Hokaido - z vlastních semen

Stává se to - pokud jsou v dosahu některé okrasné dýně z C. pepo skříží se s jinou C. pepo (cukety, patisony, olejné, špagetové, žaludové-acorn). Okrasné dýně nejsou šlechtěné na konzumaci a některé jsou hořké a tím pádem jedovaté. C. pepo se s C. maxima nekříží, takže u hokaida není problém.

Stando opravdu máte zajímavé rady, ale já bych doporučil obětovat těch pár korun za nekřížená semena a jistotu, že mně nevyroste nic jiného. Pochopitelně paní Kateřina má pravdu.

                                     Vladimír

Vladimíre, u dýní nejsme zatím tolik gurmáni jako u rajčat, kde si potrpíme i na čistotu vlastností F1 generace. Tam opravdu není potřeba mít izolační vzdálenosti v stonásobcích vzdálenosti sousedního žádoucího opylovače. Tam stačí desetinásobek a skutečnost, že matečná rostlina má dostatečně kvalitní vlastnosti, aby vliv otce byl nepodstatný.

Avšak je vhodné doporučit, aby alespoň jedna rostlina ve skupině byla z kupovaného semínka = je li v sáčku 5 semen a klíčivost tykvovitých je cca 8 let, pak stačí každý rok vysít jedno kupované semínko... Pak na záhoně sledovat, které plody se mi líbí víc a jsou li lepší než ty z kupovaného osiva...

Třetí cesta je, izolace příslušného poupěte a umělé opylování...

Hokaido se se špagetovou, okrasnou, cuketou ani olejnou spontánně nekříží. O patisonu ani nemluvě. A pokud se přece jen přenese pyl a vyvine se plod, je buď bez semen a nebo jsou tato neklíčivá. Pokusně  se podařilo v laboratorních podmínkách zřížit C.pepo x maxima, ale bez vzniku klíčivých semen. Kříží se C. maxima x moschata, ale výsledný kříženec má sterilní pyl a musí být opylen některým z rodičů. (Odrůda Tetsokabuto)

U hokaida mi dvě sezóny po sobě vyrostla úpně jiná rostlina. Z vlastních semen 1 z 6 rostlin byla jednou něco jako zelená verze ale úpně jiná chuť (nedobrá) i jiný tvar listů a loni úplný blábol - nějaká tykev (1 asi z 10 sazenic), vyhodil jsem. Jediná příbuzná rostlina co jsem pěstoval byla obří dýně. Proto již letos nedám vlastní semena, ale koupím. JInak hrozí že zas vypěstuju buhví co.

Nevím jestli je to spontání křížení, ale musel jsem reagovat.

Jen pár poznámek:
1.Až půjdete kupovat semena tykví, tak se podívejte na sáčky a tam zjistíte, že Hokaido patří do skupiny tykví velkoplodých (Cucurbita maxima) stejně tak jako u nás nejběžněji pěstované tykve Goliáš nebo Veltruská obrovská. Pochopitelně se bez problémů navzájem kříží.
2.Hokaido je velmi populární a asi se většinou pěstuje jako dýně vhodná pro přípravu polévek. Nevím jak by chutnala polévka z výše uvedených obrovských tykví případně z jejich kříženců s Hokaidem.
3.Srovnávat rajčata a tykve z hlediska možnosti křížení je nesmysl. Rajčata mají květy samosprašné, prašníky obklopují pestík a k jejich opylení není třeba žádný hmyz, stačí například poklepat květem nebo vítr. Tykve mají květy cizosprašné a opylit je může jen nějaký hmyz, většinou čmeláci, kteří z květů tykví sbírají pyl. Křížení tykví je proto daleko pravděpodobnější než u rajčat.
4.Když se mně nepovede výsev nějakých semen, tak se prvně zajímám o to jestli jsem sám neudělal chybu nebo jestli podmínky do kterých jsem semena vysel byly nevhodné. Jinak klíčivost zeleninových semen je u firem jako je SEMO kontrolována a pokud nedosahuje více jak 90%  (přesné číslo bych musel hledat) tak nejsou pro distribuci uvolněna (případ rajčete Datlo v loňském roce). Pravděpodobnost, že v jednom sáčku by mohlo být všech pět semen neklíčivých je nulová!!! Semena jsou totiž odebírána z mnoha plodů a promíchána, takže kdyby například jeden plod měl neklíčivá semena, tak je nepravděpodobné, že by se sešla v jednom sáčku. Když na trhu vidím, kolik Hokaid se prodává, tak asi s jejich pěstováním ze semen (pravděpodobně ze SEMA) až tak nějaký problém není.
Závěrem chci napsat, že je ekonomické koupit si originální semena u kterých je zajištěna jejich druhová čistota, těch cca 20,- Kč vás nezabije a pokud budete dobře pěstovat, tak se vám tyto zvýšené náklady vynahradí v kvalitě plodů a úrodě.
           Vladimír

I z Goliáše se dá udělat polévka podle receptu na Hokaido. Horší je to se skladovatelností, Správné Hokaido vydrží při teplotě cca 12°C až do února či března, zatímco Goliáš jen do konce listopadu a dále se nedá "odebírat kilíčko postupně".

Ano, pokud koupíte 5 semínek F1 i třeba za 40Kč a máte deklarovanou vyšší úrodnost, tak při i jediném plodu navíc na rostlině to máte bohatě zpátky (5× 1,3kg × 25Kč/kg). Tedy čeho bych se bál při prokřížení s vedlerostoucím Goliášem je to, že vlastní hybrid bude mít půdopokryvnost a počet plodů podle Goliáše a velikost podle Hokaida (výsledek cca čtvtinový výnos).

Osobně mám dobré výsledky ze semen neobalených, ta zelená a modrá u tykví špatně vzcházejí, či dokonce hnijí-předpokládal bych opak, ale je to tak! Výsev vždy sichruju koupenými hrnkovými sazenicemi, potom nevím, co s přebytky!  S.P.,Ch.

Zajímavý a přínosný příspěvek. To znamená, že větší vliv na další generaci bude mít štěpení linií než možnost spontálního křížení s jinými "Cucurbita maxima". A jak to hodnotíte, pokud jste měl možnost ochutnat křížence "C. maxima x moschata"?

V neposlední řadě je na dýních ceněná jejich skladovatelnost a tím vyvstává i otázka vlivu skladování (přezrání) na chuť.

Měl jsem možnost ochutnat kříženec Tetsukabuto - zdědil po C. moschata silnější vrstvu dužiny, která je podobná kvalitou dužniny Hokaidu, ale není tak moučnatá, Hokaido je na můj vkus příliš suché. Dobře se skladuje a pokud mám možnost posoudit, zatím se neprojevuje přezrávání, kvalita je konstantní.