého odhadu mohly z tohoto zdroje dostat příspěvek 5 mg za sezónu, pokud se drátek úplně rozpustí. A on se nerozpustí. Co si pamatuju ze školy, toxicita mědi pro lidi při aplikaci do 100 mg mědi denně nebyla nikdy prokázaná. Odrátkovaná rajčata nikdy nezabezpečí přísun odpovídající mým "zdravým" tabletám!

Dotaz: jak tlustý používáte drátek? Spočítám Vám celou hmotnost uvnitř 8 mm stonku.

Mimmo

Slyšeli jste už, že se v dnešní době používají měďěné rozvody vody? Mimo pozink a plast. Elena