Koňský hnůj?

Nemám pocit, že bych někde napsal, že na záhon pohnojený na podzim hnojem vyséval cibuli nebo mrkev.

           Vladimír

Vy možná ne, ale názory, že na záhony vyhnojení hnojem se na jaře sází cokoli a výborně tu roste, tu na fóru byly dost hlasité.

Mám ještě jeden dotaz. Proč se nedoporučuje používat směs koblížků a pilin/hoblin z pod koní?

Zjistil jsem, že ta stáj, kde bych chtěl odebírat, tak používá jako podestýlku právě piliny/hobliny(nevím co to je). Byl jsem to tam obhlídnout a viděl jsem, že to rozhodně není sláma. Ptál jsem se na to děvčat, co tam koně obsluhují a říkaly, že slámu pod koně nedávají.

Je to tedy nějaký vážný problém? Mám se takové mrvě vyhnout?

Děkuji

Tady dávájí pod koně podestýlku taky piliny a pod hříbata seno.Nevidím v tom problém, kobylince se senem zaryju na záhony a ty s pilinama-hoblinama zkompostuju.

...samozřejmě jen pokud jsou hobliny z čistého dřeva bez laku.

Ještě bych se vrátil k mimořádné odolnosti rajčatových semen. Kdysi jsem se podílel na provozování čistíren odpadních vod. Občas jsme si, např. koncem léta, udělali kalový záhon z kalu, který byl dlouho pod vodou. Na jaře z něj vyrostlo mnoho "dehybridizovaných" silných rajčat různého vzhledu. Stačilo k vybraným rostlinám zatlouct oporu a sledovat jejich mimořádně efektní růst a plození. Jiný plevel tam nebyl. Utopil se. Ještě nikdy jsem nevypěstoval tak krásná a silná rajčata bez jakékoliv péče, bez výsevu, bez postřiku, pletí a okopávání. Ikdyby se plody nejedly, stálo to za vidění.

„Kdysi jsem se podílel na provozování čistíren odpadních vod.“

To je ale náhoda. Já také jedné, vážený pane kolego. Potravinářství. A také jsme aplikovali na „kalový záhon“. Ale hlavně za brzkého jarního sucha. Však víte, úspory. Cenili jsme si klidu a tak bylo místo dost zastíněné vrbami, olšemi, bezem. A také skoro 600 m/m.
I tak rajčata, která nikdo nesel, rostla jako o závod. A kapři níže, také náramně.  JG

Hobliny nevadí, předpokládejme, že koně podestýlají hoblinami ze dřeva chemicky neošetřeného. Dřevo se rozkládá déle než sláma a vyžaduje k rozkladu víc dusíku. Nevadí to, výkaly mají dusíku dost a ten po rozložení hoblin nikam neuteče, zůstane v hnoji. Je to ale o důvod víc, aby se takový hnůj zarýval až po řádném uležení. Pokud takovou mrvu zaoráte, kontakt hoblin s dusíkem se "naředí" a rozklad dřevní hmoty bude trvat dlouho.

Vzhledem k tomu, že v podstatě všichni zemědělci u nás již pěstují jen druhy obilí s krátkým stéblem, je sláma nedostatkovým zbožím. Nejen kvůli tomu u nás všichni koňaři podestýlají piliny a hobliny.

Má to tu výhodu, že z hnoje pak nehrozí zaplevelení ani herbicidy. Jen si člověk musí pohlídat, aby piliny byly opravdu z pily, která řeže stromy a ne dřevotřísku.

Já sám jsem poměrně líný a mám dostatek prostoru, tak to dělám tak, že vytvořím nový záhon (zpravidla vyvýšený), na spodek naháži větve, pak doplním trávou, pilinami, hnojem, listím, krtinci a pod. Mám jílovici, podobnou jako pí. Konvalinka, ovšem již příští rok lze tento záhon osadit jednoletými květinami, tykvemi, okurkami a pod. V dalších letech již používám jako normální záhon, jen třeba doplním trávou nebo pilinami a netrápím se přehazováním kompostu (i když ten samozřejmě také mám).

Mnoho zdaru.

Rozklad hmoty s určitým poměrem C: N není závislý na naředění zeminou, takže při podzimním zarývání budete mít stejné množství živin jako když by jste rozvezli na jaře kupičku kompostu z té samé hmoty. Pokud by jste tu kupúičku nechali ležet přes léto, ztratíte část dusíku, který by jinak využily rostliny na záhoně se zarytou organikou.

Bez ohledu na piliny, pokud koně dostávají oves, mělo by před zarýváním proběhnout krátké zapaření (několikadenní fermentace).

SfK.

Rozklad hmoty s určitým poměrem C: N není závislý na naředění zeminou, takže při podzimním zarývání budete mít stejné množství živin jako když by jste rozvezli na jaře kupičku kompostu z té samé hmoty.

 Netrvdil jsem, že dusíku bude po rozložení v záhoně méně,:...výkaly mají dusíku dost a ten po rozložení hoblin nikam neuteče...
   Jenom jsem uvedl, že zarytý neuzrálý hnůj s pilinami se v záhoně bude rozkládat déle než v hromadě, kde je dusík po ruce a teplota podstatně vyšší. Jak známo, rychlost chemické a biochemické reakce je přímo úměrná teplotě. A rostliny, aby mohly živiny ze statkových hnojiv přijímat, musejí počkat na jejich rozklad (mineralizaci).